Futuroskop

Karolína s Adamem si zahrají divadelní scénku, v níž předvedou, jak Graham Bell v roce 1874 v Ontariu sestrojil předchůdce telefonu - ze stébla sena a ucha mrtvého muže. Z pořadu se dozvíme, že ve skutečnosti telefon nevynalezl Bell, ale už o několik let dříve Ital Antonio Meucci. Bohužel, neuměl dobře anglicky, ani nebyl tak dobrý obchodník, takže si vynález nenechal patentovat. Děti se pak vypraví do Národního technického muzea, kde se dozví další informace o historii telefonu a prohlédnou si staré telefonní přístroje. Cestou se ještě společně se Stevem staví v kabinetu u pana profesora Jiřího Kubce na Střední průmyslové škole elektrotechnické. Při rozhovoru pan profesor postupně vytahuje z polic a skříní různé vynálezy, související s telefonem např. volič, spínač a panel s ústřednou a názorně dětem předvede, jak který funguje. Na závěr se Karolína s Adamem a maminkou Evou setkají s Miloslavem Rutem, ředitelem velké firmy, která se zabývá moderní telefonií. Popovídají si o různých druzích telefonního spojení, ať již jsou to klasické pevné linky, mobily nebo internetové telefonování, jako třeba Skype a IPT telefonie. Na závěr je zmíněn prototypu kouzelného sluchátka, které testovali ve zkušebním programu žáci 3. B. Mach a Šebestová.

V čase stále rozkolísanějšího klimatu a hrozby globálního oteplování není divu, že se Eva Holubová a její děti Adam a Karolína zajímají o to, jak se s novými problémy lidé dokážou vyrovnat. Něco dokázali už dávno: zapálit oheň a ohřát se uměli už lovci mamutů, staří Egypťané zase věděli, jak ochladit v horkém létě vodu na bod mrazu. Eva, Adam a Karolína se v tomto pokračování Futuroskopu vydají ve spolupráci s domácím učitelem Stevem nejen do staré pražské ledárny, ale dozvídají se i kdo byl vynálezcem prvních klimatizačních zařízení a k čemu se používala. Jejich putování je zavede do pavilonu Indonéská džungle v pražské zoologické zahradě, který je na vyvážené klima zvlášť citlivý i do moderních kancelářských budov, stavěných už tak, aby byly tepelně co nejvyváženější vyvážené a taky vyžadovaly co nejméně energie k chlazení. O globálním oteplování a skleníkovém efektu jim ve skleníku ve Valdštejnské zahradě bude vyprávět Martin Bursík, který je spolu se specialistou na klimatizaci inženýrem Milošem Lainem dílem provede.

Víte, kdy byla vynalezena mikrovlnná trouba? A víte, jak mikrovlnka souvisí s radarem? To všechno a ještě mnoho dalších zajímavostí se dozvíte s Evou Holubovou, Adamem a Karolínu ve 3. díle cyklu Futuroskop, v kterém Eva nejdříve skoro spálí guláš a potom s dětmi udělá průzkum mezi lidmi o tom, co vědí o mikrovlnách. Není to žádná sláva a tak se Adam s Karolínou raději vydají za panem profesorem Janem Vrbou z ČVUT. Pan profesor učí na vysoké škole o mikrovlnné technice. Věnuje se aplikacím mikrovlnné techniky v průmyslu, domácnosti i medicíně. Vysvětlí dětem, co to jsou mikrovlny, jak vznikají a k čemu všemu slouží. Předvede jim, co se děje s potravinami, když se ohřívají v mikrovlnné troubě a udělají několik pokusů s dalšími materiály. Upozorní je, že mikrovlny mají celou řadu dalších využití. Pomáhají při navigaci, ale také například při léčení nádorů. Společně si také prohlédnou účinky mikrovln na záběrech z termokamery. Na závěr se Eva Holubová dozví odpověď na otázku, zda vlny z mikrovlnné trouby mohou škodit zdraví.

Moderní a čistý záchod je dnes zcela samozřejmou součástí našeho života. Nebylo tomu tak vždycky. Když se herečka Eva Holubová a její děti Adam s Karolínou rozhodli vypravit se za historií záchodů, netušili, jak úzce s nimi souvisí i slova, kde by nás to nenapadlo - třeba prevít. Podíváme se s nimi a s doktorem Tomášem Durdíkem, jak vypadal záchod ve středověku, i do Londýna v létě roku 1858, jemuž se v dějinách Anglie říká rok velkého puchu. V pražském Ekotechnickém muzeu se dozvíme od profesora Jiřího Wannera, co všechno s našimi moderními a čistými záchody souvisí - celý složitý kanalizační systém, bez jeho dokonalé funkce by současné velkoměsto rychle zkolabovalo. A na téměř nejčastější otázku, kterou dostávají podle informací agentury pro vesmírný výzkum NASA astronauti, totiž jak se na kosmické lodi chodí na záchod, odpovídá publicista Antonín Vítek.

Ve 3. díle cyklu zjistí Adam, proč vynálezce měkkých kontaktních čoček Otto Wichterle nechodil v dětství do školy. Spolu se sestrou Karolínou a maminkou Evou Holubovou se seznámí s tím, jak a kdy byly kontaktní čočky vynalezeny. Děti s domácím učitelem Stevem pak zajdou na oční kliniku, kde si Adam nechá vyšetřit oči a zjistí, že je krátkozraký. Pan profesor Filipec jim vysvětlí nejen rozdíl mezi pluskami a mínuskami, ale i to, proč se v očním lékařství používají stejné technologie jako při opravě vesmírného teleskopu. Adam s Karolínou se ocitnou i na operačním sále, kde se provádějí oční operace, které lidem vracejí zrak a dozví se, proč tam lékaři mají kromě složitých přístrojů také plyšová zvířata. Na závěr Eva Holubová s dětmi navštíví oční optiku, kde si popovídají s optikem Beno Blachutem a herečkou Kateřinou Frýbovou o historii i současnosti brýlí. Všichni si také vyzkoušejí starožitné i nejmodernější oční obroučky.

V seriálu Futuroskop se oblíbená herečka Eva Holubová spolu se svými dvojčaty Adamem a Karolínou rozhodnou poznat, jak vlastně funguje zdánlivě naprosto nekonečný a neuspořádaný prostor internetu. Tentokrát si kromě odborníků vezmou na pomoc ještě někoho - domácího učitele Steva (hraje Martin Luhan). Steve, který si sám přidělil titul DUDr - Domácí učitel dospělých a rodičů dává hodiny všem, kdo chtějí stačit v chápání vynálezů moderní doby svým dětem. — Steve přivede Adama s Karolínou za Jiřím Peterkou, publicistou a odborníkem na historii internetu. Ten je seznámí s fenoménem garážových firem - malých společností, založených nadšenci, často ještě studenty, z nichž časem vznikly celosvětové gigantické korporace (např.Microsoft nebo Google). O počátcích a fungování českých internetových vyhledávačů mluví Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu.cz. Třetím odborníkem, který v tomto dílu Futuroskopu Evě s dětmi přiblíží i fenomén bloggování a svět You Tube a řekne o tom, jak internet mění a bude měnit způsob naší komunikace, je publicista Petr Koubský.

V cyklu pro děti a jejich rodiče a prarodiče se seznámíme se zvídavou matkou Evou Holubovou a jejími ještě zvídavějšími dětmi, třináctiletými dvojčaty Adamem a Karolínou. Dozvíme se, že Futuroskop není žádný vynález jako třeba mikroskop nebo teleskop, ale má s vynálezy něco společného, protože je to zábavný pořad o vědě a technice. Bude se zabývat tím, co můžete potkat každý den, co znáte z vlastní zkušenosti jako je třeba pračka, lednička, mikrovlnka - nebo televize. — A tomu, jak funguje televize, je věnován první díl Futuroskopu. Eva a děti navštíví Národní technické muzeum, kde se seznámí s pravěkými televizory a pochopí, na jakém principu televize pracuje. Potom navštíví zákulisí České televize, zajdou se podívat na natáčení pohádky i do zpravodajství a televizní odborníci jim ukáží, jak se televizní pořady dostanou až k nám domů do obýváků. Eva Holubová slíbí, že se nikdo nebude nudit, protože věda a technika je úžasná. Adam s Karolínou se zaručí, že když vysvětlení o fungování televize pochopí máma, pochopí ho každý. Na závěr se ukáže, zda už byl vynalezen dálkový ovladač dětí a také se zjistí, proč Adam s Karolínou už nepřepínají.

Tentokrát se děti seznámí s vynálezy a pomůckami, které pomáhají postiženým lidem. Nejprve se vydají do Jedličkova ústavu, kde se setkají s Markem a Denisem, kteří jim předvedou své moderní invalidní vozíky a jiné pomůcky. Ředitel školy Jedličkova ústavu jim popíše zdejší život, děti navštíví rehabilitační pavilon a zjistí, co je to ergoterapie. Prohlédnou si kuchyň i koupelnu, vybavenou pomůckami a nástroji, kteří ulehčují život postiženým osobám. Pak navštíví katedru kybernetiky na ČVUT, kde jim Ing. M. Fejtová se svými kolegy ukáže svůj zázračný vynález - tzv. magické oko - zařízení, které dokáže nahradit pohyb počítačové myši pohybem lidského oka. Na závěr se na klinice v Motole děti dozvědí, co jsou a k čemu slouží kochleární implantáty.

Tentokrát se děti dozvědí, co jedí například horolezci a polárníci na místech, kde na McDonalda opravdu nenarazíte. Profesor Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jim vysvětlí, co jsou geneticky modifikované organismy. Iva Hrnčiříková z Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity jim poví o tom, k čemu jsou dobré moderní potravinové doplňky. Doktorka Marie Borkovcová je seznámí s tím, že možná už brzy budou bílkoviny v naší stravě pocházet nejen z kuřecího řízku, ale třeba i z cvrčků.

Čím že drží svět pohromadě? Fyzikálními silami přece. Něco také šroubky a hřebíky. A něco proto, že je to dobře přilepeno. Futuroskop se tentokrát vypraví do světa lepidel. Jedno z nich si děti a Steve uvaří v klubovně. Ale dozvíme se také, jak to bylo s vynálezem vteřinového lepidla. Docent Hron z Vysoké školy chemicko-technologické nám vysvětlí, proč tak dobře drží silikonové tmely a lepidla. A nakonec zjistíme, že lepit se dají i lidé. Opravdu, doktor Krajíček nám ukáže, že v moderní chirurgii se rány nejen šijí - také lepí!

Kluci se pokusí otevřít poklop, zakrývající vchod do podzemí, a jsou zadrženi policií. Nevědí, že akci sleduje Steve a děvčata na obrazovce v centrálním dispečinku firmy Kolektory, Praha. Její ředitel Otakar Čapek kluky zachrání a vysvětlí jim, že pod Prahou i některými jinými městy se skrývá složitá síť tunelů, který se říká kolektory podle anglického slova collect neboli sbírat. Tyto sběrače v sobě skrývají vodovodní potrubí, kanalizace, teplovody, plynovody, energetické, telefonní, optické kabely, ale také například historicky cennou potrubní poštu. Ing. Zdeněk Synáč dětem vysvětlí, jak a proč kolektory pro inženýrské sítě pod různými městy vznikly. Děti si udělají výlet do podzemí, svezou se tam vláčkem a na závěr si vyzkoušejí i cvičný poplach.