S Hubertem do lesa

Na hájence u dědy se pořád něco děje!

Žralok z rybníka

Stránka pořadu

S Hubertem do sněhu

Bažant obecný

má modročernou hlavu a kolem oka rudou skvrnu
nežije v lese, ale nejraději má pole, husté křoví na okraji lesa nebo paseky
pocházejí až z daleké Asie a do Evropy byli dovezeni
v Česku se začali chovat v době středověku
živí se různými plody, semeny a rostlinami, někdy i žížalami (nejdříve sezobnou malý kamínek, který jim pomáhá potravu v žaludku rozmělnit, nahrazují také zuby, které nemají)
samičky se starají o kuřátka a musí být nenápadné, aby se schovaly před dravci
v přírodě si bažantí slípky staví hnízdo na zemi v houštině, do kterého snesou asi 10 vajíček
když se kuřátka vyklubou, hned začnou běhat a hledat si potravu, už za dva týdny se naučí létat

Srnky

běhají rychle a snadno, protože jsou lehounké jako pírko, váží asi 20 kg
nejvíce jsou vidět na poli, mezi remízky, ale i v lese
v zimě žijí srnci a srnky dohromady ve skupinách, v tomto období mají také na zadečku bílé skvrny – samičky ve tvaru srdce nebo kruhu a samečci ve tvaru oválu
na jaře si pochutnávají na hrášku, jeteli, obilovinách i bylinkách
jejich očím se říká světla, jazyku lízák, čumáku větrník a srnčímu zadečku zas zrcátko

Veverky

žijí opuštěně, úplně bez kamarádů a nepotkávají se ani u stejné studánky
vyskytují se v lesích, parcích nebo velkých zahradách
své pelíšky mají spíše nahoře na stromech, než v dutinách
hnízda jsou uzavřená, neprůhledná, mají dva vchody a jsou vystlaná trávou a mechem
živí se např. semeny šišek, houbami, oříšky a dělají si zásoby na zimu
mají huňatý ocas, který jim pomáhá udržet rovnováhu a slouží jako kormidlo i padák zároveň, také se jím přikrývají při spánku

Káně lesní

dravec, kterému se pro jeho oblíbený lov myší říká káně myšilov, smlsne si ale rád na čemkoliv a někteří z nich i na rybách
je to jeden z našich nejběžnějších dravců, není až tak hbitý, ale má naprosto dokonalý zrak a pro svůj lov hrabošů je velmi užitečný
loví na mnoha různých místech, krouží i nad loukami, umí prolétávat křovím nebo viset ve vzduchu jako kolibřík
hnízdo z větví buduje vysoko v koruně stromu
káňata i všechny ostatní dravce musíme chránit

Zajíci

tihle nohatí chlupáči dokáží pelášit rychlostí až 70 km za hodinu
jejich dlouhé uši jsou něco jako super výkonná naslouchadla
mají také supr čupr hmat – hmatají kolem sebe fousky, co mají na čumáčku
jsou to býložravci a ze všeho nejvíc chroustají bylinky a plevel
nemají rádi mokro a pohybují se tedy po stálých stezkách, které pravidelně zbavují rostlin proto, aby po dešti neměli mokrý kožíšek

Foto: ČTK

Divočáci – černí rytíři

prasata divoká mají rády staré listnaté lesy s hustým podrostem, protože se tam mají možnost rochňat a koupat v bahýnku
legračním čumákům, vypadajícím jako elektrická zásuvka, se správně říká „ryje“
na rozdíl od zraku mají skvěle vyvinutý čich a sluch
jejich srst je tvořena hustými štětinami, které je chrání před nepříznivými vlivy
jsou to všežravci, a co jim neuteče, to najdou, vyryjí a zbaští
k poměru svého těla mají nápadně velkou hlavu a krátké končetiny
malá selátka jsou první půlrok svého života pruhovaná

Foto: ČTK

Šelmy

liščí i jezevčí nory jsou na první pohled podobné
jezevci jsou čistotní a často si dělají záchod kousek od nory
lišky jsou nepořádnice a mají před vchodem zbytky z kořistí
jezevci žijí v početných skupinách v noře, která má spoustu chodeb, proto se jí říká jezevčí hrad
lišky mají ve srovnání s jezevci nory menší, ale někdy se liška spokojí i s částí jezevčí nory a nastěhuje se mu do ní, a tak liška a jezevec mohou občas obývat jednu noru

Foto: ČTK

Včely

včely mají v úlu přesně rozdělené role a za život si vyzkouší hned několik povolání
nejdříve je včela uklízečkou a její úkol je čistit buňky, aby do nich včelí matka mohla naklást vajíčka
potom se z ní stane stavitelka a staví nové buňky z vosku, který vylučuje ze zadečku
venku létají sem a tam včely-létavky, které sbírají pilně nektar a pyl
u vchodu do úlu se zdržují včely-strážkyně, které útočí, pokud je včelstvo v ohrožení
včely si mezi sebou dokáží pohybem těla popsat cestu k tomu nejlepšímu nektaru a ten může být i několik km daleko

Foto: ČTK

Les

v lese je příjemný chládeček i vůně a les je rozhodně lepší než klimatizace, navíc umí vlastně i prát, protože zachycuje prach a další škodliviny
stromy v lese jsou přírodní léčitelé, taková borovice třeba vylučuje látky, které ničí bakterie
stromy také skvěle pohlcují hluk

Ptáci

na našem území žije skoro 400 druhů ptáků, od těch úplně maličkých, např. střízlík, až po obry, třeba jako je drop nebo orel
říká se, že ptáci zpívají, ale oni i různě pískají, vržou, skřípou, syčí, klapou nebo kdákají a všechny ty zvuky něco znamenají
většina opeřenců jsou velcí cestovatelé, v zimě by tu nevydrželi, a tak za teplem a potravou dokážou od nás urazit stovky i tisíce kilometrů - třeba až ke Středozemnímu moři nebo do Afriky

Foto: ČTK

Muflon

podle zápisů v kronikách k nám byl muflon přivezen někdy v 17. století z Korsiky a Sardinie
říká se o něm, že je to prapředek ovce domácí nebo ovce zdivočelé
mufloni žijí u kamenů, a to proto, že si o ně zabrušují kopýtka, aby jim nepřerůstala
v jídle nejsou příliš vybíraví a spasou, na co přijdou
čertovské rohy rostou jenom mufloním klukům – a ti když mezi sebou bojují hlavičkami, zní to jako rány z brokovnice

Foto: ČTK

Netopýři

vypouští z tlamičky ultrazvukové signály, které se od stěn odráží jako pingpongové míčky a vrací se jim zpět do ucha – podle toho přesně ví, co je kolem nich
díky téhle „superschopnosti“ mohou létat i v noci jako stihačky
v jeskyních je naleznete jen v zimě, v létě se rádi schovávají ve vykotlaných stromech
živý se hmyzem a za potravou létají až 25 km
umí snížit svoji teplotu a zpomalit tep, aby šetřili energii, což se jim hodí v zimě, kdy upadají do zimního spánku

Foto: ČTK

Z rybníka

ryb u nás žije jako blech - více než 70 druhů, třeba okouni, candáti, cejni, kapři nebo sumci s vousy
všechna podvodní havěť má ploutve a žábry, umí plavat a většinou dýchat kyslík z vody
pod vodou žijí nejen ryby, které se živí travinami a řasami, ale také ryby - dravci
např. taková štika obecná je královna našich vod - schovaná o samotě čeká na to, co poplave kolem a co by si troufla schlamstnout, a když se jí zubiska opotřebují, tak jí narostou nové
štice se nejvíce líbí ve vodě s mělčinami, ale zvládne to i v bystřinách a řekách

Foto: ČTK

Jelen

každý rok na konci zimy shazuje svoje parohy, po nějaké době mu začnou růst nové a ty se za den můžou zvětšit až o dva a půl centimetru
čím je jelen starší, tím mu narostou větší parohy, ty váží třeba i přes 10 kg
pokud chce mít jelen příští rok malé kolouchy, musí si laně během říje pohlídat, ale když ještě žádné laně nemá, musí si je vybojovat – přímo na ostří parohů
díky své výšce si může jako jediné zvíře pochutnávat i na černém bezu, rád má také kůru stromů a ostružiny
trofejní jelen váží až 240 kg a ve zvířecí říši si na něj troufne málokdo, někdy se odváží vlci nebo medvěd

Foto: ČTK

Ježek

ježkům se daří skoro všude, jen nemají rádi rozlehlé lesy
naučili se žít blízko lidí, protože tam najdou dost dobrot k jídlu
jinak jsou ale ježci samotáři a společně potkáte jen samičku s mláďaty
ježek je noční hmyzožravec, ale v jeho jídelníčku najdete např. i žížaly a slimáky
bodliny ho chrání před nepřáteli – umí se do nich úplně schovat
ve hře na schovávanou by byl ježek přeborník, celou zimu prospí ve svém úkrytu

Foto: ČTK

Daněk

na podzim musí zvířata v lese nabrat tukové zásoby, aby snáze přečkala tuhou zimu
daňci si pochutnávají na šťavnaté řepě, na letnině, ovsi a na ovoci všeho druhu
samec má na hlavě paroží, kterému myslivci říkají lopaty
na podzim daňci rochají, a to znamená, že mají námluvy
daňčí samičce se říká daněla a na hlavě žádné paroží nemá

Foto: ČTK

Fotogalerie z natáčení

Postavy

Nazdar, štěňata! Jmenuji se Hubert a bydlím s dědou na hájence. Na víkendy k nám z města jezdí Filip. Je to ještě takové lidské štěně. A je to můj kamarád! Venčíme se i s Eliškou, která bydlí kousek od nás. Tahle dvě štěňata úplně nejradši ze všeho vyčuchávají nové věci. A v tom já jim moc rád pomáhám! Vím toho totiž spoustu o lese a zvířecích kamarádech, kteří tam bydlí. Pojďte do toho s námi. Packu na to, že to bude zábavička!

Tohle lidské štěně jezdí za mnou a za dědou na hájenku odkudsi z města. Je tak trochu trdlo, ale jen tak něčeho se nezalekne, takže se společně s Eliškou venčíme, co to jde a v přírodě přitom zažíváme pořádně vyštěkaná dobrodružství.

Tuhle štěněčí krasavici známe s dědou od malička. Bydlí kousek od nás a rychle se skamarádila i s naším Filipem. Ti dva se spolu občas trošku kočkují, ale v naší trojce nám to spolu báječně běhá! Na mou duši, je to fakt legrace!

Páníček se na první pohled možná zdá jako starý jezevec, ale nápady má jako liška! Čenich mi to občas nebere, co všechno pro ta naše dvě štěňata nevymyslí! O zvířecích kamarádech z lesa toho totiž ví opravdu hodně. A když něco neví, já to vyčuchám!