Dračí pohádky

Míša byl obyčejný kluk. Jednou ale, když šel během vánočních prázdnin sáňkovat, našel na sněhu pod keřem maličkou ještěrku, která měla dvě hlavy. Nebyla to ale ještěrka, ale maličký drak, který se děsně mračil. Míša se rozhodl, že se o dráčka, který se nemohl vrátit domů a byla mu zima, postará. Dal mu jméno Mráček a prožil s ním úžasná dobrodružství.

Hezký mladý rytíř se zamiloval do císařovy dcery. Byl ale chudý a císař mu ji nechtěl dát. Rytíř se však dvořil jeho dcerce dál. Císař mu ji nakonec přislíbil, ale jen pokud se vypraví do města za hlubokými lesy. Nikdo z lidí se ale do té doby z toho města nevrátil. Mladý rytíř se na cestu vydal jen se svým pacholkem. Uprostřed lesů objevili černý zámek. Vrata měl otevřená, ale žádní lidé v něm nebyli. Protože se už stmívalo, rozhodli se, že v opuštěném zámku přenocují. V noci do místnosti, ve které spali, přišla černá paní...

Dřív žilo v Čechách draků opravdu hodně. A jak už bývá často u draků zvykem, — k nedělnímu obědu si nejraději dali některou z krásných slečen. Ty byly vybírány obvykle losem. Jeden obrovský drak žil i v Plzni. A ačkoliv mu místní nabízeli dobré pivo, trval na tom, že mu každou neděli musí plzeňští obyvatelé dodat krásnou dívku. V lednu padl los na Květu Pravečkovou. Květin bratr Tonda spolu s kamarádem Pepíkem draka ale obelstili a jejich lest zapříčinila vyhynutí draků v Čechách.

Janek žil jen s maminkou. Byli chudí. Otec Janka zemřel. Janek ze všeho nejraději ležel na peci a jedl buchty, které pekla jeho maminka. Maminka trvala na tom, že se chlapec musí vypravit do světa, aby dospěl a naučil se pracovat. Janek ve světě poznal spoustu nových věcí. Toulal se krajem a na živobytí si vydělával prací. Jednou došel do města, které bylo potažené černým suknem. Dozvěděl se, že město sužuje drak, kterému má být obětována překrásná princezna. Rozhodl se, že princeznu vysvobodí...

Strážník Choděra našel ve Vojtěšské ulici v Praze veliké vejce, ze kterého se v teple strážnice vylíhnul velmi žravý drak, který zdevastoval celou kancelář. Dráčete bylo nutné se zbavit, ale žádná organizace pečující o mláďata zvířecí či lidská ho do své péče přijmout nechtěla. Drak, kterého nikdo nechtěl, smutkem chřadl. Nakonec se ho ujal hodný pan Trutina. Chovat ale draka v Praze je obtížné, a tak panu Trutinovi, který svého draka miloval, nastaly těžké časy...

Král Roháč měl tři syny. Dva z nich zmizeli, když na lovu pronásledovali zajíce. Nejmladší třetí princ zjistil, že zajíc, který běhá kolem opuštěného mlýna je vlastně drak, který se v zajíce proměňuje a láká do mlýna lovce. Princ se rozhodl, že draka přemůže. Je ale možné, aby mladý chlapec zabil draka, který je mnohem silnější? Existuje kouzlo, které mu pomůže?

Pohádka o tom, jak pražský strážník Vokoun za pomoci kolegů a hasičů zachránil princeznu murciánskou, kterou vězil sedmihlavý drak Huldabord v Židovských pecích v Praze.

Když se budete pozorně dívat kolem sebe, najdete draky na nejrůznějších místech. V pohádkových knížkách, na domech i věžích katedrál, starých obrazech a erbech. Dokonce i na starobylých lucernách nebo kašnách. A když se večer setmí, můžete vidět hvězdného draka na noční obloze. Svět bájných draků je starý tisíce let. Ale draci jsou tu stále s námi. Někteří jsou zlí, s těmi bojují stateční rytíři. Někteří jsou hodní, hlídají hluboko v jeskyních staré poklady a dokonce mohou být i našimi přáteli. A někteří jsou docela malincí, že byste si je mohli splést s ještěrkou. Tajemný svět draků je tu stále, jen nikdy nevíme, za kterými dveřmi se skrývá. Příběhy dračího pokolení jsou zapsány v prastaré kronice, ze které čte dračí babička pro radost i poučení svým vnoučatům a také vám. — Dnešní pohádka pochází z Valašska a vypráví o chlapci, který se jmenoval Jura. Jura měl dobré srdce a zachránil před smrtí ošklivou nemocnou kočku, prašivého psa i hada. Netušil, že tyto dobré činy ho dovedou až k strašlivému drakovi do jeho podzemní sluje.