Futuroskop

Děti se tentokrát seznámí s nejmodermějšími kriminalistickými metodami, jako jsou daktyloskopie, trasologie, mechanoskopie, genetická expertíza apod. Navštíví unikátní výstavu v Muzeu policie v Praze na Karlově Kriminalistika proti zločinu . Když před vchodem do muzea neznámý pachatel ukradne Stevovi kolo, ocitnou se děti uprostřed detektivního příběhu. Společně s odborníky snímají otisky prstů, zajišťují biologické vzorky i další stopy. Nakonec zloděje polapí i díky pomoci policejního psa. Odhalení totožnosti pachatele je však velmi překvapivé.

Tentokrát se děti dozvědí, co jedí například horolezci a polárníci na místech, kde na McDonalda opravdu nenarazíte. Profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jim vysvětlí, co jsou geneticky modifikované organismy. Iva Hrnčiříková z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity jim poví o tom, k čemu jsou dobré moderní potravinové doplňky. Doktorka Marie Borkovcová je seznámí s tím, že možná už brzy budou bílkoviny v naší stravě pocházet nejen z kuřecího řízku, ale třeba i z cvrčků.

Děti objevují tajemství a kouzlo mikrosvěta. Nejdříve se v botanické zahradě setkají s hercem, režisérem a také zkušeným fotografem Ondřejem Kepkou, který jim vysvětlí, jak se fotí mikrofotografie rostlin nebo hmyzu. Děti se ptají, zda je možné fotit ještě menší objekty a dozvědí se, že na to potřebují mikroskop. Na návrh Steva si děti zkusí sestavit malý mikroskop doma v kuchyni. Dnešní mikroskopy jsou složitá zařízení. Ale ten náš je podobný jednomu z prvních jednoduchých mikroskopů, který sestrojil Holanďan Anton van Leeuwenhoek. Další informace z mikrosvěta vystopují děti v Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Prof. Pavel Hozák jim popíše, co to je a jak funguje elektronový mikroskop, využívající k zobrazení předmětů vlnových vlastností elektronu. Jiný typ elektronového mikroskopu ukáže dětem Ing. Jana Nebesářová v Parazitologickém ústavu v Českých Budějovicích. Nejkrásnější obrazy z mikrosvěta však děti objeví na výstavě Mikrosvět - česká vědecké fotografie , která se koná v českobudějovické galerii Nahoře. Seznámí se s organizátorkou výstavy, fotografkou Bohuslavou Maříkovou a také s neúnavným popularizátorem mikrofotografií, vznikajících díky elektronovému mikroskopu, RNDr. Františkem Weydou.

V dalším pokračování cyklu Futuroskop děti zjišťují, že bez baterií a akumulátorů se vlastně v dnešním světě obejdeme jen těžko. Vypraví se proto do dob Alessandra Volty, který sestrojil první předchůdce dnešních monočlánků a do firmy Baterie Slaný, která je u nás začala jako první vyrábět. Seznámí se také s moderními vozítky, jejichž baterie si přes noc nabijete ze zásuvky, a dozvědí se, jaké novinky můžeme v uchovávání elektrické energie očekávat v budoucnosti. A samozřejmě i tentokrát dojde na pokus: jak se dá vyrobit baterie z věcí, které máte doma v kuchyni - a že s ní dokonce lze i rozsvítit LED diodu.

Čím že drží svět pohromadě? Fyzikálními silami přece. Něco také šroubky a hřebíky. A něco proto, že je to dobře přilepeno. Futuroskop se tentokrát vypraví do světa lepidel. Jedno z nich si děti a Steve uvaří v klubovně. Ale dozvíme se také, jak to bylo s vynálezem vteřinového lepidla. Docent Hron z Vysoké školy chemicko-technologické nám vysvětlí, proč tak dobře drží silikonové tmely a lepidla. A nakonec zjistíme, že lepit se dají i lidé. Opravdu, doktor Krajíček nám ukáže, že v moderní chirurgii se rány nejen šijí - také lepí!

Hravě o vědě a technice. Děti vás seznámí s vynálezy a pokusy, které si někdy můžete vyzkoušet i sami. Na počátku byla tma - a pak se konečně lidé začali učit svítit. Jak jim to v dějinách šlo, na to si dnes posvítily děti v dalším pokračování Futuroskopu. Světluška a Potemník a jejich kamarádi se nejprve s Mamuty - to jsou děti z oddílu experimentální archeologie - pokusili rozdělat oheň stejně, jako to dělával Kopčem, podívali se do svícení na starém hradě a ověřili, jak je to se svícením plynem, které dnes znovuožívá ve staré Praze. Nakonec je zvědavost zavedla do jedné z laboratoří Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, kde jim docent Jan Valenta řekl, jak je to s nejmodernějším způsobem svícení dneška i budoucnosti - LED diodami.

Kluci se pokusí otevřít poklop, zakrývající vchod do podzemí, a jsou zadrženi policií. Nevědí, že akci sleduje Steve a děvčata na obrazovce v centrálním dispečinku firmy Kolektory, Praha. Její ředitel Otakar Čapek kluky zachrání a vysvětlí jim, že pod Prahou i některými jinými městy se skrývá složitá síť tunelů, který se říká kolektory podle anglického slova collect neboli sbírat. Tyto sběrače v sobě skrývají vodovodní potrubí, kanalizace, teplovody, plynovody, energetické, telefonní, optické kabely, ale také například historicky cennou potrubní poštu. Ing. Zdeněk Synáč dětem vysvětlí, jak a proč kolektory pro inženýrské sítě pod různými městy vznikly. Děti si udělají výlet do podzemí, svezou se tam vláčkem a na závěr si vyzkoušejí i cvičný poplach.

V tomto díle se děti seznámí s tím, co dokáže vodní energie a prozkoumají některá vodní díla. Dozvědí se, jak fungují mlýnská kola, přehrady, turbíny a vodní elektrárny. Nejdříve si prohlédnou mlýnské kolo na Čertovce. Navštíví dílnu sekerníků, kteří od nepaměti až do současné doby vyrábějí dřevěná vodní kola. S pomocí sekerníků si děti vyrobí vlastní vodní mlýnek a vyzkoušejí si, jak ho pohání tekoucí voda. Ještě více o tom, jak vzniká vodní energie, jim řekne vodohospodářský odborník Ing. Bohumil Müller, který je zavede do nitra přehrady na Slapech. Vysvětlí dětem, že přehrady vznikly kvůli výrobě elektrické energie a jsou užitečné také jako zdroj pitné vody i místo k rekreaci a pomáhají vodní energii regulovat. Lidské vynálezy však také něco stojí a děti zjistí, že výstavba přehrad znamenala kromě užitku i zničení přírodně i historicky cenných míst a mnoha vesnic i osad.

Na počátku bylo slovo, a to slovo zní robot. Pro nejslavnější divadelní hru svého bratra Karla ho vymyslel malíř Josef Čapek. Nejen o tom se budou děti dozvídat v dalším pokračování zábavného cyklu na téma vědy a techniky Futuroskop. — Co má společného Golem a roboti? Znáte tři zákony robotiky? Pomáhají roboti vyrábět škodovky? — Za odpověďmi na tyto otázky se děti tentokrát vypravily na starý židovský hřbitov v Praze, do Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy i do Mladé Boleslavi. A v podzemí Malé Strany se spolu s nimi můžete setkat i s roboty, kteří se připravují na mezinárodní soutěž Eurobot.

Papír patří mezi ty nejobyčejnější věci kolem nás - a přece, jak už o u takových obyčejných věcí bývá, má dějiny zajímavější než by se mohlo zdát. — Víte, v které zemi vyrobili první papír na světě? A které průmyslové odvětví používá od samého počátku dnes tak moderní metody recyklace čili nového využití starých materiálů? Co je to origami? — Na tyhle i další otázky dostanou děti odpověď od odborníků na slovo vzatých - inženýrů Miloše Lešikara a Josefa Zbořila a Richarda Sedláčka z Velkých Losin. V tomto dílu Futuroskopu se můžete naučit nejen skládat origami, ale taky jak se dá vyrobit ruční papír na kuchyňském stole.

Děti se tentokrát vydají po stopách kosmonautů. Přední popularizátor české kosmonautiky Antonín Vítek jim pomůže s pokusy, na kterých demonstrují stav beztíže. Společně také vypustí podomácku vyrobenou raketu. Pan Vítek ukáže dětem také kosmonauty ve stavu beztíže a popovídají si o tom, jak probíhá jejich cesta do vesmíru. — Ředitel Vojenského ústavu Aleš Knížek jim v muzeu ve Kbelích předvede mimo jiné návratovou kabina Sojuz 28, ve které letěl český kosmonaut Vladimír Remek. Děti se seznámí s historií kosmonautiky od prvních Sputniků až k letu amerických kosmonautů na Měsíc. — Ing. Vojta, který byl u zrodu českých družic Magion jim vysvětlí, jak byly tyto družice konstruovány a k čemu sloužily. V multimediálním centru Planetária se děti podívají na povrch Marsu a mohou si dokonce vyzkoušet, jak funguje kosmické vozítko. — Na závěr zvažují, zda o příštích prázdninách pojedou na tábor nebo se stanou vesmírnými turisty.