Wifina

Krkavec je černý pták o něco větší než vrána. Na rozdíl od vrány nebo havrana má načechrané peří na krku. Krkavci jsou velmi vzácní a patří k ohroženým druhům. Dříve žili na celé severní polokouli, se změnami zemědělská krajiny jich však ubývalo, protože mizela i jejich hlavní potrava - malí hlodavci.
Krkavci patří k nejchytřejším ptákům na světě. V zajetí se dokonce mohou naučit opakovat slova nebo celé věty. Jsou věrní svému partnerovi a v zajetí dokáží do své rodiny přijmout i člověka.

Slovo politika označuje takovou činnost, při které se skupina lidí s různými názory má domluvit na řízení státu. Jinými slovy je to správa věcí veřejných, umění řídit stát a hájit zájmy jednoho státu proti druhému.
Politika jako správa věcí veřejných byla chápána již v antickém Řecku. Ve středověku se pak politická moc dostala do rukou panovníků a o něco později politiků. V novější době se politika chápe jako věc občanů.

Questing je hra, jejíž název se dá přeložit jako hledačka. Jedná se vlastně o cestu za pokladem, který objevíme, když po cestě vyluštíme hádanky a indicie. Questing vznikl ve Spojených státech amerických roku 1995 na principu letterboxingu.

Balet je scénický tanec, který využívá choreografii. V dnešní době má balet dva hlavní proudy – klasický a moderní, v němž se klasické prvky mísí s moderním tancem.
Balet vznikl na italských šlechtických dvorech v 15. století (první byl Komický balet královnin od Belgiosa Baltazariniho). Zlomovým byl rok 1661, kdy francouzský král Ludvík XIV. založil Královskou taneční akademii. Její ředitel Pierre Beauchamp uzákonil pět základních pozic nohou, které existují dodneška.

Buddhismus je myšlenkový směr, který se vyvinul z učení indického prince Siddhárty Gautamy (Buddhy). Ten radil, aby lidé nepřijímali nic jen na základě víry nebo autority druhého, ale aby sami hledali a usuzovali, zda věc odpovídá nebo neodpovídá jejich vnitřní pravdě a zkušenosti. Buddhisté věří ve převtělování, tedy že se duše po smrti zrodí znovu v novém těle, a snaží se z tohoto začarovaného kruhu narození a smrti vystoupit pomocí meditace.

Historie školních uniforem se píše už od dob prvních univerzit. Tehdy byly znakem studentů a jejich příslušnosti ke škole. Dnes se školní uniformy nosí na celém světě. Nejznámější jsou ty z Velké Británie, kde se oblékají už od 16. století, ale nosí se i v Japonsku, Číně, Indii, Severní i Jižní Americe, Austrálii a Africe.
O výhodách školních uniforem se vedou spory. Jedni tvrdí, že pomáhají dětem držet partu, podle jiných jsou naopak zbytečně přísné a nedovolí dětem oblékat se podle svého.

Cheerleading je sport, ve kterém si mísí tanec, akrobacie a gymnastika spolu s pokřiky. Pochází ze Spojených států amerických, odkud se rozšířil do celého světa. Za jeho vznikem stojí snaha povzbudit diváky na sportovních zápasech a používá typickou pomůcku pom-poms neboli třásně.
Cheerleading se rozvinul při univerzitních sportovních klubech. První povzbuzovací tým byl založen už v roce 1880 a tvořili ho výhradně chlapci. První roztleskávačky vystoupily až roku 1923.

Skateboarding neboli jízda na prkně se řadí mezi extrémní sporty. Skate se dá využívat různým způsobem a podle toho se dá rozdělit na slalom, v němž jde hlavně o rychlost, a freestyle, při kterém se provádějí triky.
První skateboard si začátkem 50. let 20. století vyrobili v Kalifornii surfaři, aby se nenudili, když nebyly dobré podmínky pro surfování. Revoluce nastala v 70. letech, kdy jezdci Gelfand a Mullen začali dělat triky – ollie a kickflip.

Pyramidy v Egyptě se začaly budovat za vlády Džosera ve 3. tisíciletí před Kristem a pak se stavěly asi 1500 let. Sloužily jako hrobky králů a jejich významných manželek. K pyramidě patřily ještě údolní a zádušní chrám, vzestupná cesta, malé pyramidy královen a ještě satelitní pyramida, která sloužila coby náhrobek.
Mezi nejznámější patří pyramidy v Gíze - Cheopsova, Rachefova a Menkaureova (které patří mezi 7 divů světa). Pyramidy hlídá ohromná sfinga, která stojí před nimi.

Delfíni žijí v mořích a oceánech tropického i mírného pásma ve skupinkách asi po 15. Váží 150–650 kg a dožívají se 30-50 let. Delfíni dýchají plícemi, a tak musí každou půlhodinku na hladinu, aby se nadechli.
Delfíni mají nevšední schopnosti, především se mezi sebou umí dorozumívat. Vědcům se zatím podařilo rozkódovat asi 200 různých zvuků a navázat s delfíny komunikaci. Nyní dokonce pracují na slovníku delfínštiny. K orientaci používají delfíni echolokaci.

Ninjové hráli důležitou roli v japonských středověkých dějinách a často rozhodovali o výsledcích bitev. Byli tak vynikající špioni, že se jim často přisuzovaly nadpřirozené schopnosti. Za vším ale stály důmyslné pomůcky, které v mnohém předbíhaly dobu, a náročný výcvik. Ninjové se cvičili v boji se zbraněmi i bez nich, učili se zeměpis, strategii, umění přestrojování a také o počasí. Kromě toho trénovali duševní čistotu a vytříbenost.

V dřívějších dobách byla holubí pošta nejrychlejším způsobem doručování zpráv. Tuhle metodu používali už starověcí Peršané. Až do vynálezu telegrafu holubi dokonce doručovali informace pro burzovní makléře mezi Londýnem a Paříží.
Poštovní holubi mají neuvěřitelný orientační smysl a dokáží rychle najít cestu domů i ze vzdálenosti okolo 1 000 km. Jejich touha po domově je obrovská a i tu největší vzdálenost zvládnou překonat za den. S větrem v zádech mohou letět až 1 500 metrů za minutu.

Kendó je japonské umění boje s mečem. Vzniklo koncem 19. století z několika starých bojových škol. Je to nejen bojové umění, ale taky součást tradiční kultury s historickými kořeny. Součástí výcviku je proto i studium morálky, filosofie a etikety.
Dnes se kendó dělí na šinaj kendó, plnokontaktní cvičení s cvičným mečem šinajem, a kendó kata, nácvik boje pomocí předem daných sestav.

Jako bermudský trojúhelník je označována oblast mezi Miami na Floridě, San Juan v Portoriku a Bermudami. Říká se mu také ďáblovo moře, hřbitov Atlantiku nebo moře zatracenců.
V této oblasti údajně mizí lodě i letadla a vyskytují se prý i případy lodí, které opustila posádka. Oficiální záznamy však nic z toho nepotvrdily. Termín bermudský trojúhelník vymyslel americký novinář Vincent Gaddis v roce 1964 v článku o ztraceném letu 19 a dodneška se těší popularitě mezi záhadology.

Inteligence je schopnost zpracovávat informace, správně jednat a účinně se vyrovnávat se svým okolím. Snahy o měření inteligence se objevily až v 19. století a první test inteligence sestavil roku 1904 Alfred Binet. V dnešní době existuje na měření inteligenčního kvocientu (IQ) spousta testů.
Hodnota IQ nám umožňuje porovnávat inteligenci jednotlivých lidí. Nejchytřejší člověk na světě byl americký matematik William Sidis s IQ 250–300.

Sluneční hodiny používají lidé více než 7 000 let, bývají umístěny na zdi nebo třeba na zemi. Sluneční hodiny ukazují čas podle toho, jak se Slunce pohybuje po obloze. Skládají se ze sluneční tyče neboli gnómu, která vrhá stín na číselník, ze kterého se čas odečítá. Aby hodiny fungovaly správně, musí být gnóm umístěn rovnoběžně s osou Země. V České republice existuje více než 3 300 slunečních hodin a největší hodiny v České republice se nachází v Třešti, jejich gnóm měří přes 8 metrů.

Německý spisovatel Karel May žil v letech 1842 až 1912. Karel May se proslavil dobrodružnými romány z prostředí Divokého západu, kde mezi sebou bojovali původní indiánské kmeny a bílí přistěhovalci. Dokázal skvěle popsat krajinu i zvyky Indiánů, i přestože se do Ameriky podíval až poté, co napsal své nejslavnější knihy. Příběhy mayovek jsou hlavně o mírovém řešení sporů, toleranci, čestnosti, přátelství a obětavosti. K nejznámějším mayovkám patří Vinnetou a Poklad na Stříbrném jezeře.

Prales je označení pro původní, přirozený les. Přesná definice pralesa by znamenala les, který vyrostl přirozeně, a jeho území nebylo nikdy ovlivněno lidmi. Bohužel takový les již na Zemi v podstatě neexistuje, protože lidé přímo nebo nepřímo ovlivňují celou planetu. Jako prales tedy dnes nazýváme i les, kde lidský zásah probíhal tak dávno, že již stopy zásahu nejsou patrné. Největší prales na světě je Amazonský deštný prales, největší prales u nás je Boubínský prales na Šumavě.

Čárový kód se používá tam, kde je potřeba rozlišit různé předměty a označit je kódem tak, aby při sejmutí kódu bylo možné získat o předmětu různé informace a data. Čárový kód byl patentován již v roce 1949 a je to vlastně linie černých pruhů či čárek různé délky a šířky. V novějších verzích kódu se jedná o mozaiku, které se říká 2D kód. Kódy jsou obvykle snímány pomocí čteček či skenerů. Používají se hlavně pro identifikaci zboží a jejich hlavní výhodou je přesnost a rychlost načtení dat.

Buldozery jsou traktorové stroje, které se nejčastěji využívají ve stavebnictví pro úpravu terénu či bourací práce. Společně s angledozery a titldozery patří do skupiny shrnovacích strojů a tyto stroje se od sebe navzájem liší zejména mírou pohyblivosti radlice. První buldozer byl vyroben v roce 1923 v USA, kde se dodnes buldozery vyrábí nejvíc. Nejsilnější buldozer Komatsu je japonské výroby, váží 150 000 kilo a má sílu 1150 koní.

Eskalátory, kterým se také někdy říká jezdící schody, se používají již od začátku 20. století. Eskalátory přepravují osoby tam, kde je potřeba překonat nějaký výškový rozdíl. Jednotlivé stupně jsou propojeny řetězy, a takto obíhají po pevné dráze. Používají se nejvíc na nádražích, v metru, obchodních centrech a jiných veřejných místech, kde je přepravovat více lidí než by bylo možné obsloužit výtahem. Nejdelší eskalátory na světě mají v Hongkongu a měří 800 metrů.

Semafor je zařízení, které usměrňuje dopravu v místech, kde se protíná více dopravních cest. Správný název semaforu je světelné signalizační zařízení (SSZ). Pomocí barevných světel udává střídavě přednost jednotlivým směrům. Poprvé se semafory začaly používat ve 20. letech 20. století v Evropě, předtím byla doprava na rušnějších místech řízena strážníky. První semafor byl v ČR zřízen v Praze v roce 1927. Existuje více druhů semaforů, nejčastěji se v silniční dopravě používá tříbarevná sestava červeného, oranžového a žlutého světla.

Filmová kamera funguje podobně jako fotoaparát: snímá obrázky na filmový pás, zpravidla jich je 24 za vteřinu. Při této rychlosti promítání totiž lidské oko vnímá pohyb jako plynulý. První filmovou kameru sestavil Étienne-Jules Marey v roce 1882. Jeho vynález vzbudil ohromný ohlas, kamery se začaly zdokonalovat a již v roce 1895 sestavili bratři Lumiérové nejen vylepšenou filmovou kameru, ale i promítací stroj. První filmová projekce v Čechách se konala 15. července 1896 v Karlových Varech.

Splachovací záchod vynalezl roku 1597 anglický dvořan a spisovatel sir John Harington pro královnu Alžbětu I. Způsoby splachování a typů výpustí byly později zdokonalovány a nejpopulárnější se stal takzvaný sifonový systém splachovací toalety. V roce 1885 byl vytvořen první jednodílný porcelánový záchod se splachovacím sifonem. Systémy splachovacích záchodů jsou náročné na spotřebu vody a vybudování kvalitní odpadové sítě, a proto se na mnoha místech na světě více používají např. tzv. turecké záchody, různé druhy suchých toalet nebo chemická WC.

Lidé si odjakživa různými způsoby doručovali zprávy, předměty či zboží. Organizované poštovnictví v českých zemích se datuje do 16.  století, kdy s nástupem Habsburků na český trůn začala výstavba poštovních stanic, a byly vytvořeny stálé poštovní trasy. První zákon o poštovnictví byl v českých zemích vydán v roce 1838. S rozvojem technologií a dopravních prostředků se služby pošty neustále zrychlují a zjednodušují, a tak již v 19. století vystřídaly poštovní dostavníky vlaky, později přibyl telegraf, auta, telefony, faxy, maily a dnes pošty poskytují třeba ověřování dokumentů nebo datové schránky.

LED, svítivé diody neboli Light Emitting Diode jsou dnes již běžně obsaženy v různých elektronických zařízeních. Nachází se třeba v ovladačích, informačních tabulích, obrazovkách, osvětlení a mnohých dalších přístrojích. Jejich výhodou je velmi nízká spotřeba elektřiny a několikanásobně vyšší svítivost než u běžných žárovek. Ledky svítí jen barevně, světlo skládají z kombinací červené, zelené a modré (RGB). Červená ledka byla vytvořena v 60. letech, další barvy až v 90. letech 20. století.

Fotografie je vlastně zachycení obrazu do fotografického přístroje pomocí časově omezené expozice. První fotografii vytvořil Joseph Niépce a proces zdokonalil Jacques Daguerre, nejstarší fotografie jsou z roku 1826. Fotilo se zpočátku černobíle a na různé typy desek, nejčastěji skleněné. Roku 1861 objevil Angličan James Maxwell možnost barevného focení. O dvacet let později vyrobil George Eastman první fotografický film, z kterého se již vyvolávaly snímky na fotografický papír. Papírové fotky ale dnes zažívají ústup a pomalu převažují fotky digitální.

Dříve se jí říkalo počítačka, slouží k automatickému provádění číselných výpočtů. Pomůcky pro výpočty používali již staří Řekové a Římané, využívali k počítání jednoduché destičky, tzv. abaky, do kterých vkládali jednotlivé kamínky. Počítací přístroje jsou ale známé i ze staré Číny. V 16. století se objevily sofistikovanější logaritmické tabulky a pravítka a od 17. století se začaly používat také různé mechanické počítací stroje. Moderní digitální kalkulačky jsou již běžně programovatelné a používají velké množství různých funkcí.

Zvony měly v historii významnou úlohu, svolávaly lidi, třeba k modlitbě, varovaly před nebezpečím nebo odbíjely čas. Odlévání zvonů bylo důležité řemeslo, které dosáhlo svého vrcholu v 16. století. Zvonaři vyrábějí zvony litím žhavého kovu do předem pečlivě připravené hliněné formy. Malé zvony chladnou několik dní, ty velké i týdny. Poté se zvony čistí, leští a pokrývají voskem na ochranu před škodlivými vlivy okolního prostředí. Největší zvon v České republice je Zikmund, který se nachází ve věži Svatovítské katedrály na Pražském hradě.

Od doby, co lidé létají do vesmíru, budují také vesmírné stanice, kde mohou lidé bydlet dlouhodobě a zkoumat vesmír přímo na místě. Nejmodernější vesmírná stanice ISS létá asi 400 km nad Zemí. První šestičlenná posádka na ISS vstoupila v roce 2000 a každých 6 měsíců se obměňuje. Na fungování ISS se podílí několik států. Stanice oběhne Zemi za necelých 93 minut, takže za den celkem 16 krát. Pohybuje se rychlostí asi 27 720 km/h, měří 109 m, dlouhá je 51 m a vysoká 27,5 m. Kosmonauti ve stanici dělají různé biologické, fyzikální a meteorologické pokusy. Spát musí připoutaní, každé 2,5 hodiny cvičí a jedí pouze jídlo z tuby.

Vypadají trochu jako zvětšená dětská autíčka a vlastně jsou pro zábavu i určené. Používají se hlavně na nejrůznějších automobilových show, kde přejíždějí překážky, tahají neuvěřitelné náklady nebo jezdí vodou či bahnem. Vznikly v 70. letech v Americe, kdy se do této podoby začaly různě upravovat karosérie z pickupů, k níž se přidělávala obrovská kola. Mají ohromně silné motory, váží okolo jedné tuny, dokáží překonat téměř jakoukoliv překážku a mohou jet rychlostí až 160 km/hod. Základem jejich kousků je také špičkové odpružení a pohon i natáčení všech čtyř kol.

Jak název napovídá, jedná se o líčidlo, které se nanáší na rty. Jejich použití není nic nového, znali je už před pěti tisíci lety, kdy se s nimi líčili Sumerové. V některých kulturách si rty zvýrazňovali i muži a třeba v Egyptě si rty líčily hlavně dobře situované dámy. První rtěnka v tuhé podobě byla vynalezena ve středověku, ale dříve rtěnky často obsahovaly různé jedovaté látky. Rtěnky v historii různě přicházely a vycházely z módy, třeba v Anglii se věřilo v jejich kouzelnou moc. Nejoblíbenější barvou rtěnek je červená. Nejdražší rtěnka světa se prodává za 62 000 dolarů.

Střelný prach, říká se mu také černý, je nejstarší známou chemickou výbušninou. Byl vynalezen v Číně asi v 9. století. Směs střelného prachu má tři hlavní součásti - mletý draselný ledek, dřevěné uhlí a síru a když tato směs vybuchne, dosahuje teploty až 2400 °C. Původně se střelný prach využíval pro odpalování velkolepých čínských ohňostrojů, později se začal používat ve vojenství a ve 13. a 14. století se rozšířil i do Evropy. Jedni z prvních, kdo střelný prach v Evropě použili, byli husité během svých válek s křižáky. Dnešní zbraně využívají již jiné látky a tak se střelný prach používá opět hlavně při ohňostrojích nebo při historických bitvách.

X-meni jsou populární komiksoví hrdinové a jejich komiksová kniha je nejprodávanější komiks všech dob. Byli vytvořeni v září 1963 a jejich autory jsou Stan Lee a Jack Kirby. X-meni jsou vlastně další vývojovou linkou lidí, ale od lidí se liší speciálním X genem, který jim dává speciální schopnosti. Každý z X-menů má jiné speciální schopnosti, třeba čtení myšlenek, obrovskou sílu, akrobacii nebo ovládání počasí. X-menům se také říká mutanti a jejich hlavním úkolem je chránit lidi proti zlým mutantům. Tým X-menů se již několikrát proměnil, původní partu tvořili Cyclops, Angel, Iceman, Beast a Marvel girl. X-meni inspirovali vznik mnoha knih, filmů a komiksů.

Je to vlastně souhrnný název pro více bojových umění a stylů. V čínštině se bojová umění označují slovem wu-shu (wušu) a kung-fu v čínštině označuje schopnost, kterou získáte dlouhým a namáhavým tréninkem. Existují stovky kung-fu stylů, ale mají podobné principy a řazení. Vycházejí z čínské filozofie a spousta úkonů je inspirována pohybem zvířat, čínská bojová umění se vyvíjejí již skoro 4000 let. Kung-fu se nezaměřuje na jednu schopnost, ale na rozvoj celého člověka – od pohybových schopností až po povahu. Rozvíjí pružnost a mrštnost, učí soustředění a sebekázni a pomáhá rozvoji zdravého sebevědomí. Kung-fu proslavily také bojové filmy a nejznámější herci, kteří tímto stylem bojovali, byli Jackie Chan a Bruce Lee.

Zjednodušeně řečeno se jedná o vylepšené nástupce čárových kódů, které fungují mnohem rychleji, přesněji a chytřeji. K načtení těchto kódů není nutné přikládat objekt s kódem přímo na čtečku, ale díky zabudované mikroanténě lze načítat předměty i na dálku a bez nutnosti na kód přímo vidět, a to na vzdálenost až 100 metrů. Zkratka RFID znamená Radio Frequency Identification a znamená, že se informace v kódu přenášejí pomocí rádiových vln. Informace RFID není uložena v systému čar, ale v malém čipu, tzv. tagu. RFID technologie vynalezl Charles Walton roku 1983.

Dostatek pitné vody je jednou ze základních lidských potřeb. V některých částech světa je ale i takový základ stále vzácností a každý se občas může dostat do situace, že pitnou vodu nebude mít po ruce. Pitnou vodu nepoužíváme jen k pití, ale i na mytí – sebe i třeba nádobí. Pro zajímavost – v ČR spotřebuje každý člověk denně asi 100 litrů pitné vody. Voda může být znečištěná různými mikroorganismy, které mohou vyvolat nemoc, zákaly i chemickými látkami. Závadnost vody lze někdy odhalit snadno podle zabarvení či zápachu, ale vždy je lepší vodu otestovat laboratorním rozborem. Čistit vodu lze mnoha způsoby, mechanickým odstranění nečistot, zničením choroboplodných zárodků ultrafialovým zářením, vyčištěním vody od příliš vysokého množství vápníku, železa či jiných látek.

Naplánovat jízdní řády MHD tak, aby na sebe spoje navazovaly a jezdily včas, není vůbec snadné. Jízdní řády vytvářejí projektanti v centru sestavování jízdních řádů. Ačkoliv mají k dispozici počítače, hlavní část plánování se tvoří ručně – tedy kreslením na papír. Při plánování je třeba zohlednit hustotu dopravy během dne i během roku, ale i různé uzavírky, výluky a taky třeba kulturní akce či nově postavená sídliště. Návaznost spojů se zajišťuje hlavně pro klíčové přestupní body, proto je možné, že na některých méně frekventovaných přestupech se spoje prostě minou.

Nechce se vám barvit vajíčka barvami z drogerie a lepit na ně koupené obtisky? Vyrobte si originální vajíčka obarvená přírodními barvami. Pro barvení můžete použít slupky z cibule pro hnědou barvu, červenou získáme z červené řepy a zelenou třeba z kopřiv nebo špenátu. Suroviny podle zvolené barvy nechejte vařit asi 15 minut s trochou octa. Do směsi pak vložte vajíčka, která vařte asi 10 minut a poté nechte vývar i s vajíčky vychladnout (klidně i přes noc). Pokud před barvením na vajíčka připevníte drobné lístečky (pomocí provázku nebo vložením do punčochy), získáte také krásné přírodní obtisky.

Henna bílá (henovník) je rostlina, která roste v tropických a subtropických oblastech Afriky, jižní Asie a severní Oceánie. Dosahuje výšky 2-6 metrů a obsahuje červené barvivo, které se formě prášku už několik tisíc let používá k barvení vlasů, kůže, nehtů ale i hedvábí. Nejvíce barviva je soustředěno v listech a řapících rostliny. Velmi oblíbená byla henna ve starověkém Egyptě. Zdobení kůže hennou probíhalo už v době bronzové a v některých oblastech Středozemního moře bylo důležitou součástí života mladých žen. Červeno-hnědé zdobení je součástí mnoha významných rituálů v Indii, Africe a na Blízkém Východě. Kromě krášlení má henna i praktickou funkci, regeneruje vlasy a pomáhá při léčbě onemocnění kůže. Starověcí Egypťané ji používali také při mumifikaci.

Graffiti je druh umění ve veřejném prostoru, které se začalo objevovat na přelomu 60. a 70. let v New Yorku a je spojeno hip hopovou kulturou. Obrázky a nápisy malované sprejem, barvami či fixami se objevují nejen na veřejných místech a budovách, ale také v dopravních prostředcích. Malovat po cizím majetku je samozřejmě zakázané a je to považováno za vandalství. Existuje však spousta ploch, kde se malovat smí a z mnoha sprejerů se stali uznávaní umělci – nejznámější streetartoví umělci jsou Banksy nebo Keith Haring, u nás například Pasta Oner.

Jsou to vlákna tvořená atomy uhlíku, značka uhlíku je C. Uhlíková vlákna jsou velmi tenká, pružná a přitom pevná, dodávají se v různých velikostech, přičemž vlákna jsou spletena z řádově tisíců uhlíkových nitek. Karbonová vlákna se využívají v průmyslu, třeba v letectví nebo automobilovém průmyslu, a to hlavně pro zpevnění materiálů. Vyrábějí se ze sloučenin uhlíku, tzv. prekurzorů, z nichž se vytvoří základní vlákno, ze kterého se pak v několika krocích odstraňují za vysoké teploty všechny jiné prvky než uhlík. Hotová vlákna se poté mohou ještě povrchově upravit.

Dudy jsou velmi starý hudební nástroj, hrálo se na ně už před 5000 lety, hráli na ně i staří Egypťané a Řekové. Dnes se na ně hraje hlavně ve Skotsku, ale pomalu se vrací jejich obliba po celém světě, a to nejen ve folklórních kapelách. Konstrukce dud se liší v jednotlivých zemích, ale vždy je jejich základem píšťala a kožené měchy. Píšťala je vlastně zobcová flétna, měchy se vyrábějí většinou z ovčí nebo kozí kůže. V Čechách se dudám říká také moldánky nebo gajgy.

Technika patchworku spočívá v sešívání malých kousků barevných látek do různých geometrických vzorů. Slovo patchwork pochází z anglických slovíček patch – záplata a work – práce. Patchwork jsou vlastně takové látkové mozaiky a vznikly nejspíš už ve starém Egyptě. Dříve se patchwork používal hlavně z nouze, protože lidé neměli dostatek látek, později v Anglii a Americe se vyrábění patchworkových dek a přehozů stalo oblíbenou společenskou kratochvílí žen a dívek. Technikou patchworku se vyrábějí hlavně prošívané deky, kterým se říká quilty, ale také polštáře, přehozy či tašky.

Hřebeny lidé používají již od pravěku, vyráběly se z kostí, dřeva, kovu, rohů nebo třeba želvoviny. Dnes se vyrábí nejčastěji z plastu. Hřebeny sloužily nejen k česání, ale také k tvarování a přidržování účesu, což ve formě malých hřebínků nosí některé ženy dodnes. Existují desítky druhů hřebenů a kartáčů (anglicky brush), je dobré vybírat jej podle typu vlasů (krátké, dlouhé, vlnité…) a podle účelu (rozčesávání, sušení, tvarování). Půjčováním hřebenů se mohou roznášet nemoci, neměli byste si je půjčovat.

Mosty se stavěly odedávna pro překonávání vodních toků nebo nějakých jiných terénních propastí. První mosty se stavěly ze dřeva, kamene nebo cihel, v některých tropických zemích dokonce z lián. Dnes se staví hlavně z betonu a oceli. Sloupy, které most podpírají, se jmenují pilíře. Při stavbě mostu se začíná základy a pak se postupně betonují pilíře – pomocí vodotěsného hrazení a postupného zvyšování bednění. Nejdelší most přes vodní plochu se nachází v Číně a měří 38,4 km.

Limuzína je označení pro velké, kryté automobily zpravidla čtyř nebo šestidvéřové, které mají oddělenou část pro řidiče a cestujícího. Své jméno mají limuzíny podle oblasti Limousin ve Francii, místní pastevci totiž nosili kapuce, které připomínaly profil auta. První limuzína vyjela na silnici v roce 1902 a své největší slávy dosáhly limuzíny ve 30. letech minulého století. Limuzínami se vozily a vozí slavné osobnosti, třeba Mercedesem Benz 600 jezdil papež Pavel VI., Coco Chanel nebo John Lennon. Britská královna jezdí v Bentley State Limousine a americký prezident ve slavné „The Beast“.

Kartografie je věda, která se zabývá tvorbou map. Mapy vznikají buďto na základě existujících map, nebo původním mapováním, které může být terénní nebo využívat snímky Země. Mapy se dnes zpracovávají digitálně na počítačích a využívá se především snímků z vesmírných družic, které umějí vyfotit naši Zemi s ohromnou přesností. Při tvorbě map se využívá systém sítě myšlených čar na Zeměkouli (póly, rovnoběžky, poledníky…), jejichž pomocí se určují souřadnice jednotlivých míst na mapách. Míra zmenšení zobrazených objektů se nazývá měřítko mapy.

Vitráž je zjednodušeně obrázek poskládaný z barevných sklíček a má své kořeny již v antickém světě. Zprvu vznikaly spíše proto, že bylo pro tehdejší skláře složité vytvářet tak velké skleněné plochy, a proto se spojovala menší sklíčka. Postupně se z této techniky stalo umění, které dodnes ohromuje mystickým efektem v interiérech katedrál. Vitrážová okna v kostelích jsou tvořena složitými konstrukcemi ze skla a olova a většinou je ještě zpevňují kovové pruty. Velký význam měly tyto plochy v gotické architektuře. Slovo vitráž pochází z francouzštiny a znamená prosklení.

Číslo sto dvanáct jsou vlastně hasiči, policie a záchranka v jednom. Na tomto čísle vám zavolají, koho je potřeba, klidně všechny najednou. Linka 112 je zdarma a je dostupná jak z pevných linek, tak z mobilů a funguje jako tísňová linka pro celou Evropskou unii. Podle místa odkud voláte, vás přesměruje na nejbližší dispečink a tam už se domluvíte, minimálně anglicky budou mluvit všude. Je to zároveň jediná tísňová linka, na kterou se dovoláte i bez kreditu a bez SIM karty, stačí chytit signál. Hovory jsou nahrávány, tak to nezkoušejte zbytečně, za zneužití hrozí pořádná pokuta. Je třeba říct, kdo jste, co se děje a kde jste – zorientovat se můžete třeba podle unikátního čísla na veřejném osvětlení. A pozor, nikdy nezavěšujte jako první.

Správně se jim říká oblaky a jsou to vlastně seskupení vody nebo ledu v atmosféře Země, pozor, nejde o vodní páru. Oblaka vznikají při kondenzaci vlhkosti ze vzduchu na kapky nebo ledové krystalky. Mraky ve vysoké výšce tvoří jen ledové krystaly, ty nižší jsou teplejší a obsahují pouze vodní kapky. Mraky můžou být i na jiných planetách, ale tam je tvoří spíš jiné látky, třeba kyselina sírová na Venuši. Podle oblaků lze předpovídat počasí a podle tvarů je lze třídit, třeba bouřkový mrak se jmenuje cumulonimbus. Mraky vznikají v troposféře a rozlišují se i podle výšky výskytu, nad rovníkem to může být až 20 km nad zemí.

Horké letní počasí si žádá speciální oblečení a plážová móda není ani zdaleka jenom o plavkách. V létě přichází ke slovu zejména doplňky, třeba sandály, klobouky, tašky, sluneční brýle či šperky. Všechny to táhne k vodě, a proto nic nezkazíte proužkovanými vzory, ale opatrně na jejich kombinování. Pozornost si zaslouží také materiály, je vhodné vybírat prodyšné a lehké materiály, ideálně přírodní a světlejších barev. Ale pozor, plážová móda je novinkou 20. století, dříve bylo opálení považováno za módní prohřešek a dámy nosily k vodě dlouhé rukávy, klobouky i rukavičky.

Sluchátka se stala ikonou street stylu a bez nich už si spousta lidí ani nedovede představit ranní běh nebo cestu do školy. Existuje spousta druhů sluchátek, jejich základní dělení je na uzavřená a otevřená, abyste nikoho nerušili, je lepší vybrat ta uzavřená, která se vyrábějí ze zvukově neprostupného materiálu. Podle toho, jak sedí na uchu, je dělíme na ta, která se dávají přímo do ucha (pecky) nebo na ta, která leží na ušním boltci (oblíbená velká sluchátka). Sluchátka jsou také módní záležitost, vyrábějí se v různých barvách nebo dokonce jako náušnice.

Transplantace je chirurgický zákrok, při němž se přenese zdravý orgán nebo jeho část z jednoho těla do druhého. Někdy je nutné před tím odstranit původní nemocný orgán. Jde o hodně náročný zákrok a provádí se, až když neexistuje jiný způsob léčby. Transplantují se srdce, játra, plíce, ledviny, ale i kosti nebo rohovka a další orgány. Problém bývá i se sháněním vhodných dárců, a když se najdou, tak s převozem orgánů – ty nesmí být mimo tělo déle než pár hodin. S metodou transplantací se začalo v 60. letech 20. století, dnes je to operace sice složitá, ale už ne vzácná. Operací ale léčba často teprve začíná, důležité je, aby pak pacient dodržoval, co má, a nový orgán se v těle ujal.

Larp je zkratka z anglického Live Action Role Play neboli hraní rolí. Larp vznikl na různých místech světa - v Evropě, Austrálii i USA. Lidé chtěli zažít svět svých oblíbených literárních postav, a tak si ho vytvořili v naší realitě. Při larpu je každému hráči přidělena postava a on pak tuto postavu hraje a snaží se splnit její cíl. Hráči rozvíjejí příběh svým chováním a rozhovory, není dáno, jak má hra dopadnout. Larpy se liší tématy, žánrem, počtem účastníků, délkou trvání i prostředím. Při larpu si účastníci vyrábějí speciální kostýmy a kulisy a není problém se tak během hry ocitnout ve světě fantasy nebo v historii. Účastník larpu se nazývá larper nebo hráč.

První přístroj k zaznamenání zvuku vynalezl v roce 1878 Thomas Alva Edison. První nahrávkou zvuku byl úryvek z dětské básničky. Fonografy byly nepraktické a záznam se rychle ničil. Dalším stupněm zaznamenání zvuku byla gramofonová deska, kterou vynalezl Emile Berliner roku 1895. Desky déle vydržely, záznam mohl být na obou stranách. Až do 50. let se vyráběly ze šelaku, později z vinylu. Pak přišly na řadu magnetofony, kde se zvuk zapisuje se na pásku magneticky a hlavní výhoda je, že jde mazat a stříhat. První magneťáky byly cívkové, teprve později přišly kazety a magnetofony se rozšířily pro domácí použití a i pro přenos – walkmany. Po kazetách se přešlo na digitální záznam zvuku – nejprve na CD a nyní hlavně v MP3.

Voda s dobrým sirupem chutná snad každému. Co je vlastně sirup? Jeho složení by mělo být jen cukr a ovocná šťáva, maximálně kyselina citronová, aby déle vydržel. Nic víc v sirupu být nemá. Ale kupované sirupy jsou často plné chemie, konzervačních látek a barviv – mrkněte na etikety a dávejte si pozor na označení „sirup s příchutí“, tam totiž nemusí být ovocná šťáva vůbec, jen ovocné aroma.
Přitom sirup je snadné vyrobit z jakéhokoliv ovoce, třeba z jahod, rybízu, malin, jablek nebo ze zázvoru a různých bylin. Třeba javorový, datlový či rýžový sirup se někdy dokonce používají místo cukru, vyzkoušejte je k ochucení bílého jogurtu nebo müssli.

Její historie sahá až do starověkého Egypta, kdy se dokonce věřilo, že líčení ochrání před zlými duchy. V 19. století přišel se skutečnou řasenkou Eugene Rimmel. První řasenku v tubě, jaké známe dnes, propagovala ale až v 50. letech modelka Twiggy. Dnes jsou řasenky v tubě téměř všechny a liší se hlavně kartáčkem. Na prodloužení řas je lepší úzký kartáček, k zhuštění řas slouží kartáček pro větší objem. Speciální jsou řasenky pro líčení spodních řas nebo takové, co řasy zároveň natočí směrem nahoru. Řasenky se také dělí na voděodolné a vodě neodolné. V módě jsou také barvy – hlavně modrá, červená nebo hnědá. Existují i kleštičky k tvarování řas, ale jejich používání se raději naučte od profesionálů. A nezapomeňte řasenku vždy pečlivě odlíčit šetrným odličovačem!

Lešení je dočasná stavební konstrukce, která se zřizuje na staveništích a umožňuje práci ve výškách. Mělo by být co nejjednodušší, bezpečné a mít dostatečnou nosnost. Víme, že lešení se při stavbách využívala odedávna, nejstarší jsou datována kolem roku 1450 před Kristem. Staří Egypťané používali jako lešení dřevěné sloupy spojené provazy. V Asii se staví lešení z bambusu dodnes, využívá se při tom jeho pružnosti a lehkosti. U nás se zpravidla používá lešení kovové a podlážky ze dřeva či z kovu.

Kominíci čistí, kontrolují a opravují komíny a zařízení pro odvod zplodin spalování. Až do 16. století si komíny vymetali sami majitelé domů. Kominické řemeslo se k nám dostalo z Itálie v 16. století a v roce 1626 byl u nás založen kominický cech. V Praze prý komíny vymetal jeden jediný kominík. Patronem kominíků je sv. Florián, který ochraňuje všechny řemeslníky, kteří nějak pracují s ohněm. Tradice kominíků, kteří nosí štěstí, není jen u nás, ale po celém světě. Kominíkem se lze vyučit, i dívky mohou být kominicemi.

Astronomicky přirozený čas je ten, podle kterého se u nás řídíme v zimě. S nápadem posunout náš denní režim přes léto o hodinu napřed přišel americký státník a přírodovědec Benjamin Franklin v roce 1784. První země, která zavedla letní čas, bylo Německo v roce 1916, a to hlavně kvůli tomu, že chtěli lépe využít denní světlo a ušetřit tak uhlí. Po vzoru Německa posun času převzaly i další země, některé nejdřív třeba jen přechodně v době krize. U nás využíváme změnu času trvale od roku 1979. Mluví se ale i o problémech, které změna času lidem způsobuje – někomu to může vyloženě poškozovat zdraví, někdo třeba jen hůř vstává a těžko se mu na změnu zvyká.

Hmyz se běžně jí ve 113 zemích světa. V Mexiku je hmyz po hovězím a fazolích 3. národní jídlo. Obvyklou potravou ovšem není v Evropě a v Severní Americe. Využívání hmyzu jako potraviny se odborně říká entomofágie. Hmyz je velmi zdravá a údajně i chutná potrava. Jednou ze zásad vaření z hmyzu je to, že se jí jen to, co není chlupaté a barevné. Až 80 % těla hmyzu tvoří vysoce kvalitní bílkoviny a kvalitou výživy se hmyz přirovnává ke kuřecímu či rybímu masu. Jeho konzumace je stará tisíce let. Na přípravu hmyzu se nejlépe hodí styl asijské a italské kuchyně. Jedlého hmyzu je víc než 1400 druhů.

Senior je označení pro starší a staré lidi, věková hranice označení seniorů je mezi 60 a 65 lety. Zastoupení seniorů v populaci stále roste a během 30 let bude u nás až třetina seniorů. Zároveň se ale posouvá hranice zdravého života, takže mnoho seniorů má před sebou ještě spoustu aktivních let. Existuje spousta projektů, které se snaží propojovat seniory a mladé lidi, mohou si vzájemně předávat zkušenosti a znalosti. Průměrný věk, kterého se lidé v ČR dožívají, je 78 let, vyššího věku se dožívají ženy.

Roller derby je sport hlavně pro holky. Je to kontaktní sport na dvouřadých kolečkových bruslích, těm se říká trekové. Ve dvou 30 minutových poločasech proti sobě na oválu soutěží dva týmy po pěti hráčkách. V jednom týmu je až 14 hráček, ale na hřišti v jeden čas jenom pět. Oba týmy se pohybují po hřišti stejným směrem a snaží se získat body tak, že jedna z hráček, jammerka, předjede jakoukoliv z protihráček včetně jammerky soupeře. Ostatní čtyři hráčky mají funkci blokerek. Jammerky se v průběhu hry mohou měnit. Všechny hráčky musí mít helmy a chrániče všech končetin a zubů.

Second handy neboli sekáče je označení obchodů převážně s obnošenými oděvy. Výraz second hand pochází z angličtiny a dal by se přeložit jako druhá ruka. Nakupování v second handu není žádná ostuda, naopak dnes je to místo, kde se dají koupit originální kousky, navíc za dobrou cenu. Bohužel je pro nákup třeba více času a taky trocha štěstí. V second handech nakupuje i řada celebrit. Zboží ze second handu musíte před nošením důkladně vyprat. Second handy také šetří přírodu, nemusí se vyrábět tolik nového oblečení a to staré se ještě využije a nevzniká tak tolik odpadu.

Veganství není jen o jídle, je to životní styl, do kterého zapadá i kosmetika a móda. Cílem veganství je zamezit tomu, aby při výrobě toho, co lidé nosí, nezemřela či netrpěla zvířata či lidé a neznečistila se příroda. Proto vznikla spousta oděvních značek, které navrhují tak, aby se nikomu neubližovalo. Při nákupu hledejte vegan certifikaci či značku CrueltyFree. Existuje také spousta kvalitních náhrad za kožené či péřové výrobky, boty mohou být z korku, oblečení z biobavlny.

Detektory kovů jsou přístroje, které umí poznat kovové předměty ve svém okolí. Využívají se v průmyslu, archeologii, vojenství, stavitelství, při odhalování zbraní. Pro řadu lidí jde o zajímavé hobby. Detektor zachytí kov ležící asi 20 - 50 cm pod zemí a najít lze nejrůznější poklady, třeba staré mince, šperky, knoflíky, spony od opasků, ale i náboje nebo miny. Většina nálezů je kovový odpad a detektor nerozezná, o jaké předměty se jedná. Amatérských lovců pokladů je u nás 25 - 30 tisíc. Pravidla hledačů jsou: nenechávat po sobě odpad, vykopané díry zasypat, nehledat na soukromém pozemku nebo v archeologické lokalitě. Dále: šrot vyhodit a věci historické hodnoty odevzdat archeologům.

Mošt lidé vyrábějí odedávna, už v 9. století to byl v Evropě velmi rozšířený nápoj. Připravuje se vylisováním šťávy z jablek nebo i jiného ovoce. Zkvašením moštu vzniká alkoholický nápoj - cider. Použitá odrůda jablek určuje, jak moc je mošt kyselý nebo sladký, a taky jeho příchuť. K moštování se hodí i hrušky a je možné přidat třeba červenou řepu, mrkev, rakytník, celer nebo zázvor. Zatímco při výrobě moštu se šťáva vylisovaná z ovoce kromě tepelné konzervace dál neupravuje, džusy se vyrábějí z koncentrátu ovocné šťávy. Mošty obsahují velké množství vitamínů, ale i přírodního cukru.

Krmení zvířátek je oblíbený adventní zvyk, ale málokdo ví, co zvířátkům opravdu donést. Pokud chcete krmit zvířata v lese, bylo by nejlepší zeptat se přímo myslivce, ale nic asi nezkazíte senem a kaštany nebo jablkem, hruškami, mrkví, bramborami nebo řepou. Veverky zase ocení lískové nebo vlašské oříšky. Krmit v zimě můžete také ptáčky, ti ocení semínka a vločky v krmítku nebo také trochu vody. Pokud chcete nést zvířatům pečivo, rozhodně by nemělo být solené nebo jinak kořeněné.

Bílé zimy jsou pomalu vzácností, zato milovníků lyžování je čím dál více. Provozovatelé sjezdovek používají již tradičně sněžná děla, ta jsou ovšem závislá na teplotách pod nulou. Přelomovou technologií by mohlo být zasněžování Snowfactory, které bylo doposud používáno na menších plochách, biatlonových tratích či skokanských můstcích. Snowfactory vytváří tenké destičky ledu, které se později v útrobách frézy sněžné rolby upravující trať promění v drobné krystalky připomínající sypký zmrzlý sníh, někdy se mu říká cukr. U nás můžete vyzkoušet lyžování na sněhu ze Snowfactory v Monínci.

Je to oblíbená sběratelská karetní hra, byla vytvořena v roce 1993 v USA a česká verze se prodává od roku 1994. Karty hráči kupují nebo vyměňují mezi sebou – každá má jinou hodnotu. Existuje velký počet karet a vydávány jsou stále další. Každý hráč je ve hře čarodějem-sférochodcem (planeswalker). Snahou hráče je porazit nepřátelského čaroděje pomocí různých nestvůr a kouzel, které představují karty v jeho balíčku. Na začátku mají všichni hráči 20 životů a snaží se snížit počet životů dalších hráčů na nulu, docílit toho, aby jim došly karty v balíčku, nebo je otrávit.

Spotter je člověk, který je vycvičený k tomu, aby pozoroval nějaký konkrétní jev. Spottery byste našli v armádě, v meteorologii i dalších oborech. Letecké spotterství má počátky v polovině 20. století. Letečtí spotteři jsou fandové do letadel, kteří je chodí pozorovat a fotit. Snaží se ulovit co nejlepší fotky, většinou se zaměřují na určitý model letadla nebo leteckou společnost. Letiště spotterům většinou vychází vstříc, v Praze pro ně vybudovali vyhlídkové valy nebo speciální otvory na focení v plotech. A pozor na překračování pravidel, spotteři bývají někdy obviněni i ze špionáže.

Paneláky jsou domy postavené z panelů – podobají se trochu stavebnici. Největší sídliště v ČR je v Praze na Jižním městě (70 000 lidí) a celkem stojí v ČR asi 65 000 paneláků, ve kterých žijí téměř 3 miliony lidí. První paneláky byly postaveny v Německu v roce 1926 a masivně se začaly stavět po válce jako řešení bytové krize. U nás se panelová výstavba začala rozjíždět v 60. letech. Bytů bylo málo a lidé se do nich stěhovali rádi, poskytovaly totiž luxus v podobě koupelny, ústředního topení nebo výtahu. Zpočátku ale výstavba sídlišť přinášela i různá negativa, třeba špatné napojení na MHD a nízkou vybavenost – chyběly chodníky, obchody, školy a další zařízení.

Někdy se mu říká stenografie nebo rychlopis. Je to speciální zjednodušené písmo, díky kterému můžeme informace zapsat mnohem rychleji než normálně a taky spotřebujeme míň papíru. První těsnopisnou soustavu totiž vytvořil už v 1. stol. př. Kr. Marcus Tullius Tiro, sekretář římského politika a filozofa Cicerona. Jednotlivé hlásky jsou v těsnopise oproti normálnímu písmu hodně zjednodušené, některé znaky dokonce označují celé skupiny písmen nebo běžná slova. Existuje několik možností těsnopisného zápisu, které se liší pro každý jazyk. Kromě zapisování rukou lze využít i stenografické psací stroje. Používá se třeba u soudu nebo v parlamentu.

Existuje spousta kuchařek, receptů a rad, jak jíst bez mléka, lepku nebo třeba vajíček a sóji, což jsou nejčastější alergeny. Důležité je rozlišovat, alergii a takzvanou intoleranci neboli nesnášenlivost. Alergie na kravské mléko a intolerance laktózy jsou dvě rozdílné věci s odlišnými projevy. Laktóza je mléčný cukr, který je téměř ve všem. Nicméně se dnes dají sehnat vlastně jakékoliv bezlaktózové potraviny - sýry, čokoláda a třeba i zmrzlina. Při alergii na kravské mléko jezte kozí a ovčí výrobky. Lepek má v sobě pšenice, žito, ječmen a oves. Bezlepková dieta spočívá v nahrazení výrobků s lepkem výrobky z pohanky, rýže, kukuřice a dalších přirozeně bezlepkových potravin.

Lidé na vozíčku používají běžná auta, která se upraví na ruční řízení, jenže to bývá často nepraktické. Handicapovaný člověk musí totiž přesednout z vozíku na sedadlo řidiče a vozík naskládat do kufru. Často pak potřebuje doprovod. Vozidlo Elbee na to jde úplně jinak, handicapovaný člověk do něj totiž najede přímo ve svém vozíčku – ten je třeba uvnitř samozřejmě upevnit. Vozítko bylo vyvíjeno 10 let, dá se použít s jakýmkoliv typem vozíku a je maximálně jednoduché – řazení pomocí tlačítka, speciální volant, nouzové otevírání dveří a další speciality. Elbee může řídit člověk už od 17 let, maximální rychlost jízdy v běžném provozu je 80 km/h, ale po dálnici zvládne prý uhánět i 100km/h.

Zuby si lidé rovnali už odedávna, rovnací strojky byly nalezeny i u 3000 let starých mumií. Studiu a léčbě nepravidelností chrupu se dnes věnuje lékařský obor ortodoncie. Rovnátka se nosí na horních, dolních nebo obojích zubech. Mohou být sundavací, nebo připevněná napevno. Vyrábí se už i několik typů téměř neviditelných rovnátek. S rovnátky je třeba na čas upravit i jídelníček a vyřadit tvrdé, lepkavé, žvýkavé nebo křupavé potraviny. Zároveň je potřeba zuby velmi pečlivě čistit. Je trochu nepříjemné, že z rovnátek mohou občas trochu bolet zuby. Délka nošení záleží na tom, jak křivé zuby jsou – od několika měsíců po pár let.

Monoski nebo monolyže je speciální druh lyží, vlastně spíš lyže. Je to jedna lyže široká na dvě vázání. Lyžař má tedy obě nohy pevně upnuty vedle sebe. Rozdíl oproti snowboardu je ve tvaru lyže a také v tom, že lyžař stojí nikoliv bokem, ale čelem ke svahu. Při jízdě se používají klasické přeskáče a také hůlky. Monoski byly vynalezeny v 60. letech a byly později propagovány jezdcem Mike Doylem. Monoski používají často také handicapovaní sportovci, ti mohou mít k lyži připevněnu speciální sedačku.

Sirény slouží k varování lidí při hrozícím nebezpečí jako je válečný útok, velký únik nebezpečných látek nebo třeba nutnost evakuace kvůli povodním. Moderní sirény umí i mluvit, ale většina vydává jen houkavý signál. Sirény jsou rozmístěné tak, aby je slyšel každý, i když bydlí třeba někde na samotě. Sirény vydávají tři typy signálů. Varovný signál může zaznít kdykoliv a jde o kolísavý tón, který zní dvě minuty a dvacet vteřin a může se rozeznít třikrát po sobě. Když se rozezní sirény, zachovejte klid, zapněte si rozhlas nebo televizi a dozvíte se víc. Funkčnost sirén je třeba pravidelně zkoušet, děje se to každou první středu v měsíci ve dvanáct hodin, kdy zní stejný tón po dobu 140 vteřin.

Oblíbená speciální tramvaj, které se říká mazačka. Koleje promazává teprve od roku 2015, ale tramvaj, ze které je mazačka vyrobená, je z roku 1965. Původně vozila cestující, pak náklad a teď zajišťuje, aby tramvaje tolik nehlučily a koleje a kola déle vydržely. Při provozu tramvají je častým problémem skřípání, když projíždějí zatáčkami. A přesně to řeší mazačka díky speciálnímu oleji, který roztírá na koleje v kříženích a zákrutech. Za den spotřebuje asi 2 kg mazacího média. Mazačka se stala mezi Pražany takovou senzací, má na sobě kamery a výhled z její kabiny lze sledovat na internetu. Mazací tramvaj má dokonce i svoji vlastní písničku a na sociálních sítích asi 12 tisíc fanoušků.

Patří mezi jedno z nejstarších řemesel. Je jisté, že se košíky používaly již před 10 až 12 tisíci lety, a to napříč kulturami. Kromě košů se z proutí plete nábytek, hračky a další věci. U nás jsou nejčastější výrobky z vrbového proutí, ale na splétání se dají použít i jiné přírodní materiály jako různé trávy, ratan. Ratan je jiný název pro pegid, což je část asijské liánové palmy. Uplést něco z proutí je docela věda, můžete si to vyzkoušet třeba rovnou o Velikonocích a uplést opravdu parádní pomlázku. Ta správná by měla být z 6 až 12 proutků a na její konec patří mašle. Plést se má na Bílou sobotu.

Chapman stick má 8 až 12 strun a trochu se podobá elektrické kytaře. Hraje se většinou ve stoje a nástroj se drží na výšku, což je jeden z hlavních rozdílů oproti kytaře. Hráč bouchá prsty do strun (tapuje) podobně jako paličky do strun piána. Ty se rozezní a je to. Nástroj vynalezl americký jazzman Emmett Chapman a prodávat se začal v roce 1974. Mezi slavné hráče patří špičkový instrumentalista Tony Levin.

V češtině se překládá jako volné potápění, ale i u nás se používá spíš anglické slovo freediving. Označuje potápění bez kyslíkového přístroje. Jediné, z čeho potápěč čerpá během ponoru vzduch, jsou jeho plíce. Jde o techniku apnea, což je vědomé zadržení dechu. Profíci dokážou na jeden nádech vydržet pod vodou i víc než 10 minut. Rekordem je ponor na jeden nádech dlouhý 24 minut. Freediving je třeba dlouho a poměrně složitě trénovat! Existují také různé disciplíny freedivingu, třeba splývání na hladině s ponořeným obličejem. Krásy podmořských hlubin ale můžete zkoumat hlavně při hloubkových ponorech.

Obří veřejná akvária jsou fascinující! První vzniklo už v 19. století v Londýně, ale za první novodobé akvárium, je považováno Georgia Aquarium v Atlantě. V jeho nádrži s 24 miliony litrů vody plave i žralok obrovský. Slavné je i australské akvárium, kde se projdete podvodním tunelem a mezi ryby se můžete i potopit se šnorchlem a ploutvemi (jen k těm hodným!). V akváriu také nelze chovat všechny ryby, pro některé by byl život v zajetí spíš trápením. Akvária fungují i jako záchranné stanice. Nemocná zvířata jsou v karanténě, kde na léčbu dohlíží veterináři. Akvária nebo oceanária se většinou staví poblíž oceánu, aby bylo snadné rybám pravidelně dodávat čerstvou mořskou vodu a také živočichy jako potravu.

V discgolfu jde stejně jako v golfu o to, dostat míček, tedy spíše fresbee disk, co nejmenším počtem hodů do jamky. A nehází se do jamky, ale spíš do koše. Průměrná vzdálenost jamky je asi 100-120 metrů. Hra začíná vyhozením discu ze startu směrem k jamce, hráč pokračuje v házení z místa, kam disc dopadl, a tak pořád dál, až dosáhne cílové jamky. Vyhraje ten, kdo to zvládne na nejmenší počet hodů. Discgolf vznikl v 70. letech v USA. Na hru stačí i jeden disc, lze ale měnit discy během hry (podle váhy, rozměrů, atd.). Discgolfových hřišť jsou u nás desítky, určitě máte nějaké poblíž. A jestli ne, hrát můžete i jen tak ve volném terénu.

Studuje erby, neboli znaky. Zabývá se erby šlechtických rodů, ale taky znaky měst nebo států. Erby se začaly používat v Evropě během 12. století. První český erb je plamenná orlice na pečeti Přemysla Otakara I. z roku 1192. Erb vždycky patřil určité osobě a byl dědičný. Erb se dal také získat, když panovník někoho povýšil do šlechtického stavu, tak mu zároveň přidělil i erb. Podle erbu bylo možné jeho majitele rozpoznat, což se osvědčilo třeba v bitvách. Erby se vyobrazovaly na oblečení, nádobí či obrazech. Heraldika se věnuje i znakům měst či států. Svůj znak má i Česká republika, tedy rovnou dva, malý a velký.

První návrh koženého křiváku vytvořila firma Schott NYC v roce 1928, bunda dostala jméno Perfecto. Původně byla navržena pro motorkáře, aby je chránil před větrem. Bunda byla tuhá, s kovovým vyztužením a masivním prošitím. Kromě motorkářů bývaly křiváky taky poznávacím znamením drsňáků a padouchů, teda aspoň ve filmu. Křivák se bunda jmenuje proto, že má křivě našitý zip, šikmé kapsy a asymetrickou boční kapsičku. Až do 50. let křivák nosili jen motorkáři, pro běžné nošení byla nepřijatelná. Prolomilo se to až díky filmu, bundu proslavily takové ikony jako Marlon Brando nebo James Dean. Křivák od té doby nosí skoro každá hvězda, třeba Bruce Springsteen, Freddy Mercury či Madonna.

První návrh koženého křiváku vytvořila firma Schott NYC v roce 1928, bunda dostala jméno Perfecto. Původně byla navržena pro motorkáře, aby je chránil před větrem. Bunda byla tuhá, s kovovým vyztužením a masivním prošitím. Kromě motorkářů bývaly křiváky taky poznávacím znamením drsňáků a padouchů, teda aspoň ve filmu. Křivák se bunda jmenuje proto, že má křivě našitý zip, šikmé kapsy a asymetrickou boční kapsičku. Až do 50. let křivák nosili jen motorkáři, pro běžné nošení byla nepřijatelná. Prolomilo se to až díky filmu, bundu proslavily takové ikony jako Marlon Brando nebo James Dean. Křivák od té doby nosí skoro každá hvězda, třeba Bruce Springsteen, Freddy Mercury či Madonna.

Zavařování je způsob, jak zpracovat úrodu ovoce, zeleniny. Zavařit se dá i maso, houby nebo další potraviny. Můžete zavařit ovoce samotné, nebo z něj vyrobit marmelády, čalamády či přesnídávky, spousta receptů se dá najít na internetu. Zavařováním se potraviny konzervují působením vysoké teploty, která zničí škodlivé mikroorganismy. Postup je snadný. Zavařované ovoce vložíme do zavařovací sklenice, uzavřeme a ponoříme na určitou dobu do horké vody. Důležité je, aby potraviny, které zavařujeme, nebyly nijak shnilé ani plesnivé. Stačí dodržovat pár pravidel a výsledek je zaručen. Všechny zavařovací potřeby musí být dokonale čisté; je dobré mít teploměr, ať zavařujete při správné teplotě; zavařené sklenice nechte vystydnout dnem vzhůru.

Sbírání hub je oblíbená kratochvíle, navíc jídlo z hub je levné a chutné. Má to ale řadu rizik, kromě hříbků, lišek, bedel a babek totiž v lese číhají i jedovaté houby. Sbírejte jen houby, které bezpečně poznáte. Některé jedovaté houby není tak úplně snadné rozpoznat od těch jedlých. Mezi ty nejjedovatější patří muchomůrka zelená nebo muchomůrka tygrovaná, ta se podobá růžovce. Otrava muchomůrkou zelenou se projeví až za 8-12 hodin a její jed vážně poškozuje játra. Otrávit by vás mohl třeba i ryzec kravský nebo hlíva olivová, která se podobá lišce. Pokud si se svým úlovkem nejste jistí, vyhoďte ho nebo se zajděte poradit do houbařské poradny!

Focení pod vodou zajímá hlavně ty, kteří se rádi potápějí. První podvodní fotografie vznikla už koncem 19. století. Na focení ve vodě už dnes není třeba speciální technika, stačí si obstarat voděodolné pouzdro na mobil či foťák. Focení pod vodou má svá specifika. Světlo se jinak lomí než na vzduchu, ve vodě plave řada mikronečistot, je v ní větší tma a také barvy působí jinak, všechno má modro-zelený nádech. Speciálním odvětvím focení pod vodou je bazénová fotografie. Při umělecké bazénové fotografii se také pracuje s modely, modelkami i rekvizitami. Podvodní prostředí ale dodává fotce jedinečnou a kouzelnou atmosféru. Pod vodou se rádi nechávají fotit i rodiče s miminky.

Při motokrosu spolu závodí jezdci na uzavřených drahách na terénních motorkách. Dráha je okruh, na kterém závodník překonává přírodní terén s různými uměle vytvořenými překážkami a skoky. Délka trati se pohybuje mezi 1,5 – 2km. Základní dovednosti motokrosaře by měly být obratnost, odvaha, schopnost rychle reagovat a samozřejmě po čertech dobré jezdecké umění. S motokrosem začínají děti i v 5 – 6 letech a trénuje se i 5x týdně. Populárním druhem motokrosu je freestyle, při kterém závodníci předvádějí různé triky a kaskadérské kousky.

Haute Couture /čti out kutýr/ vzniklo v Paříži a vymyslel ho Angličan Charles Worth v polovině 19. století. Své oděvy považoval za umělecká díla, pořádal módní přehlídky a ženám doporučoval, co nosit. Módní domy, které můžou tvořit a prodávat haute couture musí schválit tzv. syndikát. Aby se v elitní společnosti udržely, musejí dodržovat přísná pravidla jako šití modelů na zakázku nebo velký podíl ruční práce a mít ateliér v Paříži. Mezi čestné členy patří Chanel, Givenchy, Jean Paul Gaultier nebo Dior. Dvakrát ročně přicházejí návrháři s novými kolekcemi, ceny modelů haute couture mohou být i v milionech, ovšem jejich tvorba často zabere i mnoho set hodin práce.

Sršní se spousta lidí bojí, ale jsou celkem mírumilovní a žihadlo vytáhnou jen výjimečně. Sršně na rozdíl od vos nejsou tak agresivní a sami od sebe nikdy nebodnou. Jejich jed navíc není tak účinný jako třeba včelí. U nás žije sršeň obecná. Sršně jsou skvěle uzpůsobené na život v horku. Jsou mírní predátoři, kteří loví převážně mouchy, včely nebo vosy. Masem krmí hlavně svoje larvy, sršni dospěláci si mnohem víc pochutnají na sladkých šťávách z květů nebo ovoce. Sršeň východní umí využívat sluneční záření, podobně jako to dělají solární panely. Získanou energii používají třeba k letu. Úspěch slavily solární panely, které mají povrch upravený podle sršního vzoru.

Kulečník značí skupinu her, které mají společné strkání koulí na kulečníkovém stole speciální dřevěnou tyčí zvanou tágo. Patří mezi ně snooker, karambol a biliard. Hlavní rozdíl her je v počtu koulí a v tom, zda se koule střílí do kapes (to jsou ty díry na kulečníkovém stole), nebo ne. U karambolu, jde o to, udělat co nejvíce karambolů, tedy srážek 3 nebo 4 hracích koulí. Pool spočívá v tom, že hráči strkají jen do bílé koule tak, aby se srazila s ostatními 15 barevnými koulemi a nasměrovala je do některé z kapes. Snooker se hraje s 15 červenými a jednou žlutou, zelenou, hnědou, modrou, růžovou, černou a bílou koulí. Do té se stejně jako při poolu strká tágem.

Naši nejslavnější loutkovou dvojici vymyslel profesor Josef Skupa a nechal u řezbářského mistra Karla Noska vyřezat Spejbla v roce 1920. Zpočátku vystupoval Spejbl sám, bez parťáka ho ale diváci nedocenili. V roce 1926 pak přišel na svět Hurvínek. Jakmile se spolu tato dvojice ocitla společně na jevišti, stal se zázrak! Někdy ale měli na mále – za druhé světové války loutky zabavilo gestapo, naštěstí se je po válce podařilo zachránit. K dvojici Spejbla a Hurvínka samozřejmě patří i Mánička a Bábinka. Obě promlouvaly k divákům hlasem herečky Heleny Štáchové. Spejbl s Hurvínkem vystupovali v jednatřiceti zemích na čtyřech různých kontinentech. Ať vystupovali Spejbl a Hurvajs kdekoliv, všude mluvili místním jazykem.

Jedním z umělých potravinářských barviv je například Indigotin (E132). Má tmavě modrou barvu, která na světle bledne, a při jeho výrobě se používá dehet. Jeho škodlivost je vysoká. Pak je tu např. potravinářská červeň s kódem E124. V USA už ji zakázali, používá se i do limonád a na obalech musí být uvedeno, že může zhoršovat pozornost a soustředění. Už se tam ale nepíše, že se podle dlouhodobých studií může jednat o karcinogen. Ne všechna Éčka jsou ale škodlivá. Éčka neboli aditiva jsou látky, které se přidávají do potravin, aby je vylepšily. Spoustu z nich je lepší nekonzumovat. Ale najdou se i Éčka, třeba E 300, což je vitamin C. Existují i aplikace, která Éčka vyhodnotí za vás.

Na surfu jezdili už starověcí Polynésané. A jetsurf je vlastně surfové prkno vybavené motorem. Board se ovládá jen náklony těla a přidáváním plynu rukou! Takhle si klíďo můžete frčet až 60 km/hod a surfovat, i když po vlnách není ani vidu ani slechu! Jediná stálá trať na JetSurfing na světě je u nás. Ovládnout tohle prkno je prý mnohem snazší, než se učit surfovat na mořských vlnách. Jeden z prvních jetboardů vyrobil bývalý inženýr boeingů počátkem 60. let minulého století. Vyráběly se ale jen pár let. Současný svět ovládly české jetsurfy, se kterými přišla před pár lety parta brněnských surfařských nadšenců. Naše prkna se vyvážejí do všech kontinentů, trénují tu mistři světa...

Tropický deštný prales pokrývá jen 6 % naší Země, ale i tak by bez něj život na planetě nebyl možný. Je domovem 2/3 všech živočichů, má nezastupitelnou úlohu v regulaci klimatu a koloběhu vody a žije v něm i mnoho milionů lidí. Více než 40 % světového kyslíku je produkováno lesy. Bohužel pralesy mizí neuvěřitelnou rychlostí, ohrožuje je hlavně těžba dřeva a špatné zemědělství. Rozlehlé plochy se kácí, aby se uvolnilo místo pro chov dobytka, pěstování sóji nebo palem olejných. V Brazílii se zase kácí kvůli těžbě bauxitu. Již bylo zničeno či poškozeno přes 80 % deštných pralesů. Za nejvíce postupujícím mizením deštného pralesa je palmový olej, který se dává snad do všeho. Následkem odlesňování vyhyne denně 50-150 živočišných druhů.

Handbike je kolo pro handicapované. Jeho název pochází z angličtiny hand – ruka a bike – kolo, „šlape“ se na něm rukama. Handbike neboli ruční kolo má namísto pedálů kliky, které slouží zároveň jako řídítka. Na klikách je běžně i ovládání brzd, přehazovačka nebo taky přesmykač. Jet na něm je docela fuška. Při běžném šlapání na kole totiž pomáháme nohám celou vahou těla, což u ručního pohonu nejde. Každé kolo se dělá na míru podle povahy a stupně postižení. Handbike není levná věc, může stát až na 100 tisíc. V dnešní době se na handbiku závodí i cestuje. Například jeden Čech i přes své ochrnutí vyrazil na handbiku z Dačic až do Maroka.

Na našem území se zlato rýžovalo už v době Keltů. Ti ho používali k výrobě mincí a ozdobných šperků. Říká se, že právě řeku Otavu pojmenovali Keltové. Tehdy měla název Atava – neboli Bohatá řeka. Zlatokopy lze na Otavě potkat běžně i dnes. K rýžování zlata potřebujete rýžovací pánev a také síto. Pánev nesmí být mastná, jinak zlato nejde oddělit od ostatního nánosu. K rýžování si vyberte plácek, kde je hloubka vody nejméně 15 cm. Taky je zapotřebí silnější proud, aby odnášel zakalenou vodu.

Perly vznikají v ulitách některých měkkýšů jako obranná reakce, pokud se jim do lastury dostane nějaké tělísko, třeba zrnko písku. Najít perlu v přírodě je vzácnost, a tak se je lidé naučili kultivovat. Existují dva hlavní typy perel, mořské, ty vyrábí hlavně perlotvorky a jejich příbuzné, a sladkovodní, které tvoří zase především perlorodky. Známe perly bílé, krémové, ale třeba i šedé a černé. Většina pravých perel pochází z farem, kde se do lastury vkládá kousek schránky jiného měkkýše a perlotvorka ho za pár let obalí na perlu. Další možností je vložení korálku, který se perletí obalí o dost rychleji. Perly se kultivují hlavně v Asii, Oceánii a v Austrálii. V Evropě jsou perlorodky chráněné.

Bioplynová stanice neboli bioplynka je zařízení, které umí přeměnit bioodpad na teplo a elektřinu. Zjednodušeně se dá říct, že si v ní na odpadu pochutnávají bakterie, přemění ho na bioplyn, který pak slouží k výrobě tepla a případně i elektřiny. Bioplyn tvoří z 50 – 75 % především metan a oxid uhličitý. Fermentor je název ohromné nádoby, kde celý proces přeměny probíhá, je v něm ideální teplota, pH a není tam kyslík. Každá bioplynka si pochutnává na trochu něčem jiném, ale všeobecně zvládnou zpracovat zbytky ze stravovacích zařízení, čistírenské kaly, rostlinný odpad jako je listí nebo tráva, hnůj i zbytky z živočišné výroby. A samozřejmě taky bioodpad z domácností.

Tkaní je provlékání vlákna soustavou kolmo napnutých nití na rámu. Těm se říká osnova. Vlákno, kterým se tká, provazujeme neboli křížíme osnovu. Tak vzniká látka. Není to žádná věda, ale chce to um a trpělivost. Dřív se látky vyráběly jedině tkaním a tomu odpovídala i výborná kvalita. Dneska se látky vyrábějí hlavně strojově. V minulosti se tkaní používalo nejen k výrobě látek, ale taky takzvaných gobelínů neboli nástěnných koberců. Ty na sobě nesly obrazy a často visely v sídlech panovníků. Dneska je domácí tkaní opět in, můžeš si vyrobit třeba peněženku, penál nebo cool pouzdro na mobil. Tkalcovský stav nepotřebuješ, stačí tkalcovský rám a ten si klidně můžeš vyrobit i z kartonu.

Trendem poslední doby je pohodlné, příjemné a zároveň praktické oblečení na doma. Zvlášť díky severskému fenoménu hygge, si podzimní a zimní pohodičku představujeme jako posezení u krbu, s hrnkem čaje v ruce, v měkoučkém oblečení a huňatých bačkorách. Pletené ponožky a huňaté bačkory se staly symbolem relaxu. Huňaté, vysoké bačkory sahají asi do půlky lýtek, jiné těsně nad kotníky. Hodně oblíbený je zimní severský vzor se soby, stromky a hvězdami. Z pletených ponožek naopak hrají prim ty jednobarevné, v uklidňujících, tlumených odstínech – krémová, bílá, šedá nebo světle modrá. Úžasné jsou bačkory z ovčí vlny. Ovčí vlna je jednoduše hit. Ideální je ovčí vlna merino, ta je jemná a citlivá ke kůži. Jinými slovy – nekouše.

Pásovec kulovitý vypadá jako zvíře z dávné minulosti. Pásovci se nejspíš objevili už na konci druhohor v Jižní Americe a svoji nejslavnější éru zažili ve třetihorách, kdy jich žilo mnohonásobně víc druhů a spousty z nich dorůstaly obřích rozměrů. I když byste to podle stavby jejich těla neřekli, pásovci patří mezi savce. Živí se hlavně termity, mravenci a larvami. Na těle mají pohyblivý krunýř z plochých destiček, které jsou spojeny pružnou kůží. Pásovci se tak můžou všelijak ohýbat a pásovec kulovitý se dokonce umí svinout do pevné koule. Jejich nejbližší příbuzní jsou mravenečníci a lenochodi. Největším nepřítelem pásovců jsou auta a dřív se hojně lovili na maso.

Dřív byly svíčky nepostradatelným svítidlem. Vyráběly se nejen z vosku, ale hlavně z živočišného tuku a loje. Nejstarší dochované svíčky jsou z Číny z roku 200 let před Kristem. Ve středověké Evropě byly nejrozšířenější lojové svíčky. Obyčejné i vonné svíčky dokáží znásobit kouzelnou vánoční atmosféru. Navíc vonné svíčky vám vytvoří domácí pohodu kdykoliv během roku. Vonnou svíčku si můžete úplně snadno vyrobit sami doma a pozor, různé vůně mají různé účinky. Třeba zázvor se hodí na nachlazení, jasmín proti stresu a levandule k relaxaci.

Odpadu na světě přibývá a je třeba začít řešit, jak ho dál využít. Tomu využití říká upcyklace neboli přeměňování nepotřebného materiálu na nové předměty. Výrobky z odpadků jsou originální, propracované a mají dokonce větší hodnotu, než měly původní vyhozené předměty. Například – plastové lahve se přemění na designově dokonalou židli, nebo se z letáků stanou luxusní šaty. Jedna francouzská firma dělá šachy z vyhozeného papíru, vyrábí se třeba výrobky z rozbitých tenisáků. Staví se také domy z odpadu, u nás vznikají tzv. zemělodě nebo zeměnky, které někdy připomínají hrady z písku.

Připomeneme si některé pradávné české zvyky! Vánoční stromek se dřív věšel nad stůl špičkou dolů, vařila se polévka s dlouhými nudlemi, aby mělo žito dlouhé klasy nebo se jedl okoralý chleba – to aby měl dotyčný do příštích Vánoc ve všem štěstí. Během štědrovečerní večeře byla pod stolem sekera, na tu měl každý šlápnout bos, aby ho celý rok nebolely nohy. Slepicím se dával zobat mák. Podle toho kolik máku slípka sezobla, tolik měla snášet vajec. Psům se hodil česnek, aby dobře hlídali stavení. A do krtčích hromádek se sypaly rybí kosti, aby šel krtek rýt někam jinam. Klepalo se na kurník, aby se dívka dozvěděla, zda ji do roka čeká svatba. Ze stejného důvodu se házely kabátky na střechu nebo se čekalo, u kterého stavení zaštěká pes. V tom stavení totiž žil budoucí ženich.

Československo vzniklo na konci 1. světové války a ze začátku vládli společně Češi se Slováky z Prahy. Postupně se ale část pravomocí přenášela na Slovensko. Od roku 1969 pak Česko se Slovenskem tvořilo federaci. Federalizace Československa začala 1. ledna 1969. Federace funguje tak, že každý stát má sice svoji vlastní vládu, ale pak mají ještě tu společnou. Československo mělo společnou ústavu, vlajku, hymnu i společného prezidenta a navenek vystupovalo jako jeden stát. V roce 1992 vyhráli volby v Česku i na Slovensku strany s opačnými názory a poté se v létě 1992 domluvili předsedové obou vlád (Václav Klaus a Vladimír Mečiar) na rozdělení federace a osamostatnění ČR a SR. To začalo platit od 1. ledna 1993.

Celý název Sokola je Česká obec sokolská. Založili jej Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner s cílem posílit cvičením zdatnost našeho národa. Tyrš dokonce vymyslel české tělocvičné názvosloví a základní cvičební soustavu. Kromě všeobecného cvičení tu lze dělat snad jakýkoliv sport, třeba skákat na trampolíně. Sokolové vybudovali spoustu závodišť, hřišť a tělocvičen, kterým se říká sokolovny. Sokol měl na svém vrcholu přes milión členů, ale i dnes nových sokolíků pořád přibývá. Sokolové se pravidelně setkávají na sletech, kde se cvičí okázalé sestavy pro veřejnost. První z nich se konal na oslavu dvaceti let Sokola roku 1882.

Míčový sport kin-ball neboli omnikin vymyslel v roce 1986 kanadský profesor tělocviku Mario Demers. Tento sport má za cíl zvednout lidi ze židlí, pobavit je a taky jim zvednout sebevědomí. Hra se nejprve začala používat jako terapie pro děti, které mají potíže prosadit se v kolektivu. Jeho pravidla pochopí každý během 10 minut a dá se hrát kdekoliv - i na sněhu. Kin-ball míč je sice veliký (má průměru 122 cm), ale váží jen 1 kg. Míč při hře ovládají 4 hráči, ale na hřišti se pohybují 3 týmy najednou, ty se od sebe odlišují dresy. Cílem hry je nenechat míč spadnout a přehodit ho na další tým.

Robot je stroj, který vykonává naprogramované úkoly a tomu je podřízen i jeho vzhled. Android je také stroj, ale je sestrojen tak, aby vypadal, choval se a myslel jako člověk. A pak tady máme kyborgy. To jsou lidé s mechanickými součástkami, které si nechali implantovat do těla součástky, které jim usnadňují život. Průkopníkem a současně prvním oficiálně uznaným kyborgem je britský umělec se španělskými kořeny Neil Harbisson. Přímo z hlavy mu trčí anténa se speciální kamerou, která mu umožňuje vnímat barvy pomocí vibrací. Harbisson je od narození barvoslepý, ale implantát mu ukázal cestu do světa barev.

Lasery jsou součástí našeho života víc, než si uvědomujeme. Najdeme je v CD a DVD přehrávačích, při snímání čárových kódů v supermarketu, v laserových show i v medicíně třeba v chirurgii nebo i u zubaře. Lasery se využívají už od 60. let. Princip fungování laseru popsal už Albert Einstein na začátku 20. století. Univerzální laser neexistuje. Laserů existuje celá řada typů, každý vyniká něčím jiným a je vhodný k jinému použití. Pro všechny ale platí, že jde o výjimečný zdroj světla a energie s vlastnostmi, které nenabízí žádná jiná technologie. Laserem lze uvést hmotu do stavu jako těsně po Velkém třesku.

Přeplavat přes kanál mezi Francií a Velkou Británií La Manche je pro dálkové plavce ohromný výkon. Je třeba překonat několik desítek kilometrů mořských vln, jejichž teplota dosahuje nanejvýš kolem šestnácti stupňů. Nejužší místo kanálu je mezi přístavy Dover a Calais, tam je to asi 34 km. Při pokusech o přeplavbu kanálu La Manche zemřelo 9 plavců. Prvnímu se to podařilo Angličanovi Matthew Webbovi v roce 1875. Plavba z Doveru do Calais mu trvala 21 hodin a 45 minut. Prvním Čechem, který kanál pokořil, byl roku 1971 špičkový boxer František Venclovský. Od té doby se to podařilo dalším 21 krajanům. Nejmladší plavkyni Lence Štěrbové bylo přitom pouhých 16 let.

Všechno živé i neživé, vyzařuje tepelné záření, které umí zachytit termokamera, která ho převede na termogram (termovizní snímek). Na něm pak vidíme věci v úplně jiných barvách. Nejstudenější místa jsou na snímcích černá a modrá, následují zelená, žlutá a červená a nejteplejší jsou bílá. Termokamery mají v dnešní době široké využití. Ve stavebnictví dokáží odhalit místa, kterými uniká z domů teplo. Policistům zase pomáhá dopadnout pachatele nebo najít pohřešované. Archeologové díky nim odhalují skryté komnaty. A využívají je i lékaři a veterináři.

Holuby k přenášení zpráv používali staří Egypťané, chovali je i Řekové a Římané. Využívala je i známá tisková agentura Reuters, protože holubi doručovali zprávy rychleji než poštovní vlaky. Začátkem 20. století jejich funkci postupně přebírala telekomunikační technika, ale na holuby se nezapomínalo. Především za války zažili veliký boom. Dnes je chov poštovních holubů hlavně sportovní záležitostí. Poštovní holub musí mít výbornou orientaci a schopnost vrátit se domů z velkých vzdáleností. Láska k holubníku a partnerovi je to, co je vždycky žene zpátky. Důležitá je taky výdrž. Cvičení holubi dokážou uletět 1000 i více kilometrů během jediného dne a vyvinout rychlost i 100 kilometrů za hodinu.

NASA je americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, který má na starost letecký výzkum a všechno spojené s objevováním vesmíru. V roce 1958 ji založil americký prezident Eisenhower, protože vypuštění prvního satelitu si nepřipsalo USA, ale SSSR. Nicméně Američanům náleží první přistání na Měsíci v roce 1969. NASA hned od začátku pracovala na vyslání lidí do vesmíru. Tehdy se totiž ani nevědělo, jestli to člověk vůbec může přežít. Dopravit člověka na Měsíc měl za úkol projekt Apollo. V roce 1973 vypustila NASA svoji první stanici – Skylab a v roce 1981 odstartovala první raketoplán.

Mezinárodní den žen (MDŽ) se slaví už od počátku 20. století, a to 8. března. Při této příležitosti se pořádají tisíce konferencí, shromáždění, demonstrací, ale i výstav a festivalů, aby se upozornilo na to, že ženy ani dnes nemají všude a za všech okolností stejná práva jako muži. Základní myšlenkou jeho vzniku byl boj za rovnoprávnost mužů a žen v politice i běžném životě. Návrh na vznik MDŽ padl na sjezdu socialistických žen ve Stuttgartu roku 1907, kde se účastnice snažily prosadit volební právo žen. MDŽ byl oficiálně uznán OSN v roce 1975 a prosadila jej Clara Zetkin. V dobách komunismu se u nás MDŽ slavilo nuceně, a nejspíš proto se tenhle svátek mnoha lidem znechutil.

Laparoskopie se používá při vyšetření nebo operaci břišní dutiny. Nejdříve se nafoukne plynem přes malou dírku a potom se přes stejnou dírku zavede malinká kamera. Obraz z kamery je přenášen na monitor, který sledují operující lékaři na sále. Dalšími vpichy se pak zavádějí speciální laparoskopické nástroje. První takové vyšetření proběhlo v roce 1901, nejdříve do psího břicha a následně do lidského. Běžně se tento druh operace začal využívat v 90. letech. Po operaci se člověk rychle hojí a malé rány nejsou příliš bolestivé. Často prováděné laparoskopické operace jsou odstranění žlučníku, odstranění slepého střeva a různé gynekologické zákroky.

Step vznikl spojením afrických a irských tanců v Americe. Právě tady se v chudinských čtvrtích velkoměst mísily různé kultury a styly. Největší popularity dosáhl na počátku 30. let minulého století, kdy se začal šířit i do Evropy. Na začátku 2. světové války přestal být ale step pro lidi zajímavý, protože měli jiné starosti. Na nové popularitě mu dodaly až filmy 50. let, z nichž je nejznámější muzikál Zpívání v dešti a nedávno sehrál důležitou úlohu ve filmu La La Land. U nás se o propagaci stepu zasloužili například Jiří Korn nebo Ondřej Havelka.

Vlci žijí a loví ve smečce. Loví hlavně jeleny a srnce, občas i divoká prasata a další menší zvířata. Mají skvělý sluch a hlavně čich, který je mnohonásobně lepší než u člověka. Vlk žil původně v téměř celé Eurasii a Severní Americe, jenže kvůli pronásledování se z něj stal kriticky ohrožený druh. U nás zastřelili posledního vlka z původní populace v Beskydech před více než sto lety. Vlci se k nám začali přes hranice zase pomalu vracet. Dnes jich je v celé republice jen pár desítek. Malé vlčí smečky, kterým se dokonce již narodila mláďata, žijí nyní trvale na Broumovsku, Kokořínsku, na Šumavě a ve Šluknovském výběžku. Vlci se pohybují i po Krušných horách, Beskydech a v pár dalších oblastech. Jsou velmi přizpůsobiví nejen přírodním podmínkám, ale i lidským aktivitám.

Touha postavit si vlastní české kamenné divadlo byla v půlce 19. století mezi lidmi ohromná. Do té doby totiž existovala u nás jen kamenná divadla německá. Po mnoha peripetiích byl, podle návrhu architekta Josefa Zítka, 16. května 1868 položen základní kámen Národního divadla. Na stavbu byla vyhlášena celonárodní sbírka a přispěl každý, kdo aspoň trochu mohl. Stavba probíhala velmi rychle a 11. června 1881 bylo divadlo poprvé otevřeno. Po několika představeních se kvůli dokončovacím pracem znovu zavřelo a za necelé dva měsíce ho zachvátil ohromný požár. Ten zničil měděnou kupoli, hlediště i jeviště. Byla vypsána nová sbírka a za dva roky bylo za zvuků Smetanovy Libuše Národní divadlo znovu otevřeno. Na stavbě i dekoracích se podílela řada slavných umělců jako Mikoláš Aleš, František Ženíšek nebo Vojtěch Hynais.

První kanalizační systémy budovali už lidé v Mezopotámii více než dvě a půl tisíciletí před naším letopočtem. Znali i splachovací záchody. V Evropě bychom tuto vymoženost našli ale až o tisíc let později, nejspíš v krétském paláci Knóssos. První zprávy o odvádění odpadu na našem území jsou z raného středověku, jednalo se o suché záchody, neboli prevéty. O první kanalizaci se zasadil v 19. století Karel Chotek, poslední Nejvyšší purkrabí Království českého. Bylo postaveno 44 kilometrů stok, odpad se vypouštěl rovnou do Vltavy. Dnes se k vyčištění vody používají čistírny, které denně odbaví tisíce litrů splaškových a dešťových vod.

Šikanování je jednání, kterým se někdo snaží ublížit jinému člověku - zastrašit ho, nebo ho ponížit. Šikana využívá manipulace a agrese k psychickému nebo i fyzickému týrání, často je cílená, opakovaná a promyšlená. Šikana se vyvíjí postupně - nejde hned o fyzické napadání, má nenápadné příznaky, které lze snadno přehlédnout. Začíná to výběrem oběti - člověk se v kolektivu přestává cítit dobře, ostatní ho pomlouvají. V dalším stádiu se už může projevit fyzická agrese - oběť se stává hromosvodem, na kterém si útočníci vybíjí své vlastní problémy - třeba strach z nadcházející písemky. Nakonec se násilné chování může stát normou pro celou třídu a i dosud mírní kamarádi se začnou týrání spolužáka účastnit. Pokud se člověk stane obětí šikany, je důležité se svěřit někomu, komu důvěřuje.

Arboristika je věda na pomezí lesnictví a okrasného zahradnictví. Arboristé pečují o stromy, například je vysazují, stabilizují, ošetřují či kácejí, aby nikoho neohrožovaly. Starají se o parky Pro tuto práci je důležité umět dobře šplhat a správně se u toho zabezpečit. Do vybavení patří sedák, lana, karabiny, kladky a slaňovací brzdy. Ve stromolezení se také pořádá mistrovství světa, soutěží se v pěti základních disciplínách.

Triatlon se skládá ze tří složek: plavání, cyklistiky a běh. Triatlonů je celá řada a liší se délkou jednotlivých tratí. Nejrozšířenější je asi sprint triatlon, to je 750 m plavání, 20 km na kole a 5 km běhu. Další možností kratšího triatlonu je ten olympijský, což je 1,5 km plavání, 40 km na kole a pak 10 km běhu. Takzvaný trojsport má základ ve Francii ve 20. letech. Moderní triatlon se zrodil až o 50 let později v USA. Cesta do Evropy vedla přes Československo. Parta vodáků se o něm dočetla v novinách a chtěla si to vyzkoušet. První triatlonové závody v Evropě se tak konaly v roce 1980 u nás.

Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismů na světě. Vyskytují se všude kolem nás, v ovzduší, půdě, vodě a dokonce i v člověku. Ale ne všechny jsou patogenní, tedy nebezpečné. Existují i užitečné druhy. Bakterie poprvé pozoroval přes mikroskop nizozemský vědec Antoni van Leeuwenhoek v roce 1676. Ale už římský filozof Lucretius (lukretius) předpokládal, že nemoci jsou způsobovány malými organismy. Své jméno získaly až v 19. století. Mají tyčinkovitý či kulovitý tvar. Některé druhy přežijí i ve vesmíru.

Kuličky patří mezi nejstarší sporty, archeologové je nalezli ve starověkých egyptských hrobkách, v aztéckých pyramidách I na pohřebištích původních obyvatel severní Ameriky. Velké oblibě se těšily i ve starověkém Římě. V 16. století se staly populárními v Británii, Německu i u nás. První kuličky se vyráběly z oblázků, jílu, kostí nebo mramoru. Skleněnky přišly na řadu až později. V Německu v roce 1846 vynalezli speciální kuličkové nůžky a výroba skleněnek se tak zjednodušila. Dnes už se kuličky vyrábí strojově. Nejvíc se jich vyrobí v Mexiku, až 12 milionů denně.