SLOVOhrátky

Na některých slovech, která čeština přejala z cizích jazyků, už zahraniční původ nevnímáme, protože se jejich pravopis češtině postupně přizpůsobil. Některá mají dokonce naše typické české “ř”. Přesto jsou zrovna tahle z němčiny: rytíř, talíř, hřbitov, buřt, farář, židle, kuchyň.

Z ruštiny máme například: lyže, vzduch, maják, paluba, vesmír, řemen, jezero.

Z polštiny se do češtiny dostala slova: kadeřník, náčelník, jitřenka, trup.

Některá původně italská slova vás asi nepřekvapí: salám, pizza, banka, palác, vila, opera, pošta.

Z francouzštiny: motor, poezie, republika, dáma, kamarád, ministr, maska, lampa, park.

Z řečtiny: anděl, trůn, fotografie, auto, drama, komedie, gymnázium.

Z latiny: koruna, doktor, mistr, kapsa, minuta, verš, škola.

V posledních letech se do češtiny dostává nejvíc slov z angličtiny, takzvaných anglicismů: test, film, sport, klub, internet, skaut, revolver, skútr.

Z maďarštiny: guláš, kočár, husar, bunda, kočí.

Z čínštiny: čaj, tajfun, bonsaj, jasmín, kniha, kečup, satén.

Z japonštiny: samuraj, karate, kimono, mikádo, origami, vata.

Řeč se nepřestává vyvíjet a měnit. Jazyky jsou ovlivňovány jazyky sousedních zemí a občas je těch “cizích” slov tolik, že vznikají snahy vymyslet slova ryze česká. Ne vždy se to ale povede.

Už jste slyšeli slovo CITOŇ? Napadá vás, co by mohlo znamenat? Možná to uhádnete, když ho použijeme ve větě: Nestrkej do toho citoň! Přesně tak, je to NOS.

A co ZELENOCHRUPKA? Není to housenka, ale SALÁT.

Co by mohl být SPĚŠNOVED? Někdo, kdo někam spěchá? Ano, konkrétně LISTONOŠ.

A ještě několik slov, která se neujala, a proto je neznáme a nepoužíváme:
KNIHOVTIPNÍK (student)
KLAPKOBŘINKOSTROJ (klavír)
RÁNOKLADKA (náplast)
PROSTRANOV (náměstí)

Slova mnohoznačná jsou slova, která mají více významů. Jako například tato:
RUČIČKA
ZUB
HLAVA
HVĚZDA
JAZYK
LIST
Zkus ke každému najít alespoň dva významy.

Jak souvisí tato tři slova?

SRDCE, KOSTEL, KRÁVA

Napadne tě slovo, které je všechny spojuje?

Napovím ještě další slovo, které také souvisí: KONEC

Přezdívka je něco jako náhradní jméno. Někdy vznikne náhodou, třeba při hře. Často je to zkrácenina či zkomolenina jména nebo příjmení (příklad: příjmení Kratochvíl, přezdívka Krtek). Pokud ještě žádnou nemáte, můžete si ji zkusit vymyslet sami. Když se vám povede, určitě ji budou kamarádi rádi používat.

Jak na to? Pořádně se zamyslete: je na vás něco nepřehlédnutelné? Máte nějaký zvláštní znak? (příklady související se vzhledem: Čára, Culík, Dolíček, Čtyřočko…) Nejste podobní nějakému zvířeti, ať už vzhledem, schopnostmi či povahou? (příklady, jak uvažovat: dlouhý krk jako žirafa, dlouhé hubené nohy jako čáp, dobrý zrak jako jestřáb, silný jako lev, mazaný jako liška, pilný jako včelka…) Jste v něčem hodně dobří, třeba v nějakém sportu nebo hře nebo předmětu ve škole? (příklady: Matematik, Maťák, Jazykář, Lyžař, Sporťák, Kolař, Malíř…) Hrajete na nějaký hudební nástroj? (příklady: Paganini, Mozart, Buben, Saxík…)

Bylo-li by libo ryby?
Vytři ty tři trychtýře.
Byl jeden Řek, a ten mi řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek. A já mu řek, že nejsem Řek, abych mu řek, kolik je v Řecku řeckých řek.
Chrt pln skvrn zdrhl z Brd. (opakovat víckrát, zrychlovat)
Jelen letěl jetelem. (opakovat víckrát, zrychlovat)
Kapka kapla, klapka klapla. (opakovat víckrát, zrychlovat)
Kup tu, Kubo, tu kupu hub. (opakovat víckrát, zrychlovat)

Proč se sprostá slova neříkají
Sprostým slovům se také říká slova vulgární. Od malička nás rodiče a paní učitelky upozorňují, která slova to jsou, a tedy která slova se neříkají, protože se to nesluší. Co to znamená? Když bychom taková slova používali, lidem kolem nás by to bylo nepříjemné, a rozhodně by nás považovali za špatně vychované, možná dokonce za “sprosťáky”.

Co je TABU
Tabu slova, jsou slova, která se neříkají - protože se to nehodí, jsou nevhodná, neslušná nebo dokonce zakázaná. Dříve je lidé neříkali především ze strachu, aby se nezhmotnila, aby vyslovením konkrétního slova osobu, zvíře či nějaké strašidlo nepřivolala.
Díky tabu slovům vzniklo hodně nových slov, protože lidi vždy lákalo mluvit o všem, co je zakázané.

A teď zkuste nějaký obrázkový rébus vymyslet vy. Třeba s obrázkem kola? Jak by vypadal rébus, který by znamenal KOLOTOČ?

Děti, obrázkové rébusy můžete zkusit vymýšlet i samy.
Co třeba se nějaký, ve kterém je použitý obrázek oka?

Poznáte, která slova jsou schovaná v těchto obrázcích?

Co to znamená “zub za zub”?
Když někdo prohlásí “zub za zub”, myslí tím, že si přeje stejnou odplatu za nějakou škodu, která se mu stala, pro toho, kdo za to může. Nesmíme to brát doslova, neznamená to pomstu, ale spravedlnost. Není to návod, že když se někdo s někým popere a vyrazí mu zub, měl by mu ten zraněný také vyrazit zub, na oplátku. Je to spíš připomínka, aby se nějaká chyba trestala přiměřeně, aby to bylo spravedlivé.

Stejný význam má i “oko za oko”.

Děti, stihly jste počítat, kolikrát se podařilo říct Brunovi “ALE” a kolikrát vyslovil Vojta “A”? Pusťte si 3. díl Slovohrátek znovu a počítejte bubliny.
Kdo vyhrál?

Děti, znáte písničku Holka modrooká? Zkuste si ji zazpívat tou naší tajnou řečí - v každé slabice použijte stejnou samohásku, třeba “a”:

Halka madraaká nasadávaj a pataka, halka madraaká nasadávaj tam.
V pataca se vada tačá, padamala tvaja ača.
Halka madraaká nasadávaj tam.

A jak to bude s “e”?
Helke medreeké nesedeve e peteke
helke medreeké nesedévej tem…

A zkuste to i s “o”:
Holko modrooko nosodóvoj o potoko…

A jaké to bude s “u”?
Hulku mudruuků nusudůvuj u putuku…

Funguje to i s “i”:
Hilki midriiki…

“Vzít nohy na ramena” znamená, že se někdo dal rychle na útěk.

“Mít srdce v kalhotách” nebo také “spadlo mu srdce do kalhot” znamená, že je strašpytel, bojí se.

“Mít oči na stopkách” - doslova tím popisujeme, že má někdo vykulené oči. A to v situaci, že něco sleduje velmi pozorně, soustředěně.

Srdcový král a srdcová dáma jsou motivy používané na hracích kartách. Srdcové karty jsou symbolem lásky. Velký význam mají při věštění z karet. Když někdo řekne “je to jeho srdcová dáma”, je jasné, že tím myslí, že je to žena, která pro něj znamená milovanou osobu. Srdce zde symbolizuje lásku a romantické spojení.

Srdce se jako symboly používají na hracích kartách. Znamenají červenou barvu (vedle dalších barev: zelené = listy či piky, žaludy nebo kříže, káry nebo kule…). Výběr ostatních symbolů se může lišit, ale srdce “červené” jsou v hrací sadě vždy.