Čtení do ouška

Rozárka má velkou fantazii, a proto vítá, když jí tatínek před usnutím vypráví pohádky, které ještě neslyšela. Tatínkovi, který již odvyprávěl Rozárce všechny klasické pohádkové příběhy nezbývá, než se pustit do úplně nových, které zatím Rozárka nezná. V pohádkách od tatínka tedy začnou vystupovat ojedinělé pohádkové bytosti, skřítci, kteří vaří kouzelné čaje z kamení, stromy, na nichž rostou samé houpačky anebo i statečná princezna Rozárka.

Rozárka má velkou fantazii, a proto vítá, když jí tatínek před usnutím vypráví pohádky, které ještě neslyšela. Tatínkovi, který již odvyprávěl Rozárce všechny klasické pohádkové příběhy nezbývá, než se pustit do úplně nových, které zatím Rozárka nezná. V pohádkách od tatínka tedy začnou vystupovat ojedinělé pohádkové bytosti, skřítci, kteří vaří kouzelné čaje z kamení, stromy, na nichž rostou samé houpačky anebo i statečná princezna Rozárka.

Rozárka má velkou fantazii, a proto vítá, když jí tatínek před usnutím vypráví pohádky, které ještě neslyšela. Tatínkovi, který již odvyprávěl Rozárce všechny klasické pohádkové příběhy, nezbývá, než se pustit do úplně nových, které zatím Rozárka nezná. V pohádkách od tatínka tedy začnou vystupovat ojedinělé pohádkové bytosti, skřítci, kteří vaří kouzelné čaje z kamení, stromy, na nichž rostou samé houpačky anebo i statečná princezna Rozárka.

Rozárka má velkou fantazii, a proto vítá, když jí tatínek před usnutím vypráví pohádky, které ještě neslyšela. Tatínkovi, který již odvyprávěl Rozárce všechny klasické pohádkové příběhy, nezbývá, než se pustit do úplně nových, které zatím Rozárka nezná. V pohádkách od tatínka tedy začnou vystupovat ojedinělé pohádkové bytosti, skřítci, kteří vaří kouzelné čaje z kamení, stromy, na nichž rostou samé houpačky anebo i statečná princezna Rozárka.

Dvě lidové pověsti o vodnících, které pro radost dětí i dospělých sepsal Adolf Wenig, čte Jitka Molavcová. Jednou si děti hrály na louce, když tu je vodník odlákal svou píšťalkou do rybníka. Jedno z nich se ale vlákat nenechalo a běželo pro pomoc... Druhá pověst vypráví o lesu, kudy jednou jel forman. Zdálo se mu, že mu u blízké studánky nějak ztěžkla záda, a když došel k další studánce, zase se tíhy zbavil. A tak se v kraji říkalo, že tím břemenem byl jistě vodník nebo jeho žena...

Dvě lidové pověsti o podivných strašidlech, které pro radost dětí i dospělých sepsal Adolf Wenig, čte Jitka Molavcová. Víte, co je to stodolník? Mladý chasník v hospodě to taky nevěděl. A vysmíval se mu, ale jen do té doby, než ho potkal... Ale hejkala, toho už z pohádek dobře známe. Tři pasáci se s jedním v lese potkali. Jeden z něj měl legraci. A jak to s ním dopadlo?

Dvě lidové pohádky o lesních pannách, které pro radost dětí i dospělých sepsal Adolf Wenig, čte Jitka Molavcová. V první pohádce se mladý sedlák zamiloval do krásné lesní žínky. Oženil se s ní, ale mladá žena ho varovala – nikdy na ni nesmí být zlý, jinak navždy zmizí... Druhá pohádka vypráví o muzikantovi, který potkal v lese krásné lesní panny a zahrál jim k tanci. Panenky mu nakonec pěkně poděkovaly a obdarovaly jej...

Dvě lidové pohádky o lakotě, které pro radost dětí i dospělých sepsal Adolf Wenig, čte Jitka Molavcová. První vyprávění se týká bohatého sedláka, který se o své peníze bál, a tak je zakopal na zahradě. Po jeho smrti se podařilo poklad najít jeho pacholkovi a dobře s ním naložil... Druhá pohádka vypráví o pastýři, který hlídal svoje stádo před stařenou, která si chtěla nadojit trochu mléka. Ta v zlosti stádo uřkla tak, že krávy zkameněly. Pastýř se ji vydal hledat a poprosit o radu, jak se kouzla zbavit...

Dvě lidové pohádky o čertech, které pro radost dětí i dospělých sepsal Adolf Wenig, čte Jitka Molavcová. Vypráví se v nich, jak si s čerty poradili obyčejní lidé. V první pohádce chtěl čert za nevěstu mlynářovic šikovnou dcerku, ale krajánek poradil mlynáři, jak na něj. Ve druhé pohádce si čert chtěl do pekla vzít starou bábu, ale ta nad ním vyzrála a ještě od něj získala hromadu peněz...

Několik tisíc let staré příběhy ze života zvířat, které vyprávěl moudrý Ezop, opět ožívají v podání Tomáše Töpfera a kreslených animací absolventů Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Starý moudrý Ezop a jeho věrný oslík Diogenes putovali do města a Ezop vyprávěl bajku o tom, že když dva dělají totéž, není to nikdy to samé...

Několik tisíc let staré příběhy ze života zvířat, které vyprávěl moudrý Ezop, opět ožívají v podání Tomáše Töpfera a kreslených animací absolventů Filmové akademie Miroslava Ondříčka v Písku. Se starým moudrým Ezopem a jeho věrným oslíkem Diogenem se setkáte na břehu moře. Ezop už vyprávěl nespočet bajek a jedna nechyběla ani tentokrát. Myška si žila dobře v bohatém sklepě, přesto se jednou vypravila do světa. A co tam zjistila?