Lovci záhad

Markovi se podaří nahlédnout do světa zítřka. Místo nádherného ráje, v němž není válek ani hladu, se však ocitá v postkatastofickém světě bez energie, potravin a léků. Dá se v takovém světě vůbec přežít? Marek spolu s vědcem Michaelem pátrá po náhradních zdrojích energie, sestavuje přístroje k orientaci v prostoru a snaží se využít pozapomenutých poznatků lidstva k nalezení dalších trosečníků budoucnosti.

Sami to vidíme – stále častější extrémní počasí, jako jsou povodně, sucha, nebo vichřice, které páchají obrovské škody. Příčinou je postupující globální oteplování. Růst průměrné teploty má i mnoho dalších nežádoucích účinků: tání ledovců, úbytek pitné vody, nové nemoci a noví rostlinní škůdci, neúroda a hlad. Marek s Michaelem si nejprve ujasní, jak funguje skleníkový efekt, který je příčinou oteplování zde na Zemi, na Venuši a na Marsu. Ekologové jim vysvětlí, jaké důsledky bude mít oteplování pro živočichy i rostliny kolem nás. Navštívíme výzkumné stanice v Beskydech i na Vysočině, kde napodobují podmínky zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, jaká se předpokládá na konci tohoto století. Poznáme důsledky těchto podmínek pro růst rostlin a kvalitu jejich plodin. Na experimentu si to vyzkouší i Marek s Michaelem. Nad mapou světa se zamyslí, jak by se měl svět změnit, abychom nebezpečné oteplování dokázali alespoň zpomalit.

Molekulární gastronomie, nebo chcete-li molekulární vaření není vaření molekul – i když ... Moderní trendová kuchyně se dívá na jídlo jako na fyzikální objekt a fyzikálními a chemickými postupy ho zpracovává. Ti starší, kteří si pamatují seriál Návštěvníci, si jistě vzpomenou na amarouny. Marek s Michalem se vydají pátrat po tom, jak moderní kuchaři umí vytvořit z neslýchaného nevídané – ale jestli to bude taky chutné, se už musíte přesvědčit sami.

Staletou historii útrpného práva plnou vynucených přiznání nahradila v 19. století moderní kriminalistika. Více než neoblomný seriálový vyšetřovatel však v současné době pomáhá usvědčit pachatele zločinů především věda. Aby mohli Marek s Michaelem poodhalit tajemství kriminalistiky, jsou nuceni sami vyřešit záhadné vloupání v Michaelově laboratoři. Marek poskládá složitou mozaiku stop, které mu pomohou rozklíčovat odborníci. Proč na sklenici zůstává otisk? Proč zločince před vyšetřovateli nezachrání ani změna tváře? A co dokáží prozradit svědci z říše hmyzu? Marek Holmes sahá po lupě, čepici a dýmce. Na housle nemá čas, vyráží za případem.

Marek je už unavený ruchem velkoměsta, a proto se rozhodne přečkat pár nocí mimo civilizaci. V lese si postaví malý příbytek a pokusí se udělat vše, aby přežil nevůli podzimního počasí. Jak ale zjistit, jaká v noci bude teplota či jestli bude pršet nebo snad sněžit? Na Michaelův návrh navštíví Fyzikální ústav Akademie věd České republiky, kde se dozví důležité informace o jevech v zemské atmosféře. Rovněž se vydá na malou výpravu na horu Milešovka, kde je umístěna observatoř pro sledování atmosférických jevů. Na základě všech poznatků Marek stále vylepšuje své lesní obydlí, aby byl co nejlépe připraven na všechny nástrahy počasí. Na internetu se také dozvídá o projektu Medard, který na základě numerických modelů dokáže předpovědět atmosférický tlak, teplotu, srážky, oblačnost, rychlost a směr větru s třídenním předstihem. Marek se také snaží trochu více splynout s přírodou. Při setkání s tajemným druidem se dozvídá i o tom, jak si počasí předpovědět sám, pouze na základě pozorování okolí. Zkrátka je lepší se spolehnout na techniku, nebo sledovat, jak nízko létají ptáci, jak silný fouká vítr, nebo jaké tvary mají mraky? Vydrží Marek osamocen uprostřed divočiny českého lesa?

Michael s Markem se budou tentokrát pídit po tom, co jsou vlastně mutanti. Jsou to opravdu strašidelné zrůdy, kterých se Marek bojí? Nebo zabijácké obludy ze sci-fi filmů a hororů? Michael Markovi ukáže, že mutanti jsou všude kolem nás, nikoli jen ve skleníku Ústavu experimentální botaniky AV ČR, nebo uzamčené v laboratořích Biocevu. Najdeme je na našich talířích, potkáváme je na procházce a dokonce nám zkrášlují okolí. — Co to přesně znamená „mutant“? Organizmus se změněnou genetickou informací. Každá změna DNA – neboli mutace – má své důsledky, které jsou často vidět na první pohled. — Michael s Markem se vydávají do říše rostlinných mutantů do Ústavu experimentální botaniky AV ČR, kde jim Jiří Libus vysvětlí, jak mutanti vznikají a kde všude je můžeme nalézt. Michael přesvědčí Marka, že jeho odpor ke všemu zmutovanému je příliš dětinský, a rozhodne se rovněž ukázat mutanty z říše zvířat. Při tajném pokusu o návštěvu chovu dobytka jsou lapeni a řádně potrestáni. Při té příležitosti se dozví, že každé šlechtění je záměrná změna genetické informace, tedy mutace. Vystrašený Marek navštěvuje laboratoře Radislava Sedláčka, který ho trochu uklidní a vysvětlí základní principy mutací u zvířat. Přestane se Marek bát mutantů na svém talíři, když pod tíhou Michaelových důkazů zjistí, že s nimi již dávno žije a pojídá je?

Lovci záhad se tentokrát budou snažit porozumět zvířecí řeči, aniž by museli sníst zázračného hada, jako je tomu v pohádce o Zlatovlásce. Marek se potýká s nevhodným dárkem a Michael se mu snaží pomoci trochu odbornější cestou. Pomocí vědců se budou naši lovci snažit přijít na to, co mají lidé a zvířata společného, a také ukázat, že v minulosti byli naši předkové podceňováni. U našeho nejbližšího zvířecího předka ukážeme, že morálka a etika mají kořeny hluboko ve zvířecím chování a nejsou jen doménou vychovaného člověka. Pokusíme se také spolu s cvičiteli a veterináři pražské ZOO ukázat, že zvíře nejedná pouze pudově, ale že je mu vlastní i schopnost učit se. Marek se tak nakonec pokusí o sblížení s lachtanem Melounkem a o vycvičení tchoře. Posledním Markovo setkání bude se psím psychologem, který by měl Marka naučit, jak porozumět jeho psí návštěvě.

Fibonacciho posloupnost, Delaunayova triangulace, Voroného diagram, zlatý řez, fraktály ... Pojmy z matematiky budí v Markovi hrůzu jen do té doby, než se přesvědčí, že jde vlastně o popis toho, jak se vytváří větve stromu, motýlí křídla, ulity nebo včelí plástve. Jsou to také principy, které používá člověk, když staví domy nebo buduje mobilní sítě. Matematika není jen abstraktní věda, je to zákonitost světa kolem nás a jeho krásy.

Žáby jsou pozoruhodní tvorové. Jsou to studenokrevní obojživelníci. Obojživelník znamená, že živočich žije ve vodě i na vzduchu. Ve vodě se pohybuje hlavně jako pulec, na vzduchu jako dospělá žába. Žáby se začaly vyvíjet už před 230 miliony let z lezoucího čolka – proč se ale naučily skákat? Na tuto otázku se pokusili odpovědět naši vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR. Na pomoc si vzali zkameněliny žab, které nacházíme i na našem území, posloužily jim ale i žáby současné. — Zároveň v tomto dílu zjistíme, jak vědci vědí, že už naši předci před pěti tisíci lety pojídali žabí stehýnka. Michael pak ve svém experimentu ukáže, proč žabí stehýnka sebou po osolení škubají. Dozvíme se také, jak Galvani s Voltou využili žabích stehýnek k vytvoření prvního elektrického článku.

V lidském těle se nachází na 500 druhů bakterií, celkem 1,5 kg. To činí na sto bilionů kusů, je jich tedy desetkrát více, než všech ostatních buněk v těle. Naštěstí „dobré“ bakterie převládají nad těmi „zlými“. I přesto – jsme více soubor bakterií než člověk? Tuto záhadu bude tentokrát řešit Marek s Michalem. — Zajdou spolu do Mikrobiologického ústavu Akademie věd, kde se podívají na celé kolonie bakterií i na to, jak vypadají jednotlivé bakteriální buňky. Pak si důkladně prohlédnou střevní bakterie, hlavně ty prospěšné probiotické. Nezapomenou ale také zjistit, které bakterie nám škodí, jak vědci proti nim bojují a jak vyvíjejí nová antibiotika. — Bakterie v našich střevech i žaludcích přežvýkavců produkují plyn zvaný metan. Ve svém experimentu Michael s Markem pomocí tohoto plynu zviditelní zvukové vlny.

Podle výzkumu a pozorování biologů a ekologů probíhá v současné době šesté velké vymírání v dějinách Země. Michael s Markem zjišťují, jak a proč k těmto vymíráním v dávné minulosti docházelo. Na pravou míru uvedou příčiny zániku dinosaurů před 65 milióny let. Tehdy na Zemi nedopadla jedna, ale hned dvě velké planetky. Michael s Markem si také zahrají na opravdovou vědeckou detektivku, kdy odhalí největší katastrofu pro život před 250 milióny let. Nakonec se vracejí k současnému vymírání. Podle nejnovějších výzkumů probíhá tisíckrát rychleji než všechna předchozí. Co tuto pohromu způsobuje? Poprvé v dějinách je to jeden živočišný druh, který se přemnožil: Homo sapiens – člověk rozumný. Nejnebezpečnější tvor v dějinách Země. Je možné ještě probíhajícímu vymírání zabránit? — Michael v pokusech Markovi předvede vlastnosti plynů, které tvoří pozemskou atmosféru. Nejprve zjistí, zda podporují hoření. A pak otestují, jak nebezpečný skleníkový plyn oxid uhličitý pohlcuje tepelné záření.