Lovci záhad

Marek s napětím očekává útok nepřátelských mimozemšťanů, na které je vyzbrojen jedinou účinnou obranou – laserovou puškou. Jak souboj dopadne? A co to vlastně laser je? Jaký je rozdíl mezi běžným světlem a laserem? V laboratořích Akademie věd i na dalších pracovištích objevíme různou podobu laserů a jejich nasazení v každodenním životě: v přehrávačích disků Blu-Ray, při řezání kovů i při bezbolestném vrtání zubů. Největší ohromení však Marek zažije, když vstoupí do obrovské haly s jedním z největších laserů Evropy, zvaným PALS. Lovci budou sledovat, jak probíhají výstřely tohoto kolosu, který slouží jako nástroj dalšího bádání – při výzkumu buněk, nových materiálů i simulaci podmínek, jaké panovaly při zrodu našeho vesmíru. Také ale poprvé uvidí, jak se rodí srdce budoucího nejvýkonnějšího superlaseru na světě.

Netrpělivý Marek se rozhodne, že už nechce být vědcem. Propadne kouzlu literatury a poezie, ale zjistí, že umění básnické je vlastně taky docela věda. Vydá se proto po stopách českého velikána Karla Hynka Máchy. Při svém pátrání zjišťuje, jak se mu poznatky vědy mohou náramně hodit. Aby porozuměl tajnému Máchovu deníku, musí se naučit šifrování. Během svých toulek básníkovým krajem bude muset čelit loupežníkům i temným přízrakům, aby pak díky moderní vědě pohlédl velikánovi do očí! Co je to superprojekce? Jaké metody používá antropologie? A jaké jsou přednosti georadaru? Marek se skromností polní lilie bere poutnickou hůl. Rozjitřen májovým vánkem vyráží k Bezdězu se známou básní na rtech...

Marek si usmyslí, že se stane archeologem a učiní velkolepý objev. Hned začne s kopáním, ale brzy zjistí, že to tak snadné nebude. Kope vůbec na správném místě? Má vhodné nářadí? A co vlastně by měl najít? Archeologie není zrovna Michaelův obor, a tak pošle Marka do Archeologického ústavu Akademie věd. Marek se postupně dozvídá, co všechno archeolog musí znát, co ke své práci potřebuje i co je destruktivní a nedestruktivní archeologický výzkum. Navštíví laboratoře, ve kterých se nálezy datují, restaurují a konzervují. Vyzkouší, co obnáší experimentální archeologie, která například zjišťuje, jak u nás ve středověku lidé žili své každodenní životy. A také zjistí, jaká jsou pravidla amatérského archeologického výzkumu, a zda tedy vůbec může sám jen tak po něčem pátrat.

Marek je naprosto fascinován vesmírem. Ovšem jeho sen o cestování do vzdálených galaxií se rozplynul. Zjistil totiž, že pozoruje-li nějakou hvězdu, vidí vlastně pouhé záření, které k planetě Zemi putovalo i několik set tisíc světelných let, což znamená, že to, co vidí, dávno nemusí platit a hvězda už třeba neexistuje. Honza s Michaelem mu ovšem vlévají novou krev do žil. Pomocí tajného stroje času se všichni přesunou do vzdálené budoucnosti. Píše se rok 5015, Marek s Honzou získávají moderní vesmírnou loď SpaceTravel 600A a objevují zákoutí temného vesmíru. Dokáží přežít útok neznámé civilizace z kvadrantu X? Uvidíme.

Slunce je hvězda, kterou známě nejlépe – na obloze bez mraků ji můžeme sledovat každý den. Marek s Michaelem budou pátrat po tom, co všechno o Slunci víme a co ještě nevíme. Třeba to, že aktivita Slunce v podobě obří erupce může způsobit výpadek nejen elektřiny, ale i všech navigačních systémů, a tak vyvolat chaos v letectví a námořnictví. Podaří se jim zjistit, jak vypadá sluneční pec, sluncetřesení nebo sluneční plachetnice, se kterou by odcestoval nejen Baron Prášil přímo ke Slunci? Čím ještě nás Slunce může překvapit?

Podle vědců je každý živý organismus napaden parazity. Člověka napadají pijavice, tasemnice, roupi. Někteří parazité jsou na škodu, bez jiných by ale život neexistoval. Dokonce existuje teorie, že ty malé zdroje energie v každé naší buňce – mitochondrie – jsou parazitického původu. Soužití i boj s parazity vede snad každá rostlina, zvíře i člověk. Marek s Michaelem tentokrát budou pátrat po těch nejmenších i největších parazitech, kteří osídlili naší planetu.

Všechno začne, když se pod Markem nečekaně rozpadne jeho horské kolo. A ošklivý pád na kámen odnese naštěstí jen prasklá přilba. Jenže jak k obojímu mohlo dojít? Co bylo příčinou Markovy havárie se šťastným koncem? Spolu s Markem se vydáme po jejích stopách do laboratoří brněnského Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Tam se Marek poprvé setká s pojmem únava materiálu. Spolu s ním budeme sledovat, jak se na nejrůznějších přístrojích i pomocí počítačových simulací odhalují zárodky pozdějších lomů a prasklin. Pro názorné srovnání si ve fitness centru Marek s Michaelem vyzkoušejí únavu vlastních svalů a kloubů. Archivní materiály našim lovcům připomenou velké železniční a letecké havárie, jejichž příčinou byla právě únava materiálu. A na současném výzkumu uvidíme, jak se odhalují zárodky budoucích prasklin na lopatkách turbín, kloubních náhrad nebo závěsů dveří automobilových karosérií. S Michaelovým návodem si můžete sami doma jeden jednoduchý způsob odhalování namáhaných míst vyzkoušet.

Marek se ocitá pod vlivem tajemného Měsíce – za úplňku se mění ve vlkodlaka a trpí náměsíčností. Zachvátí ho panika, a proto se vydává s dalšími lovci, Michaelem a Honzou, odhalit tajemnou tvář Měsíce. V brněnské hvězdárně mu objasní, jak to s vlivem Měsíce na člověka opravdu je a že náměsíčnost není způsobena úplňkem. Možná má ale Měsíc daleko zásadnější vliv na samotné lidstvo. Planety se stejně jako Měsíc a Země proměňují a tajemný a mocný úplněk se od nás každý rok vzdaluje. Jednou tak možná Měsíc zmizí z naší oblohy. Honza se mezitím vydává po stopách, které na Měsíci mohou zůstat třeba miliardy let. Je to díky tomu, že Měsíc nemá atmosféru. Marek se konečně přesvědčí, že jeho strašidelné představy jsou jen představami a lovci záhad se dotknou i měsíčního kamene. Jenže – co když se Markovi začínají špičatit dva zuby?

Zrak je rozhodujícím nástrojem při poznávání okolního světa. Našemu mozku dodává více informací, než všechny ostatní smysly dohromady. Rozlišujeme díky němu barvy a tvary, orientujeme se v prostoru. Lze ale očím vždycky věřit? Marek o tom po jedné malé nehodě začíná pochybovat. A zaplétá se čím dál hlouběji do spirály iluzí, které na něj jeho oči nastražily. Nakolik je všechno to, co skrze „okno do mozku“ vnímáme, opravdu reálné?

Je to stále stejná písnička. Marek je ponořen do svých fantazií a zase přijde pozdě do laboratoře. S jeho nedochvilností už Michaelovi dochází trpělivost. Aby si Marek udržel Michaelovu přízeň, bude muset svůj zlozvyk překonat. Ale jak? Jedině rychlostí. Nejprve vyzkouší nadzvukovou stíhačku, ale i ta je nahrazena rychlejší metodou přesunu v prostoru – kvantovou teleportací. Markovi se totiž na záhadném místě podaří objevit teleportační zařízení. Pokus se zkomplikuje a Marek bojuje o holý život i Michaelovo přátelství. Jak se měří vzdálenosti? Na jakém principu funguje proudový motor? Co je to tažný paprsek? Marek je přesvědčen, že už nikdy nepřijde pozdě.

Marek má poslední dobou ohromný problém – jeho životní styl se začíná měnit. Stále sedí u počítače, v rychlosti pojídá stravu z rychlých občerstvení a rozhodně neudělá ani krok navíc. Na nátlak Honzy, který má o něj strach, se pokusí vše změnit. Po nějaké době je donucen zanechat nesmyslného pátrání po fungujících tabletách na hubnutí a obrátit se raději ke staré dobré vědě. Marek hledá i odpovědi na otázky, proč divoká zvířata netloustnou a proč je bělošská populace tlustší než ty ostatní. Skončí Markovo snažení velkým propadákem? Nechme se překvapit!