Lovci záhad

Marek má poslední dobou ohromný problém – jeho životní styl se začíná měnit. Stále sedí u počítače, v rychlosti pojídá stravu z rychlých občerstvení a rozhodně neudělá ani krok navíc. Na nátlak Honzy, který má o něj strach, se pokusí vše změnit. Po nějaké době je donucen zanechat nesmyslného pátrání po fungujících tabletách na hubnutí a obrátit se raději ke staré dobré vědě. Marek hledá i odpovědi na otázky, proč divoká zvířata netloustnou a proč je bělošská populace tlustší než ty ostatní. Skončí Markovo snažení velkým propadákem? Nechme se překvapit!

Marek už je přehlcený všudypřítomnými zvuky a snaží se najít místo, ve kterém by vládlo skutečné, osvobozující ticho. Existuje však na naší planetě, nebo je třeba se za ním vydat až do vesmíru? Při svém dalším lovu se zastaví v pražské zoo, kde se dozví, že řada zvířat vydává zvuky, které člověk nemůže slyšet. Dozví se, jak se zvuk šíří a rezonuje a za jakých podmínek k šíření jeho vln nedochází. Představí si, jaké je to být neslyšícím a dokonce se mu podaří najít takzvanou mrtvou komoru, v níž člověk může zažít dokonalé ticho. Je to však místo, kde by chtěl trávit delší dobu?

Přestože ho všichni nosíme v hlavě, vypadá to, že nejen my, ale i přední vědci o něm ví velmi málo. Mozek – řídící orgán našeho těla, ale i hmota, která v sobě skrývá otázky a snad i odpovědi o tom, kým jsme. Marek s Michaelem budou pátrat po tom, zda mozek je pouze počítač, který řídí naše tělo, nebo v něm je obsaženo víc. Vědci nám říkají, že pro nás samotné náš mozek pracuje pouze z jedné desetiny. A pro koho pracuje ten zbytek? Jak kvalita našeho mozku souvisí s inteligencí a co to inteligence vlastně je? Trochu moc záhad na orgán, který váží ani ne kilo a půl, že?

Marek a Michael společně s astronomy z hvězdárny v Ondřejově najdou několik úlomků meteoritu, jehož dopad před třemi dny zaznamenaly vědecké přístroje. V jednom z úlomků objeví malou věc, která se při prvním pozorování začne chovat dost podivně. Co to může být? Michael požádá o pomoc odborníky z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd. Zdá se, že jde o něco živého, proto se musí použít takové metody pozorování, které by tvora neměly poškodit. Vydá tajuplná „věc“ signály, kterým porozumíme?

Marek pod vlivem východních náboženství a idejí hnutí hippies podniká cestu do Indie a Tibetu. Chce se stát lepším člověkem, ale existuje něco, co člověk neovlivní, a to jsou přírodní katastrofy. Markovi tedy vrtá hlavou, zda jsou v Indii zemětřesení, a tak vysílá Honzu, aby pátral po jejich původu a také, aby zjistil, jestli ho na jeho cestě také nějaké nečeká. Honza se vydává na svou vlastní cestu do středu Země. Od vědců z Akademie věd se dozvídá základní fakta o zemětřesení a bude odkrývat jednotlivé vrstvy Země až k samotnému jádru.

Marek s Honzou se vydávají za tajemstvím pražského orloje. Tento unikátní mechanický stroj v sobě skrývá plno záhad. Naši lovci proniknou do útrob velkolepého díla, které vzniklo již před více než 600 lety. Za doby, kdy byl lektorem Karlovy univerzity Jan Hus, sehrává při konstrukci orloje výraznou roli geometrie a teorie čísel. Podaří se lovcům pochopit komplikovaný systém ozubených kol i astronomického ciferníku?

V únoru 2003 přicestoval starý čínský lékař do Hongkongu a ubytoval se v devátém patře hotelu Metropol. Náhle se u něj začaly projevovat příznaky onemocnění, na jehož léčbě se podílel. Následný postup choroby pak odpovídá hlavním leteckým trasám a dá se sledovat s jízdním řádem aerolinek v ruce. Co toto onemocnění způsobilo? Byly to viry? Jaké mají vlastnosti a čím jsou nebezpečné? Jakou úlohu sehrály v minulosti? Dokáží také pomáhat? Jak se lze bránit hrozbě pandemie? Existuje nějaká obdoba mezi šířením virů v těle a šířením nákazy mezi lidmi? Na tyto a další otázky bude hledat odpovědi Marek s Honzou a Michaelem ve své internetové show.

Kmenové buňky byly objeveny až počátkem 80. let minulého století. Jejich schopnost opravit poškozené tkáně lidského těla vědce a lékaře fascinují dodnes. Marek s Honzou, kteří se tentokrát budou muset obejít bez Michaelovy pomoci, se pokusí zjistit, jaké zázračné vlastnosti tyto buňky mají a proč je léčba kmenovými buňkami považovaná za léčbu budoucnosti.

Markovi se podaří nahlédnout do světa zítřka. Místo nádherného ráje, v němž není válek ani hladu, se však ocitá v postkatastofickém světě bez energie, potravin a léků. Dá se v takovém světě vůbec přežít? Marek spolu s vědcem Michaelem pátrá po náhradních zdrojích energie, sestavuje přístroje k orientaci v prostoru a snaží se využít pozapomenutých poznatků lidstva k nalezení dalších trosečníků budoucnosti.

Sami to vidíme – stále častější extrémní počasí, jako jsou povodně, sucha, nebo vichřice, které páchají obrovské škody. Příčinou je postupující globální oteplování. Růst průměrné teploty má i mnoho dalších nežádoucích účinků: tání ledovců, úbytek pitné vody, nové nemoci a noví rostlinní škůdci, neúroda a hlad. Marek s Michaelem si nejprve ujasní, jak funguje skleníkový efekt, který je příčinou oteplování zde na Zemi, na Venuši a na Marsu. Ekologové jim vysvětlí, jaké důsledky bude mít oteplování pro živočichy i rostliny kolem nás. Navštívíme výzkumné stanice v Beskydech i na Vysočině, kde napodobují podmínky zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, jaká se předpokládá na konci tohoto století. Poznáme důsledky těchto podmínek pro růst rostlin a kvalitu jejich plodin. Na experimentu si to vyzkouší i Marek s Michaelem. Nad mapou světa se zamyslí, jak by se měl svět změnit, abychom nebezpečné oteplování dokázali alespoň zpomalit.

Marek je na stopě fenomenálního objevu! Na procházce lesem objevil na stromě kus šupinaté kůže a nedaleko i velké vejce. Že by prehistoričtí ještěři zcela nevymřeli? Honza ho pošle do Brna, kde prý v Ústavu přístrojové techniky uchovávají mamuta. Tam ale Marek zklamaně zjišťuje, že nejde o ono pravěké zvíře, ale o gigantický mikroskop. Díky němu je však možné důkladně prozkoumat jeho nález a do pátrání se zapojí i další kolegové z tohoto pracoviště, kteří se věnují kryogenice a magnetické rezonanci. K jakým závěrům nakonec společně dojdou?