S Hubertem do lesa

• má modročernou hlavu a kolem oka rudou skvrnu
• nežije v lese, ale nejraději má pole, husté křoví na okraji lesa nebo paseky
• pocházejí až z daleké Asie a do Evropy byli dovezeni
• v Česku se začali chovat v době středověku
• živí se různými plody, semeny a rostlinami, někdy i žížalami (nejdříve sezobnou malý kamínek, který jim pomáhá potravu v žaludku rozmělnit, nahrazují také zuby, které nemají)
• samičky se starají o kuřátka a musí být nenápadné, aby se schovaly před dravci
• v přírodě si bažantí slípky staví hnízdo na zemi v houštině, do kterého snesou asi 10 vajíček
• když se kuřátka vyklubou, hned začnou běhat a hledat si potravu, už za dva týdny se naučí létat

• běhají rychle a snadno, protože jsou lehounké jako pírko, váží asi 20 kg
• nejvíce jsou vidět na poli, mezi remízky, ale i v lese
• v zimě žijí srnci a srnky dohromady ve skupinách, v tomto období mají také na zadečku bílé skvrny – samičky ve tvaru srdce nebo kruhu a samečci ve tvaru oválu
• na jaře si pochutnávají na hrášku, jeteli, obilovinách i bylinkách
• jejich očím se říká světla, jazyku lízák, čumáku větrník a srnčímu zadečku zas zrcátko

• žijí opuštěně, úplně bez kamarádů a nepotkávají se ani u stejné studánky
• vyskytují se v lesích, parcích nebo velkých zahradách
• své pelíšky mají spíše nahoře na stromech, než v dutinách
• hnízda jsou uzavřená, neprůhledná, mají dva vchody a jsou vystlaná trávou a mechem
• živí se např. semeny šišek, houbami, oříšky a dělají si zásoby na zimu
• mají huňatý ocas, který jim pomáhá udržet rovnováhu a slouží jako kormidlo i padák zároveň, také se jím přikrývají při spánku

• dravec, kterému se pro jeho oblíbený lov myší říká káně myšilov, smlsne si ale rád na čemkoliv a někteří z nich i na rybách
• je to jeden z našich nejběžnějších dravců, není až tak hbitý, ale má naprosto dokonalý zrak a pro svůj lov hrabošů je velmi užitečný
• loví na mnoha různých místech, krouží i nad loukami, umí prolétávat křovím nebo viset ve vzduchu jako kolibřík
• hnízdo z větví buduje vysoko v koruně stromu
• káňata i všechny ostatní dravce musíme chránit

• tihle nohatí chlupáči dokáží pelášit rychlostí až 70 km za hodinu
• jejich dlouhé uši jsou něco jako super výkonná naslouchadla
• mají také supr čupr hmat – hmatají kolem sebe fousky, co mají na čumáčku
• jsou to býložravci a ze všeho nejvíc chroustají bylinky a plevel
• nemají rádi mokro a pohybují se tedy po stálých stezkách, které pravidelně zbavují rostlin proto, aby po dešti neměli mokrý kožíšek

• prasata divoká mají rády staré listnaté lesy s hustým podrostem, protože se tam mají možnost rochňat a koupat v bahýnku
• legračním čumákům, vypadajícím jako elektrická zásuvka, se správně říká „ryje“
• na rozdíl od zraku mají skvěle vyvinutý čich a sluch
• jejich srst je tvořena hustými štětinami, které je chrání před nepříznivými vlivy
• jsou to všežravci, a co jim neuteče, to najdou, vyryjí a zbaští
• k poměru svého těla mají nápadně velkou hlavu a krátké končetiny
• malá selátka jsou první půlrok svého života pruhovaná

• liščí i jezevčí nory jsou na první pohled podobné
• jezevci jsou čistotní a často si dělají záchod kousek od nory
• lišky jsou nepořádnice a mají před vchodem zbytky z kořistí
• jezevci žijí v početných skupinách v noře, která má spoustu chodeb, proto se jí říká jezevčí hrad
• lišky mají ve srovnání s jezevci nory menší, ale někdy se liška spokojí i s částí jezevčí nory a nastěhuje se mu do ní, a tak liška a jezevec mohou občas obývat jednu noru

• včely mají v úlu přesně rozdělené role a za život si vyzkouší hned několik povolání
• nejdříve je včela uklízečkou a její úkol je čistit buňky, aby do nich včelí matka mohla naklást vajíčka
• potom se z ní stane stavitelka a staví nové buňky z vosku, který vylučuje ze zadečku
• venku létají sem a tam včely-létavky, které sbírají pilně nektar a pyl
• u vchodu do úlu se zdržují včely-strážkyně, které útočí, pokud je včelstvo v ohrožení
• včely si mezi sebou dokáží pohybem těla popsat cestu k tomu nejlepšímu nektaru a ten může být i několik km daleko

• v lese je příjemný chládeček i vůně a les je rozhodně lepší než klimatizace, navíc umí vlastně i prát, protože zachycuje prach a další škodliviny
• stromy v lese jsou přírodní léčitelé, taková borovice třeba vylučuje látky, které ničí bakterie
• stromy také skvěle pohlcují hluk

• na našem území žije skoro 400 druhů ptáků, od těch úplně maličkých, např. střízlík, až po obry, třeba jako je drop nebo orel
• říká se, že ptáci zpívají, ale oni i různě pískají, vržou, skřípou, syčí, klapou nebo kdákají a všechny ty zvuky něco znamenají
• většina opeřenců jsou velcí cestovatelé, v zimě by tu nevydrželi, a tak za teplem a potravou dokážou od nás urazit stovky i tisíce kilometrů - třeba až ke Středozemnímu moři nebo do Afriky

• podle zápisů v kronikách k nám byl muflon přivezen někdy v 17. století z Korsiky a Sardinie
• říká se o něm, že je to prapředek ovce domácí nebo ovce zdivočelé
• mufloni žijí u kamenů, a to proto, že si o ně zabrušují kopýtka, aby jim nepřerůstala
• v jídle nejsou příliš vybíraví a spasou, na co přijdou
• čertovské rohy rostou jenom mufloním klukům – a ti když mezi sebou bojují hlavičkami, zní to jako rány z brokovnice

• vypouští z tlamičky ultrazvukové signály, které se od stěn odráží jako pingpongové míčky a vrací se jim zpět do ucha – podle toho přesně ví, co je kolem nich
• díky téhle „superschopnosti“ mohou létat i v noci jako stihačky
• v jeskyních je naleznete jen v zimě, v létě se rádi schovávají ve vykotlaných stromech
• živý se hmyzem a za potravou létají až 25 km
• umí snížit svoji teplotu a zpomalit tep, aby šetřili energii, což se jim hodí v zimě, kdy upadají do zimního spánku

• ryb u nás žije jako blech - více než 70 druhů, třeba okouni, candáti, cejni, kapři nebo sumci s vousy
• všechna podvodní havěť má ploutve a žábry, umí plavat a většinou dýchat kyslík z vody
• pod vodou žijí nejen ryby, které se živí travinami a řasami, ale také ryby - dravci
• např. taková štika obecná je královna našich vod - schovaná o samotě čeká na to, co poplave kolem a co by si troufla schlamstnout, a když se jí zubiska opotřebují, tak jí narostou nové
• štice se nejvíce líbí ve vodě s mělčinami, ale zvládne to i v bystřinách a řekách

• každý rok na konci zimy shazuje svoje parohy, po nějaké době mu začnou růst nové a ty se za den můžou zvětšit až o dva a půl centimetru
• čím je jelen starší, tím mu narostou větší parohy, ty váží třeba i přes 10 kg
• pokud chce mít jelen příští rok malé kolouchy, musí si laně během říje pohlídat, ale když ještě žádné laně nemá, musí si je vybojovat – přímo na ostří parohů
• díky své výšce si může jako jediné zvíře pochutnávat i na černém bezu, rád má také kůru stromů a ostružiny
• trofejní jelen váží až 240 kg a ve zvířecí říši si na něj troufne málokdo, někdy se odváží vlci nebo medvěd

• ježkům se daří skoro všude, jen nemají rádi rozlehlé lesy
• naučili se žít blízko lidí, protože tam najdou dost dobrot k jídlu
• jinak jsou ale ježci samotáři a společně potkáte jen samičku s mláďaty
• ježek je noční hmyzožravec, ale v jeho jídelníčku najdete např. i žížaly a slimáky
• bodliny ho chrání před nepřáteli – umí se do nich úplně schovat
• ve hře na schovávanou by byl ježek přeborník, celou zimu prospí ve svém úkrytu

• na podzim musí zvířata v lese nabrat tukové zásoby, aby snáze přečkala tuhou zimu
• daňci si pochutnávají na šťavnaté řepě, na letnině, ovsi a na ovoci všeho druhu
• samec má na hlavě paroží, kterému myslivci říkají lopaty
• na podzim daňci rochají, a to znamená, že mají námluvy
• daňčí samičce se říká daněla a na hlavě žádné paroží nemá

• Vlci jsou velmi podobní psům, na rozdíl od nich se ale nedají ochočit.
• Vlci neumějí štěkat, dorozumívají se kňučením, vrčením, vytím a gesty.
• Každý vlk vyje jinak, vytím si dokáží říct, že se někdo ztratil a kde ho hledat.
• Vlčí rodinou je smečka.
• Vlk dokáže za den ujít až 70 km.
• Zbytek úlovku si vlci zahrabávají do země na horší časy.
• Vlci mají silně vyvinutý čich a velmi dobře vidí v noci, když je tma.
• Když má vlk hlad, sní i 10 kilo masa.

• Čáp je velký pták, ale lehký jako pírko, váží okolo tří kil.
• Čápi si staví svá hnízda vysoko, třeba na komínech nebo stromech.
• Jejich dlouhý zobák jim slouží k lovení potravy. Loví zvířata, co jsou menší než oni, třeba myši, žáby nebo slepýše.
• Čápi skoro nemávají křídly, nadnáší je totiž teplý vzduch.
• Čápi na zimu odlétají do teplých krajin, na jaře se vracejí do svého hnízda, nejdříve přiletí čapí táta, který opraví hnízdo, do kterého potom přiletí čapí maminka.
• V České republice je 1400 čapích hnízd.

• Žáby mají rády vlhko a stojatou vodu, jejich domkem je nejčastěji jezírko, rybník nebo tůně.
• Žabí miminka – pulci tráví celé své dětství pod vodou, dýchají žábry jako třeba ryby, až jim narostou plíce, jako máme mi, lidé, přestěhují se na souš.
• Žába dokáže přežít i na dně zmrzlého rybníka, a to tak, že sníží svou vlastní teplotu.
• Žabí jazyk je velmi měkký a ohebný, loví s ním potravu, tu jazykem omotají, tak aby jim neunikla. Žáby jedí brouky, mouchy, komáry, slimáky i žížaly.
• Skokan doskočí metr a půl daleko, když je v nebezpečí tak i dva a půl metru.
• Největší žábou na světě je veleskokan goliáší, žije v Africe a váží až 4 kila. Naše největší žába je skokan skřehotavý, ten může narůst i 17 centimetrů.
• Nejmenší žába na světě měří jen 7 milimetrů. U nás je nejmenší žábou rosnička, měří 30 milimetrů.

• I když jsou sovy noční ptáci, není pravda, že je potkáte jenom v noci.
• Známe 200 druhů sov.
• Sovy žijí v lese, ale některé sovy žijí i ve městě.
• Sovy mají jeden z nejdokonalejších mozků v ptačí říši.
• Tím, že sovy loví v noci, vyhýbají se konkurenci ostatních dravců. Nejradši mají myšky nebo brouky, ty spolknou celé, naráz. Srst, peří nebo kosti vyvrhnou.
• Sovy umí otočit hlavu až o 270 stupňů, to je skoro dokola.
• Létají téměř neslyšně. Mají na to speciální peří.
• Sovy mají jedno ucho výš a jedno níž. Pomáhá jim to lépe určit okolní zvuky.

• Nejenže má tchoř pachové žlázy, ze kterých při ohrožení vypouští nesnesitelný zápach a značí si tak své území, má také malé ostré zoubky.
• Tchoř rád plave a potápí se. Ve vodě hledá potravu, loví ryby a žáby. V jídle není vybíravý, sní i jedovaté hady. Rád si také smlsne na vajíčkách i slepicích. Tchoř také loví drobné hlodavce.
• Tchoř je velmi hbité a rychlé zvíře.
• Dnes je tchořů málo, a tak jsou chránění.
• Tchoř je šelmou, kterou si lidé ochočili, a tak vznikla fretka.
• Světlým tchořům se přezdívá mlynář a těm tmavým se říká žabař.

• Kamzíci jsou velmi plachá zvířata.
• Mají perfektní zrak, vidí do stran a částečně i dozadu.
• Kamzíci jí trávu, bobule, ale moc rádi mají sůl.
• Kamzíci skoro vůbec nepijí, stačí jim voda z toho, co sní.
• Vyskočí dva metry do vzduchu a šest na dálku, jsou to také velmi rychlí běžci, dokážou běžet i rychlostí padesát kilometrů v hodině.
• Kamzíci mění dvakrát ročně barvu kožichu, v zimě jsou šedí a přes léto hnědí.
• Svůj vous mají kamzíci na zádech.

Mravenec

• Mravenci nepatří mezi brouky.
• Každá mravenčí kolonie má svůj specifický zápach.
• Když je v lese mraveniště znamená to, že je les zdravý.
• Na světě je známo skoro 10 tisíc druhů mravenců, u nás jich žije okolo stovky.
• Mravenčí královna a samci jsou větší než ostatní mravenci.
• Mraveniště je podobné lidskému městu, má ulice, místnosti, komnaty i sklady.
• Často do mraveniště zavítají i jiní hmyzáci, třeba jako Zlatohlávek.

Zlatohlávek

• Zlatohlávci se živí pylem a nektarem jako včely.
• Zlatohlávky najdeme na velkých žlutých a bílých květech.
• Kovovou barvu vidíme díky odrazu světla na jeho krovkách.
• Zlatohlávci se plazí po zádech, nohama vzhůru.

Brouci

• Brouci jsou nejpočetnějším druhem hmyzu, jejich hlavním znakem jsou krovky a obrněná hruď hrudním štítem. Jejich pevné obrnění zajistilo vývoj a vznik tolika druhů brouků.

Motýl

• Známe 150 000 druhů motýlů.
• Rozlišujeme denní a noční motýly. Barevní motýli jsou denní. Noční motýli neboli můry jsou svým zbarvením uzpůsobení k životu ve tmě.
• Šupiny na křídlech motýlů jsou uspořádány do pravidelných řad.
• Samečci mají speciální feromonové šupinky, tzv. voničky, kterými lákají samičky až na kilometry daleko.
• Barevné vzory na křídlech slouží k poznání mezi druhy i k ochrannému maskování.

Pavouci

• Pavouci tvoří vlákno pomocí snovacích bradavek, které mají na zadečku.
• Existují různé formy pavučin, tou nejznámější je kruhová pavučina, kterou tvoří třeba křižák obecný.
• Kruhová pavučina má lepkavý prostředek a okraje spíše sušší, pavouk číhá nejčastěji na okraji.
• Většina hmyzu dokáže pavučinu vidět a vyhnout se jí, proto pavouci loví v noci nebo vypouštějí omamné feromony.

• Vydry jsou říční šelmy – měří zhruba metr a váží až deset kilo.
• Díky plovacím blánám je vydra zdatný plavec, dokáže se však svižně pohybovat i na souši, dokonce i šplhá.
• Vydry si pochutnají na rybách, racích, hlodavcích i ptácích.
• Vydry mají speciální srst, která je chrání před promoknutím a chladem.
• Oči, uši a nos mají umístěné tak, že hlavu nemusí skoro vystrčit z vody, a přesto všechno vidí.
• V kalné vodě se vydry orientují pomocí svých dlouhých hmatových chloupků.

Had

• Hadi loví myši a ptáky, někteří si pochutnají také na vejcích. Zmije si ráda pochutná na ještěrkách.
• Hadům se stačí najíst jen jednou za 14 dní.
• Hadi nemají zuby. To, co uloví, spolknou vcelku a potom to prostě stráví.
• Nejvzácnější had, který u nás žije je užovka stromová. A ten nejjedovatější, kterého můžete potkat, je zmije.
• Nejstarší had na světě se dožil 40 let.
• Nejrychlejším hadem je mamba černá, za hodinu urazí až 20 km.

Ještěrka

• Ještěrky jsou u nás ohroženým druhem, proto je důležité je chránit.
• Mezi nejznámější ještěrky, které u nás můžete potkat, patří ještěrka obecná.
• Ještěrky se živí menším hmyzem a mouchami.

• Rys je výborný lovec.
• Má velmi dobrý zrak. Za denního světla dokáže zpozorovat myš i na 70 metrů, zajíce na 300 metrů a srnce dokonce na půl kilometru.
• Rys také velmi dobře slyší. Štětinky, co má v uších, slouží k lepšímu rozpoznání, z jakého směru k němu jde zvuk.
• Rys je oblíbeným cílem pytláků, proto ho musíme chránit.

• V České republice žije skoro 400 druhů ptáků.
• Ptáci se vyvinuli z dinosaurů. Jejich přední tlapy se proměnily v křídla.
• Ptáci mají duté kosti a v těle vzdušné vaky.
• Peří je několik druhů – krycí, prachové, obrysové, rýdovací … a neslouží jen k létání, ale třeba k tomu, aby ptáky chránilo před zimou nebo některým umožňovalo plavat.
• Ptáci si staví hnízda z větviček, srsti a trávy.
• Ptáci jsou zrnožravci, hmyzožravci, rybožravci a dravci.
• Někteří ptáci odlétají na zimu do teplých krajin, protože by u nás zimu nepřežili, jako například kukačka.

• Los může mít na výšku až přes 2 metry a vážit půl tuny.
• Losi mají rádi bažiny a mokřady a umí výborně plavat.
• Když se los rozběhne, řítí se rychlostí 50 km v hodině.
• Losi se živí pupeny, kúrou a rostlinami, i vodními.
• Losi jsou po většinu roku samotáři.
• Parohy, co mají losi na hlavě, váží až 20 kg a losi je každý rok shazují. Díky parohům slyší až na 3 km daleko.
• Losi mají velmi dobrý čich, zato velice špatně vidí.
• Losi jsou u nás přísně chránění.
• Když natrefíte na agresivního losa, je nejlepší si lehnout a dělat mrtvého.

• Liška je naše nejběžnější divoce žijící psovitá šelma.
• Když liška zrovna neloví, schovává se ve svém brlohu.
• Liščímu ocasu se říká oháňka.
• Liščí mláďata se rodí slepá.
• Liščímu namlouvání se říká kaňkování.
• Liška má nejradši myši, králíky a ptáky, ale sní i ovoce a mršiny.

• Medvěd hnědý je největší evropská šelma, dospělý medvěd může mít až 300 kg.
• Medvědi se už v listopadu ukládají ve skalních dutinách nebo vyhrabaných doupatech k zimnímu spánku a probouzí se až v dubnu.
• Během zimního spánku medvěd nespí úplně, jenom si lehne do brlohu a trochu mu klesne teplota, spotřebuje pak jen polovinu kyslíku.
• Medvědi dokážou vyplenit hnízda vos a čmeláků.
• Medvěd má poměrně menší oči než jiné šelmy, proto víc používá čich.
• Medvěd hnědý potřebuje denně sníst okolo 10 kg potravy, kterou z naprosté většiny tvoří výhonky rostlin, lesní plody, hlízy, kořínky a ořechy.
• Mláďata se rodí přes zimu a váží pouhých 500 g.
• Medvědi našlapují celou plochou chodidla stejně jako člověk.