Skobičiny — Skvrny na zdi

V šestnáctidílném animovaném seriálu dostaneme odpovědi na otázky, které napadají v galerii snad všechny děti: Co mám hledat na obrazech, na kterých není nic poznat? Musí být umění tak divné? Proč malují umělci zrovna tohle, jak je to napadlo? Je každý obraz umění, i když se mi třeba nelíbí? — Přitom si prohlédneme známá i méně známá díla ze sbírek galerií České republiky od známých českých výtvarníků – od Antonína Slavíčka a Jakuba Schikanedera, přes Václava Špálu a Vladimíra Boudníka až ke Krištofu Kinterovi. A také se jen tak mimochodem dozvíme mnohé o výtvarných slozích, žánrech či technikách. Ale co je nejdůležitější, naučíme se na obrazy dívat! — V galerii žijí Skobička (holka, které záleží na tom, jaký obraz na ní visí a jestli jí sluší) a Hřebík (ostrý kluk, kterému se jen tak něco nelíbí). Visí na nich umělecká díla, se kterými si ani jeden neví úplně rady. Stejně jako děti se ptají, co to vůbec je? A proč to vypadá zrovna takhle?! — Naštěstí je s nimi v galerii také pan Žárovka, který mnohé ví a rád to ostatním “osvětlí”. — A pak je tu Moucha. Všude byla, na všechno má názor. Létá sem a tam a vnáší do vybraného galerijního světa humor svým naivně neuctivým přístupem. — Tihle čtyři pokaždé podrobí umělecká díla bedlivému zkoumání a během jejich vtipných rozhovorů se o výtvarném umění a konkrétních umělcích a jejich dílech dozvíme spoustu zajímavého. — V tomto díle se dozvíme, že s fantazií si můžeme představovat obrazy i na těch nejobyčejnějších místech: nejen v galerii, ale třeba na zemi, na nebi, na oprýskané zdi, tak jak to dělal grafik Vladimír Boudník. Hřebík se Skobičkou se nemůžou smířit s tím, že galerie je čerstvě vymalovaná, čímž zmizely všechny ty zajímavé fleky na zdi, ve kterých se daly vidět nejroztodivnější výjevy. Na co se teď budou dívat? Ale naštěstí tu dvě pořádně velké skvrny zůstaly. Copak jim jenom připomínají…? Pan Žárovka je ale upozorní, že tyhle skvrny už názvy mají – Štír a Černé cypřiše. Jsou to totiž umělecká díla, grafiky Vladimíra Boudníka. Vznikly vlastně podobně – také díky fantazii, schopnosti uvidět ve shluku barevných skvrn a ploch třeba štíra nebo řadu stromů.