Lovci záhad

Marek si chce konečně užít slunečné a teplé dny. Blíží se léto, prázdniny. Jenže se u něj objeví prapodivné příznaky. Dokonce není ani schopný uvést svou vlastní internetovou show Lovci záhad a tak místo toho, aby si užil letní bezstarostnou jízdu, končí v čekárně u lékaře. Jeho tělo totiž bojuje s nesprávným vetřelcem. Marek je alergický, ale na co? A co to vlastně je alergie? Naši lovci záhad Michael a Honza se tentokrát vydávají na průzkum mikrosvěta lidského těla, tedy na průzkum Markova obranného systému.

Marek se zdá být už docela zkušeným lovcem záhad, ovšem bohužel zjišťuje, že jeho paměť přestává dokonale zaznamenávat vše, co se dozvěděl. Tolik záhad, tolik informací, to přece nemůže jeden mozek pojmout. Zneklidněn faktem, že si už dost věcí nepamatuje, nachází uspokojení ve starém dobrém pořekadle, že opakování je matka moudrosti. Na druhou stranu ho také zajímá, jak vůbec lidská paměť funguje, a proto mu Honza pomůže zjistit její tajemství u odborníka. — Funkce paměti se dá vyjádřit třemi slovy – vlož, podrž, vybav – chcete-li kódování, uchovávání, vybavovaní. Každá nová informace přicházející do paměti je kódována, přičemž součástí takového kódování je přiřazování významu. To probíhá na základě srovnávání s již uloženými informacemi. Nové zkušenosti, zážitky, zkrátka jakékoli podněty umožní přeskupení již existujících pamětních stop a tím i vytvoření nových informací a jejich používání. Díky tajnému pozvání Michaela Marek objevuje záhadný dům, iQlandii, kde si může všechny své nabyté znalosti zopakovat a vyzkoušet. Marek se cítí dosti znalým na to, aby mohl zastoupit prakticky jakoukoli odbornou profesi, proto se stává geologem, lékařem a třeba i chemikem. Podaří se mu nás přesvědčit o jeho genialitě?

Myslíte si, že hlína je takové to hnědočerné špinavé? Podívejte se pořádně. V dnešním díle Marek pátrá po tom, co se skrývá pod povrchem země - tajemný život hub a rostlin a jejich podivná přátelství. Zjistí, že nejen lidi, ale i houby se dělí na ty hodné a na ty zlé, a dozví se, jak by houby mohly zachránit svět. Ale proč kolem nich dělají vědci takové tajnosti? Na Marka čeká lov na lanýže, návštěva skryté laboratoře a další záludnosti.

Marek s napětím očekává útok nepřátelských mimozemšťanů, na které je vyzbrojen jedinou účinnou obranou – laserovou puškou. Jak souboj dopadne? A co to vlastně laser je? Jaký je rozdíl mezi běžným světlem a laserem? V laboratořích Akademie věd i na dalších pracovištích objevíme různou podobu laserů a jejich nasazení v každodenním životě: v přehrávačích disků Blu-Ray, při řezání kovů i při bezbolestném vrtání zubů. Největší ohromení však Marek zažije, když vstoupí do obrovské haly s jedním z největších laserů Evropy, zvaným PALS. Lovci budou sledovat, jak probíhají výstřely tohoto kolosu, který slouží jako nástroj dalšího bádání – při výzkumu buněk, nových materiálů i simulaci podmínek, jaké panovaly při zrodu našeho vesmíru. Také ale poprvé uvidí, jak se rodí srdce budoucího nejvýkonnějšího superlaseru na světě.

Netrpělivý Marek se rozhodne, že už nechce být vědcem. Propadne kouzlu literatury a poezie, ale zjistí, že umění básnické je vlastně taky docela věda. Vydá se proto po stopách českého velikána Karla Hynka Máchy. Při svém pátrání zjišťuje, jak se mu poznatky vědy mohou náramně hodit. Aby porozuměl tajnému Máchovu deníku, musí se naučit šifrování. Během svých toulek básníkovým krajem bude muset čelit loupežníkům i temným přízrakům, aby pak díky moderní vědě pohlédl velikánovi do očí! Co je to superprojekce? Jaké metody používá antropologie? A jaké jsou přednosti georadaru? Marek se skromností polní lilie bere poutnickou hůl. Rozjitřen májovým vánkem vyráží k Bezdězu se známou básní na rtech...

Marek si usmyslí, že se stane archeologem a učiní velkolepý objev. Hned začne s kopáním, ale brzy zjistí, že to tak snadné nebude. Kope vůbec na správném místě? Má vhodné nářadí? A co vlastně by měl najít? Archeologie není zrovna Michaelův obor, a tak pošle Marka do Archeologického ústavu Akademie věd. Marek se postupně dozvídá, co všechno archeolog musí znát, co ke své práci potřebuje i co je destruktivní a nedestruktivní archeologický výzkum. Navštíví laboratoře, ve kterých se nálezy datují, restaurují a konzervují. Vyzkouší, co obnáší experimentální archeologie, která například zjišťuje, jak u nás ve středověku lidé žili své každodenní životy. A také zjistí, jaká jsou pravidla amatérského archeologického výzkumu, a zda tedy vůbec může sám jen tak po něčem pátrat.

Marek je naprosto fascinován vesmírem. Ovšem jeho sen o cestování do vzdálených galaxií se rozplynul. Zjistil totiž, že pozoruje-li nějakou hvězdu, vidí vlastně pouhé záření, které k planetě Zemi putovalo i několik set tisíc světelných let, což znamená, že to, co vidí, dávno nemusí platit a hvězda už třeba neexistuje. Honza s Michaelem mu ovšem vlévají novou krev do žil. Pomocí tajného stroje času se všichni přesunou do vzdálené budoucnosti. Píše se rok 5015, Marek s Honzou získávají moderní vesmírnou loď SpaceTravel 600A a objevují zákoutí temného vesmíru. Dokáží přežít útok neznámé civilizace z kvadrantu X? Uvidíme.

Slunce je hvězda, kterou známě nejlépe – na obloze bez mraků ji můžeme sledovat každý den. Marek s Michaelem budou pátrat po tom, co všechno o Slunci víme a co ještě nevíme. Třeba to, že aktivita Slunce v podobě obří erupce může způsobit výpadek nejen elektřiny, ale i všech navigačních systémů, a tak vyvolat chaos v letectví a námořnictví. Podaří se jim zjistit, jak vypadá sluneční pec, sluncetřesení nebo sluneční plachetnice, se kterou by odcestoval nejen Baron Prášil přímo ke Slunci? Čím ještě nás Slunce může překvapit?

Podle vědců je každý živý organismus napaden parazity. Člověka napadají pijavice, tasemnice, roupi. Někteří parazité jsou na škodu, bez jiných by ale život neexistoval. Dokonce existuje teorie, že ty malé zdroje energie v každé naší buňce – mitochondrie – jsou parazitického původu. Soužití i boj s parazity vede snad každá rostlina, zvíře i člověk. Marek s Michaelem tentokrát budou pátrat po těch nejmenších i největších parazitech, kteří osídlili naší planetu.

Všechno začne, když se pod Markem nečekaně rozpadne jeho horské kolo. A ošklivý pád na kámen odnese naštěstí jen prasklá přilba. Jenže jak k obojímu mohlo dojít? Co bylo příčinou Markovy havárie se šťastným koncem? Spolu s Markem se vydáme po jejích stopách do laboratoří brněnského Ústavu fyziky materiálů Akademie věd ČR. Tam se Marek poprvé setká s pojmem únava materiálu. Spolu s ním budeme sledovat, jak se na nejrůznějších přístrojích i pomocí počítačových simulací odhalují zárodky pozdějších lomů a prasklin. Pro názorné srovnání si ve fitness centru Marek s Michaelem vyzkoušejí únavu vlastních svalů a kloubů. Archivní materiály našim lovcům připomenou velké železniční a letecké havárie, jejichž příčinou byla právě únava materiálu. A na současném výzkumu uvidíme, jak se odhalují zárodky budoucích prasklin na lopatkách turbín, kloubních náhrad nebo závěsů dveří automobilových karosérií. S Michaelovým návodem si můžete sami doma jeden jednoduchý způsob odhalování namáhaných míst vyzkoušet.

Marek se ocitá pod vlivem tajemného Měsíce – za úplňku se mění ve vlkodlaka a trpí náměsíčností. Zachvátí ho panika, a proto se vydává s dalšími lovci, Michaelem a Honzou, odhalit tajemnou tvář Měsíce. V brněnské hvězdárně mu objasní, jak to s vlivem Měsíce na člověka opravdu je a že náměsíčnost není způsobena úplňkem. Možná má ale Měsíc daleko zásadnější vliv na samotné lidstvo. Planety se stejně jako Měsíc a Země proměňují a tajemný a mocný úplněk se od nás každý rok vzdaluje. Jednou tak možná Měsíc zmizí z naší oblohy. Honza se mezitím vydává po stopách, které na Měsíci mohou zůstat třeba miliardy let. Je to díky tomu, že Měsíc nemá atmosféru. Marek se konečně přesvědčí, že jeho strašidelné představy jsou jen představami a lovci záhad se dotknou i měsíčního kamene. Jenže – co když se Markovi začínají špičatit dva zuby?