S Hubertem do lesa

Na hájence u dědy se pořád něco děje!

S Hubertem do sněhu

S Hubertem do lesa II

Bažant obecný

má modročernou hlavu a kolem oka rudou skvrnu
nežije v lese, ale nejraději má pole, husté křoví na okraji lesa nebo paseky
pocházejí až z daleké Asie a do Evropy byli dovezeni
v Česku se začali chovat v době středověku
živí se různými plody, semeny a rostlinami, někdy i žížalami (nejdříve sezobnou malý kamínek, který jim pomáhá potravu v žaludku rozmělnit, nahrazují také zuby, které nemají)
samičky se starají o kuřátka a musí být nenápadné, aby se schovaly před dravci
v přírodě si bažantí slípky staví hnízdo na zemi v houštině, do kterého snesou asi 10 vajíček
když se kuřátka vyklubou, hned začnou běhat a hledat si potravu, už za dva týdny se naučí létat

Srnky

běhají rychle a snadno, protože jsou lehounké jako pírko, váží asi 20 kg
nejvíce jsou vidět na poli, mezi remízky, ale i v lese
v zimě žijí srnci a srnky dohromady ve skupinách, v tomto období mají také na zadečku bílé skvrny – samičky ve tvaru srdce nebo kruhu a samečci ve tvaru oválu
na jaře si pochutnávají na hrášku, jeteli, obilovinách i bylinkách
jejich očím se říká světla, jazyku lízák, čumáku větrník a srnčímu zadečku zas zrcátko

Veverky

žijí opuštěně, úplně bez kamarádů a nepotkávají se ani u stejné studánky
vyskytují se v lesích, parcích nebo velkých zahradách
své pelíšky mají spíše nahoře na stromech, než v dutinách
hnízda jsou uzavřená, neprůhledná, mají dva vchody a jsou vystlaná trávou a mechem
živí se např. semeny šišek, houbami, oříšky a dělají si zásoby na zimu
mají huňatý ocas, který jim pomáhá udržet rovnováhu a slouží jako kormidlo i padák zároveň, také se jím přikrývají při spánku

Káně lesní

dravec, kterému se pro jeho oblíbený lov myší říká káně myšilov, smlsne si ale rád na čemkoliv a někteří z nich i na rybách
je to jeden z našich nejběžnějších dravců, není až tak hbitý, ale má naprosto dokonalý zrak a pro svůj lov hrabošů je velmi užitečný
loví na mnoha různých místech, krouží i nad loukami, umí prolétávat křovím nebo viset ve vzduchu jako kolibřík
hnízdo z větví buduje vysoko v koruně stromu
káňata i všechny ostatní dravce musíme chránit

Zajíci

tihle nohatí chlupáči dokáží pelášit rychlostí až 70 km za hodinu
jejich dlouhé uši jsou něco jako super výkonná naslouchadla
mají také supr čupr hmat – hmatají kolem sebe fousky, co mají na čumáčku
jsou to býložravci a ze všeho nejvíc chroustají bylinky a plevel
nemají rádi mokro a pohybují se tedy po stálých stezkách, které pravidelně zbavují rostlin proto, aby po dešti neměli mokrý kožíšek

Foto: ČTK

Divočáci – černí rytíři

prasata divoká mají rády staré listnaté lesy s hustým podrostem, protože se tam mají možnost rochňat a koupat v bahýnku
legračním čumákům, vypadajícím jako elektrická zásuvka, se správně říká „ryje“
na rozdíl od zraku mají skvěle vyvinutý čich a sluch
jejich srst je tvořena hustými štětinami, které je chrání před nepříznivými vlivy
jsou to všežravci, a co jim neuteče, to najdou, vyryjí a zbaští
k poměru svého těla mají nápadně velkou hlavu a krátké končetiny
malá selátka jsou první půlrok svého života pruhovaná

Foto: ČTK

Šelmy

liščí i jezevčí nory jsou na první pohled podobné
jezevci jsou čistotní a často si dělají záchod kousek od nory
lišky jsou nepořádnice a mají před vchodem zbytky z kořistí
jezevci žijí v početných skupinách v noře, která má spoustu chodeb, proto se jí říká jezevčí hrad
lišky mají ve srovnání s jezevci nory menší, ale někdy se liška spokojí i s částí jezevčí nory a nastěhuje se mu do ní, a tak liška a jezevec mohou občas obývat jednu noru

Foto: ČTK

Včely

včely mají v úlu přesně rozdělené role a za život si vyzkouší hned několik povolání
nejdříve je včela uklízečkou a její úkol je čistit buňky, aby do nich včelí matka mohla naklást vajíčka
potom se z ní stane stavitelka a staví nové buňky z vosku, který vylučuje ze zadečku
venku létají sem a tam včely-létavky, které sbírají pilně nektar a pyl
u vchodu do úlu se zdržují včely-strážkyně, které útočí, pokud je včelstvo v ohrožení
včely si mezi sebou dokáží pohybem těla popsat cestu k tomu nejlepšímu nektaru a ten může být i několik km daleko

Foto: ČTK

Les

v lese je příjemný chládeček i vůně a les je rozhodně lepší než klimatizace, navíc umí vlastně i prát, protože zachycuje prach a další škodliviny
stromy v lese jsou přírodní léčitelé, taková borovice třeba vylučuje látky, které ničí bakterie
stromy také skvěle pohlcují hluk

Ptáci

na našem území žije skoro 400 druhů ptáků, od těch úplně maličkých, např. střízlík, až po obry, třeba jako je drop nebo orel
říká se, že ptáci zpívají, ale oni i různě pískají, vržou, skřípou, syčí, klapou nebo kdákají a všechny ty zvuky něco znamenají
většina opeřenců jsou velcí cestovatelé, v zimě by tu nevydrželi, a tak za teplem a potravou dokážou od nás urazit stovky i tisíce kilometrů - třeba až ke Středozemnímu moři nebo do Afriky

Foto: ČTK

Muflon

podle zápisů v kronikách k nám byl muflon přivezen někdy v 17. století z Korsiky a Sardinie
říká se o něm, že je to prapředek ovce domácí nebo ovce zdivočelé
mufloni žijí u kamenů, a to proto, že si o ně zabrušují kopýtka, aby jim nepřerůstala
v jídle nejsou příliš vybíraví a spasou, na co přijdou
čertovské rohy rostou jenom mufloním klukům – a ti když mezi sebou bojují hlavičkami, zní to jako rány z brokovnice

Foto: ČTK

Netopýři

vypouští z tlamičky ultrazvukové signály, které se od stěn odráží jako pingpongové míčky a vrací se jim zpět do ucha – podle toho přesně ví, co je kolem nich
díky téhle „superschopnosti“ mohou létat i v noci jako stihačky
v jeskyních je naleznete jen v zimě, v létě se rádi schovávají ve vykotlaných stromech
živý se hmyzem a za potravou létají až 25 km
umí snížit svoji teplotu a zpomalit tep, aby šetřili energii, což se jim hodí v zimě, kdy upadají do zimního spánku

Foto: ČTK

Z rybníka

ryb u nás žije jako blech - více než 70 druhů, třeba okouni, candáti, cejni, kapři nebo sumci s vousy
všechna podvodní havěť má ploutve a žábry, umí plavat a většinou dýchat kyslík z vody
pod vodou žijí nejen ryby, které se živí travinami a řasami, ale také ryby - dravci
např. taková štika obecná je královna našich vod - schovaná o samotě čeká na to, co poplave kolem a co by si troufla schlamstnout, a když se jí zubiska opotřebují, tak jí narostou nové
štice se nejvíce líbí ve vodě s mělčinami, ale zvládne to i v bystřinách a řekách

Foto: ČTK

Jelen

každý rok na konci zimy shazuje svoje parohy, po nějaké době mu začnou růst nové a ty se za den můžou zvětšit až o dva a půl centimetru
čím je jelen starší, tím mu narostou větší parohy, ty váží třeba i přes 10 kg
pokud chce mít jelen příští rok malé kolouchy, musí si laně během říje pohlídat, ale když ještě žádné laně nemá, musí si je vybojovat – přímo na ostří parohů
díky své výšce si může jako jediné zvíře pochutnávat i na černém bezu, rád má také kůru stromů a ostružiny
trofejní jelen váží až 240 kg a ve zvířecí říši si na něj troufne málokdo, někdy se odváží vlci nebo medvěd

Foto: ČTK

Ježek

ježkům se daří skoro všude, jen nemají rádi rozlehlé lesy
naučili se žít blízko lidí, protože tam najdou dost dobrot k jídlu
jinak jsou ale ježci samotáři a společně potkáte jen samičku s mláďaty
ježek je noční hmyzožravec, ale v jeho jídelníčku najdete např. i žížaly a slimáky
bodliny ho chrání před nepřáteli – umí se do nich úplně schovat
ve hře na schovávanou by byl ježek přeborník, celou zimu prospí ve svém úkrytu

Foto: ČTK

Daněk

na podzim musí zvířata v lese nabrat tukové zásoby, aby snáze přečkala tuhou zimu
daňci si pochutnávají na šťavnaté řepě, na letnině, ovsi a na ovoci všeho druhu
samec má na hlavě paroží, kterému myslivci říkají lopaty
na podzim daňci rochají, a to znamená, že mají námluvy
daňčí samičce se říká daněla a na hlavě žádné paroží nemá

Foto: ČTK

Vlk

Vlci jsou velmi podobní psům, na rozdíl od nich se ale nedají ochočit.
Vlci neumějí štěkat, dorozumívají se kňučením, vrčením, vytím a gesty.
Každý vlk vyje jinak, vytím si dokáží říct, že se někdo ztratil a kde ho hledat.
Vlčí rodinou je smečka.
Vlk dokáže za den ujít až 70 km.
Zbytek úlovku si vlci zahrabávají do země na horší časy.
Vlci mají silně vyvinutý čich a velmi dobře vidí v noci, když je tma.
Když má vlk hlad, sní i 10 kilo masa.

Foto: ČTK

Čáp

Čáp je velký pták, ale lehký jako pírko, váží okolo tří kil.
Čápi si staví svá hnízda vysoko, třeba na komínech nebo stromech.
Jejich dlouhý zobák jim slouží k lovení potravy. Loví zvířata, co jsou menší než oni, třeba myši, žáby nebo slepýše.
Čápi skoro nemávají křídly, nadnáší je totiž teplý vzduch.
Čápi na zimu odlétají do teplých krajin, na jaře se vracejí do svého hnízda, nejdříve přiletí čapí táta, který opraví hnízdo, do kterého potom přiletí čapí maminka.
V České republice je 1400 čapích hnízd.

Foto: ČTK

Žába

Žáby mají rády vlhko a stojatou vodu, jejich domkem je nejčastěji jezírko, rybník nebo tůně.
Žabí miminka – pulci tráví celé své dětství pod vodou, dýchají žábry jako třeba ryby, až jim narostou plíce, jako máme mi, lidé, přestěhují se na souš.
Žába dokáže přežít i na dně zmrzlého rybníka, a to tak, že sníží svou vlastní teplotu.
Žabí jazyk je velmi měkký a ohebný, loví s ním potravu, tu jazykem omotají, tak aby jim neunikla. Žáby jedí brouky, mouchy, komáry, slimáky i žížaly.
Skokan doskočí metr a půl daleko, když je v nebezpečí tak i dva a půl metru.
Největší žábou na světě je veleskokan goliáší, žije v Africe a váží až 4 kila. Naše největší žába je skokan skřehotavý, ten může narůst i 17 centimetrů.
Nejmenší žába na světě měří jen 7 milimetrů. U nás je nejmenší žábou rosnička, měří 30 milimetrů.

Foto: ČTK

Zvířata na statku

Slepice
Když slepice snese vajíčko, snaží se o tom kdákáním povědět ostatním. Slepice se rády popelí, to znamená, že se rochní v suché hlíně. Nejlepší slepice snesou za rok až 300 vajíček.

Prase
Prasata se válí v bahně, protože nemají schopnost se potit, tak jako my, lidi. U nás jsou vepříci chovaní na maso, ale v jiných zemích se prasata cvičí, aby uměly vyčmuchat lanýže. Člověk je prasatům dost podobný, máme stejné vnitřní orgány, například srdce.

Krocan
Krocani dokážou běžet rychlostí 32 kilometrů v hodině. Krocaní řeč se jmenuje hudrování, vypadá to, jako by se pořád rozčilovali.

Kráva
U nás se krávy chovají na mléko a maso, ale v jiných zemích je kráva posvátné zvíře. Krávy mají výbornou paměť, jsou to velmi chytrá zvířata. Čím víc se krávy mezi sebou kamarádí, tím více se oblizují. Krávě, co ještě neměla malá telátka, se říká jalovice.

Foto: ČTK

Sova

I když jsou sovy noční ptáci, není pravda, že je potkáte jenom v noci.
Známe 200 druhů sov.
Sovy žijí v lese, ale některé sovy žijí i ve městě.
Sovy mají jeden z nejdokonalejších mozků v ptačí říši.
Tím, že sovy loví v noci, vyhýbají se konkurenci ostatních dravců. Nejradši mají myšky nebo brouky, ty spolknou celé, naráz. Srst, peří nebo kosti vyvrhnou.
Sovy umí otočit hlavu až o 270 stupňů, to je skoro dokola.
Létají téměř neslyšně. Mají na to speciální peří.
Sovy mají jedno ucho výš a jedno níž. Pomáhá jim to lépe určit okolní zvuky.

Foto: ČTK

Tchoř

Nejenže má tchoř pachové žlázy, ze kterých při ohrožení vypouští nesnesitelný zápach a značí si tak své území, má také malé ostré zoubky.
Tchoř rád plave a potápí se. Ve vodě hledá potravu, loví ryby a žáby. V jídle není vybíravý, sní i jedovaté hady. Rád si také smlsne na vajíčkách i slepicích. Tchoř také loví drobné hlodavce.
Tchoř je velmi hbité a rychlé zvíře.
Dnes je tchořů málo, a tak jsou chránění.
Tchoř je šelmou, kterou si lidé ochočili, a tak vznikla fretka.
Světlým tchořům se přezdívá mlynář a těm tmavým se říká žabař.

Foto: ČTK

Kamzík

Kamzíci jsou velmi plachá zvířata.
Mají perfektní zrak, vidí do stran a částečně i dozadu.
Kamzíci jí trávu, bobule, ale moc rádi mají sůl.
Kamzíci skoro vůbec nepijí, stačí jim voda z toho, co sní.
Vyskočí dva metry do vzduchu a šest na dálku, jsou to také velmi rychlí běžci, dokážou běžet i rychlostí padesát kilometrů v hodině.
Kamzíci mění dvakrát ročně barvu kožichu, v zimě jsou šedí a přes léto hnědí.
Svůj vous mají kamzíci na zádech.

Foto: ČTK

Huberťácký videoblog

Postavy z 2. série

Ahoj štěňata! Jmenuju se Hubert a mám rád dobroty všeho druhu. Buřtíky zvláště! S páníčkem jsme se přestěhovali na novou hájenku. Což znamená spoustu nepročuchaných spíží a především nová kamarádka Anička! Les je i tady plný zábavy, tajemství a taky nových zvířecích kamarádů. Pojďte je objevit s námi. Packu na to, bude to zábavička!

Filda je kluk z města a můj kamarád. A i když od minule, pořádně vyrostl, je to stále malé štěně. A bláznivých nápadů má za dva velké Filipy! O přírodě už se ale leccos naučil. S naší novou kamarádkou Aničkou je tam taky pečený, vařený a hlavně pořádně překvapený z toho, co všechno může v lese zažít. Všechna ta super dobrodružství najdete v jejich Huberťáckém videoblogu.

Áňa je naše nová kamarádka! Je to holka do nepohody, která rozumí přírodě a má ráda všelijaké lidské tradice, svátky a všechnu parádu okolo. Z Filipových bláznivých nápadů jí jde někdy hlava kolem, nikdy ale neztrácí smysl pro humor a to čemu lidi říkají zdravý rozum. Anička nás dostane z každé šlamastiky. Na mou duši!

S dědou jsme se přestěhovali na novu hájenku. Děda je revírník, to znamená, že se svém revízu stará o stromy, louky, tůňky, potůčky, meze a remízky, no zkrátka o všechno, co patří k lesu. Samozřejmě taky o zvířátka. A především o mě, Aničku a Filipa. Děda si ví rady v každé situaci a o zvířecích kamarádech z lesa ví první poslední. A když něco neví, já to vyčmuchám!