KARAOKE
čtení

“čmoudí”

“Támhle u řeky se čmoudí.”

“Čmoud” je totéž co “kouř” nebo “dým”, jen lidově. Takže spojení “támhle u řeky se čmoudí” v souvislosti s trampy znamená, že tam mají rozdělaný nějaký ohýnek, ze kterého se kouří. Trampové si totiž na ohni běžně vaří, večer u něj zpívají písničky, a pak jsou ohněm (a čmoudem) i cítit. Vůně přírodního ohně patří k trampskému životu. Tak proto “čmoudí”.

“hňahňanina”

“Jako běs oběhla nejbližší okolí, nachystaná začarovat kohokoliv v nepředstavitelnou hňahňaninu, ale nikde nikoho ani nezahlédla.”

Děti, jak si představujete “hňahňaninu”? Co by to mohlo být? Jak vypadá?

Přemýšlely jste, v co byste proměnily trampy vy, kdybyste byly ježibaba?

Slovo “hňahňanina” si autor vymyslel. Chtěl vyjádřit, jak moc se ježibaba zlobí, jak jí v hlavě víří myšlenky a napadají ji věci jedna přes druhou. Kdyby v takovém rozčilení čarovala, určitě by z toho nevzniklo nic pěkného, ale spíš nepovedeného, zpatlaného dohromady a nepořádného, co by už možná nikdo nerozmotat.

Zkuste si také vymyslet vlastní výstižné slovo a nakreslete, jak vypadá!

Tohle je naše hňanina z pohádky Ježibaba trampem.

“noční ptáčisko”

“Sovo, noční ptáčisko, honem mi řekni co se tu dělo, zatímco jsem sladce spala!”

“Ptáčisko” - to je zvláštní slovo, že? Z té věty je jasné, že “noční ptáčisko” je sova. Sova je noční živočich, takže přes den spí a loví v noci. Ale proč “ptáčisko”? Proč pan spisovatel použil tento zvláštní tvar slova “pták”? Protože to říká ježibaba! Ježibaba musí mluvit trošku speciálně a zajímavě, protože sama je speciální a zajímavá :-)

“oči jako slimák, prsty jako hrábě a kolozuby”

“A vypoulila oči jako slimák, z prstů udělala hrábě a zaskřípala příšerně kolozuby.”

Pan spisovatel Alois Mikulka použil v této větě několik přirovnání a díky nim si rozčilenou ježibabu umíme perfektně představit.

Co to je to přirovnání? Jak to funguje? Přirovnání je pojmenování na základě podobnosti (tvarové, povahobé, pohybové… nebo jakékoli jiné). Například: “rychlý jako vítr”.

Zkuste také udělat z prstů hrábě!

“ruksak”

“ruksak s harampádím”

Co je to “ruksak”? Možná nevíte, ale tu věc, kterou označuje, určitě znáte a možná ji dokonce máte. No vážně! Co to tedy je? “Ruksak” je hovorově “batoh”. Původně byl vymyšlen jako zavazadlo určené k pobytu v přírodě. Teprve postupně se stal oblíbeným a dnes se běžně používá i jako školní brašna - aktovka.

“lomcovat”

Ježibaba s ježidědkem se chtěli vyřítit jako obvykle před chýšku, že jim lámou nějaká děcka perník, ale ať lomcovali dvířky sebevíc, otevřít je nedokázali.

Jak to vypadá, když někdo něčím lomcuje? Dělá to jemně a opatrně nebo silou?

Už jste někdy slyšeli “lomcoval s ním vztek”? Tak to asi bude spíš hrubě že? Třese, klepe, prudce cloumá, škube - všechna tato slova mohou zastoupit slovo “lomcovat”.

“metrák”

I objednala a předem zaplatila - třicet metráků briket.

Kolik je to třicet metráků a co je to ten metrák?

Metrák je zkrácené a zjednodušené pojmenování metrického centu.

Ať už spisovně “metrický cent” nebo nespisovně “metrák”, v obou případech to znamená 100 kg. Nejčastěji se váha v metrácích používá při odměřování stavebních hmot, uhlí a některých potravin. Tato jednotka hmotnosti se označuje písmenem “q”.

1 q = 100 kg
takže 30 q = 3 000 kg

“rezerva”

Neměli rezervu, a tak museli všechno ručně zalepit a napumpovat.

Rezerva je hovorový výraz pro rezervní neboli náhradní pneumatiku. Měl by ji vozit každý řidič v autě, pro případ, že by mu některá pneumatika při jízdě praskla, aby ji mohl vyměnit.

Jak byl vynalezen padák doopravdy?

Příběhy v knížkách bývají často vymyšlené, stejně jako pohádka o tom, jak byl vynalezen padák. Ale někdo ho přece musel vynalézt, vždyť se používá! Jak to tedy bylo?
Poprvé o myšlence padáku uvažovali již lidé ve středověku. První návrh padáku vytvořil Leonardo da Vinci. Po něm to zkoušelo čím dál více vědců a objevitelů. Při jednom pokusu v roce 1797 byl použit padák deštníkového tvaru, velmi podobný tomu na začátku naší pohádky.
Roku 1911 byl udělen první patent na výrobu padáků, jaké známe dnes. Pak přišla 1. světová válka a během ní se vývoj urychlil. Než válka skončila, byly už padáky běžnou výbavou všech letadel.

Jenomže ten pan profesor nad tím potom hloubal a vymyslel vynález.

Když někdo “hloubá” co dělá? Ryje do země? Dělá díru? Ale ne, “hloubat” znamená přemýšlet, bádat, dumat, uvažovat, myslet…

Když by chtěl přece jen udělat díru do země, musel by ji hloubit.

Volal jsem za ním, nechce-li i moji porci pudingu, ale medvěd mezitím zmizel mezi smrky.

Chcete-li se dozvědět, co znamená to divné krátké slovo “li”, které se ke slovesům připojuje pomlčkou, tak čtěte dál. A jestli jste číst nepřestali, a jestli čtete pozorně, tak už vám to možná došlo. Správně, je to zkrácenina slova “jestli”. Může se použít i s jinými slovesy bez omezení: pomůžete-li, budete-li, poví-li…

nechcete-li = jestli nechcete

Řekl, že nemá nic proti rozvařeným pneumatikám a s chutí se jal žvýkat hnědou polokouli.

Polokoule je pojmenováni geometrického útvaru ve tvaru poloviny koule. Většinou vzniká rozdělením (rozpůlením) koule na dvě polokoule řezem uprostřed (třeba když rozkrojíme pomeranč).

Nejčastěji se slovo polokoule používá v zeměpisu, když mluvíme o Zemi, kterou rozdělujeme při popisu na západní a východní polokouli.

Chtěl jsem udělat na jeho počest čokoládový puding, ale nevydařil se mi.

Puding nebo pudink?

O pravopisu slov, která jsme převzali z jiných jazyků, rozhoduje především to, jak moc jsou odborná, a jak hodně je používáme. Některá slova získají počeštělou verzi rychle, jiným to trvá mnoho let a některá si uchovají původní pravopis, i když se ujme česká výslovnost.

Puding je ve své přeměně do českého slova zhruba v půlce cesty. Když ho budete kupovat v obchodě, pořád ještě bude mít na obalu napsáno “puding” s “g” na konci. Je to trochu pocta tradici. Ale v mnoha nových receptech už si spíš přečtete, že máte použít “pudink” s “k”. A všichni budou mít pravdu. Puding patří mezi ty výjimky, kdy můžeme zachovávat úctu k původnímu originálnímu tvaru cizího slova (s “g”) a nebo ho už brát jako samozřejmost, která patří mezi naše oblíbená jídla :-)

Liška odhodila do kouta knížku s bajkami a vykoukla z doupěte.

Jak poznáme, že čteme bajku? Bude o zvířatech, která se ale chovají úplně jako lidé. Jejich výběr bude záležet na jejich typických vlastnostech spojovaných s těmito zvířaty (například osel = hloupý, liška = vychytralá).

K čemu jsou bajky dobré? K pobavení a poučení. Cílem bajky je něco konkrétního na lidech nebo jejich vztazích kritizovat, ale dělat to vtipně a hodně výrazně, abychom to nepřehlédli a abychom si to zapamatovali, případně se z toho poučili.

Autor pohádky Vrána a liška počítá s tím, že víme, jak to v bajkách většinou chodí, a schválně ta pravidla poruší, aby nás překvapil a pobavil.

Jaký máš outlounký krček a čarovná očenka!

Co znamená slovo “outlounký” je asi jasné, tak to slovo zkuste nahradit nějakým podobným.
(například: hubeňoučký, tenounký, uzounký…)

Zazpívej mi nějakou sladkou operetku, ty můj zlatý slavíčku!

Co je to opereta? Jestli vás napadlo, že to bude “malá opera”, máte pravdu. Ale co to znamená? V operetě se na rozdíl od opery používá kromě zpěvu i mluvené slovo. Nebývá vážná, především chce pobavit. Hodně se v ní tančí a nemívá složitý děj, ani komplikované postavy. Je to starší sestra muzikálu.

Liška jej se zachechtáním popadla, ale ten jí zaskřípal pod zuby, až jí naskočila husí kůže. Fuj! Byl to kulatý brousek natřený žlutou barvou.

Děti, víte všechny, co je to brousek? Je to nástroj, kterým se brousí - naostřují nože, nůžky a další předměty, které mají ostří, třeba srpy a kosy na sečení trávy. Je hrozně tvrdý. Takže když ho vrána natřela žlutou barvou, aby si ho liška spletla se sýrem, a ta po něm chňapla… málem si vylámala všechny zuby!

Prosil bych nějaký apartní klobouček!

Jak vypadá apartní klobouček? Slovo “apartní” jsme se naučili od Francouzů, kteří rádi mluví o módě a znamená elegantní, vkusný, slušivý, vytříbený. Dříve se toto slovo běžně používalo, dnes už tak časté není, ale svůj význam neztratilo. Zkuste ho někdy použít!

“Rád při práci naslouchám poutavému vyprávění!”

Poutavé vyprávění si “připoutá” vaši pozornost a vy mu s velkým zájmem nasloucháte.

“Copak hezkého jste to četl?” zeptal se ho kloboučník s úsměvem.
Pán s velkou hlavou se také pousmál: “Zajímavý román!”

Co je román?

Román není název knížky, ale je to upřesnění toho, jak je ta knížka napsaná. Znamená, že je spíš delší (tlustší), a že je v ní hodně postav a hodně se tam toho děje. Většinou se její děj odehrává na více místech a trvá dlouho, někdy dokonce celý život postavy nebo postav, o kterých nám vypráví. Těm se říká hlavní postavy. A protože s nimi prožijeme dlouhou dobu, všimneme si, jak je všechno to, co se jim děje, co zažívají a dělají, jak je to mění.

Kloboučník se zasmušil:“Mám obavu, že tak veliký nemám na skladě!”

Odhadnete, co slovo “zasmušil” znamená? Zkuste ho nahradit jiným slovem podobného významu.

Příklady:
Kloboučník posmutněl.
Kloboučník se zachmuřil.
Kloboučník se zakabonil.

“Fialové vyjeklo: “No moc se neohrňujte!””

Že tohle slovo čtete poprvé? To se nedivím. A co vlastně znamená?
neohrňujte = jako neofrňujte se + neohrnujte nos - pan spisovatel zkombinoval dvě slova a vytvořil slovo nové, tak přesné, jak si představoval. Zkusíte také vytvořit nějaké nové slovo ze dvou slov, která dobře znáte?

“Málem jsem leknutím zcepenělo!”

Zcepenět znamená v lepším případě ztuhnout, zdřevěnět. Ale zejména v souvislosti se zvířaty (psy a kočkami) to často znamená spíše uhynout.
V našem konkrétním případě to naštěstí dopadlo dobře, protože je v té větě i slovo “málem”, takže se to nakonec nestalo. Uf!

“Cha! A já nejsem unavené a prokřehlé!”

A já nejsem unavené a prokřehlé! - tato věta je myšlena ironicky. Ironie je, když něco řekneme záměrně přehnaně nebo dokonce úplně naopak, než jak to myslíme. A nevysvětlujeme to, je na čtenáři či divákovi, aby si toho sám všiml. Může to být vtipné, v některých případech je to ale spíš posměšné a urážlivé.
V našem případě autor použil pravý opak, to znamená, že tím ve skutečnosti strašidlo říkalo: “Já jsem přece také unavené a prokřehlé!”

“Ale ten komín, u kterého sedíte, je mé oblíbené dřímátko!”

Slovo “dřímátko” si pan spisovatel vymyslel právě tomuto příběhu na míru. Co znamená, si představíme poměrně lehce - je to nějaké místo, kde se moc dobře dřímá. A to, že pan spisovatel nenapsal “dřímadlo” (jako je třeba “odpočívadlo”), ale použil zdrobnělinu “dřímátko” - tak to může buď znamenat, že je to místo menší, ale určitě k němu má hezký vztah, když o něm tak něžně mluví. Prostě je to moc příjemné místečko, až ho těm strašidlům skoro závidím :-)

“brumlavá mračna”

“… a brumlavá mračna se horempádem hrnula za letadlem směrem, jímž odlétal jejich miláček.”

Brumlavá mračna – jak si představujete brumlavá mračna? Asi jsou zamračená, možná trošku naštvaná, proto jsou tmavší. To že brumlají znamená, že chystají bouřku. Brumlavá mračna nebudou žádné nadýchané bělostné mráčky, ale spíš šedivé chuchvalce.
Ale brumlavá mračna z naší pohádky úplně naštvaná nebudou, protože jsou šťastná, že mají svého oblíbeného hydrometeorologa Felixe Pětirosničku.

“co je svět světem”

Kongres byl svolán do Egypta, kde snad, co je svět světem, ještě nepršelo.

Co znamená “co je svět světem”? V tomto případě to znamená “nikdy”. Ve skutečnosti to samozřejmě není pravda, v Egyptě občas prší, ale pan spisovatel chtěl hodně zdůraznit, že je tam většinou horko a sucho.

“hastrman”

Felix Pětirosnička byl skoro neustále promočený a děti z údolí, když ho někdy zahlédly, schovávaly se před ním, neboť si myslely, že je to hastrman.

v pohádkách se hastrmanovi často říká vodník
hastrman = vodník

“káhirské letiště”

Když vystoupil Felix Pětirosnička na káhirském letišti, oválo ho suché vedro a do uvítacího ceremoniálu z dáli zahřmělo.

Počkat, počkat! Vždyť přece letěl do Egypta. Jak to, že vystoupil na káhirském letišti a ne v Egyptě? Ale on vystoupil v Egyptě. Káhira je totiž hlavní město Egypta, takže ta věta znamená, že vystoupil na letišti v hlavním městě Egypta.

“nejhydrometeorologičtější meteorolog”

Jedním z nejhydrometeorologičtějších hydrometeorologů je bez pochyby Felix Pětirosnička.

Taková pěkná jednoduchá věta. Zkuste si tu větu přečíst znovu a nahlas. A když vám to půjde dobře, tak ještě jednou rychleji!

Kdo je to hydrometeorolog?
Meteorolog je odborník na meteorologii - zjednodušeně řečeno na počasí. Sleduje měřící přístroje na meteorologické stanici a na základě jejich měření sestavuje předpovědi počasí.
Hydrometeorolog - dělá v podstatě to samé, jen se více specializuje na měření souvysející s voudou (hydrologie = zjednodušeně řečeno studium vody, složitěji věda zabývající se pohybem a rozšířením vody na Zemi). V našem případě pan Pětirosnička měřil především srážky - množství deště.

“úbočí”

“… na úbočí jedné hory, nijak zvlášť vysoké, ale téměř stále zahalené v oblacích.”

Kde je přesně na hoře o úbočí?
Rozlišujeme úpatí hory, úbočí a vrchol. Úbočí se svažuje z hory dolů do údolí. Vede z vrcholu k úpatí. Úbočí je tedy bok hory s výrazným náklonem, svah. Takže je to bok hory, aha!

“bača” - pastevec (pasáček) ovcí

Býval tak označován hlavní (nejstarší) pastevec, ale časem to zevšeobecnělo, to znamená, že se tak říká prostě všem pastevcům ovcí. Používají se i další pojmenování stejného významu: pastýř, ovčák.

Stoupal jsem úbočím výš a výš.

Když použijeme stejné slovo víckrát za sebou, chceme ho zdůraznit. V případě naší věty to znamená, že to bylo opravdu hodně vysoko.

Ale pozor – hlavně si slovo „výš“ nepleťte s „víš“! Jaký je v těchto dvou slovech rozdíl ve významu? Jaké „i/y“ se píše ve větě: Vyskoč výš!/Víš, kdo napsal knihu Dvanáct usmívajících se ježibab?

Ovečky cinkaly zvonečky, pastýři vytrubovali na fujary…

Fujara je lidový dechový hudební nástroj. Je ze dřeva a je to taková dlouhá píšťala.

Fotbal je v poslední době nečistá hra.

Co to znamená? Nečistá hra se říká, když někdo podvádí, nehraje podle pravidel.

“Vypadá to tu, jako by tu kdysi úřadovalo dvanáct měsíčků!”

Umíš vyjmenovat měsíce v roce, jak jdou za sebou? (Níže si to můžeš zkontrolovat.)

Víš, v jakém měsíci začíná jaro? Které měsíce jsou letní? Ve kterém měsíci slavíme vánoce? A kdy začíná škola?

měsíce v roce:
leden, únor, březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září, říjen, listopad, prosinec

jaro začíná: v březnu

letní měsíce jsou: červen, červenec, srpen

vánoce slavíme: v prosinci

škola začíná: v září

Bojujeme o vavříny vítězství v první lize!

Vavřínový věnec je symbol vítězství, protože kdysi dávno se vítězům dávaly na hlavu právě vavřínové věnce. Šlo o věnce spletené ze snítek rostliny vavřínu. Teď už se to sice moc často nedělá, ale přece jen u některých sportovních utkání nebo třeba u automobilových závodů se pořád věnce pro vítěze používají. Dnes už ale vypadají trochu jinak.

Sušený vavřín máte možná dokonce doma. Opravdu, používá se totiž jako koření, například do bramboračky, a říká se mu bobkový list.

“A bác dveřmi!”

Co se ještě dá říct zvukem? A žbluňk do vody!

Napadly by vás nějaké věty k těmto citoslovcům? Bum, prásk, cink, tiktak, vrrr, haf, mňau!

“huhňá přes pytlík”

Zkuste si, jaké by to bylo huhňat. U čtení nahlas se snažíme, aby nám bylo co nejlépe rozumět, ale tohle je výjimka. Tentokrát si pořádně užijeme huhňání. A kdyby vám to nešlo, zkuste si dát ruku před pusu.

“krve by se ve mně nedořezal” – co to znamená? Tento výraz používáme v situaci, kdy se někdo hrozně lekne, je vyděšený, má z něčeho velký strach. Takovému člověku se zúží cévy a krev v nich teče pomaleji, takže jakoby „ztuhne“. Kdyby ho někdo říznul, jeho strachy ztuhlá krev by špatně tekla – proto se říká „krve by se v něm nedořezal“.

“luxusní pochutnáníčko”

Máte oblíbené jídlo? Takové, na které máte chuť hned, jak si je představíte? A víte, že se z toho, jak o něm mluvíte, dá poznat, jak moc vám chutná? Nejde jen o slova, kterými ho popisujete, ale také o intonaci - o tón hlasu a jeho citové zabarvení. Zkuste na své oblíbené jídlo myslet a řekněte pořádně procítěně: “To je tuze luxusní pochutnáníčko!”

“mordsetshadry” je zaklení (někdy také „mord sec hadry“)

A co to znamená? Najdete v něm slovo „mord“, což je starý výraz pro vraždu a „hadry“. Mord a hadry? Proč zrovna takhle dvě slova? Inu, logiku v tom nehledejte, zaklení se prostě používá, když si člověk potřebuje tak nějak ulevit, malinko zanadávat. No schválně, zkuste si to říct nahlas, pěkně od plic: „mordetshadry!“ Nebo třeba „hadry cucky!“ A co „hrome!“, „hernajs!“, „sakryš“?!

A jestlipak znáte postavu z jednoho slavného večerníčku, která byla v klení přímo přeborník? Správně, Trautenberk z Krkonošských pohádek a jeho časté „Himl hergot donrvetr krucajs element!”

Přes veškeré úsilí se však nepodařilo polapit ani jediný exemplář, neboť opice jsou velmi divoké…

“exemplář“ - znamená jeden kus, jeden z více stejných kusů, například jeden předmět ze sbírky
V naší pohádce se nepodařilo chytit ani jednu opici. A kde se vlastně v naší pohádce vzal ten nový druh opic?

Chodili do ní ti nejzlejší žáci, jaké si umíte představit.

“nejzlejší” – do nejhorší školy na světě chodili ti nejzlejší žáci; to znamená „nejvíc zlí“ ze všech; slovo „nejzlejší“ vzniklo tzv. stupňováním (zlý, zlejší a nejzlejší); stupňování = tvoření tvarů 2. a 3. stupně vlastnosti přídavných jmen nebo příslovcí

Procvičování:
zkuste si stupňování slova „hodný“

(hodný – hodnější – nejhodnější)

“tomahavk” – je původem anglické slovo (“tomahawk”) a je to válečná indiánská zbraň podobná naší sekeře

V pohádce byla jedna hodně dlouhá věta. Dokonce by se dalo říct, že pěkně dlouhatananáská. Všimli jste si jí? Zvládli byste ji rozkouskovat na co nejvíc krátkých vět?

“A všichni se vrhli na slavného náčelníka, orvali z něj ve chvilce co se dalo a Indián byl rád, že se spasil skokem z okna jen v trenýrkách a bosý, bleskurychle se vyšplhal z propasti ven, nasedl na svého vzpínajícího se koně, který nemohl poznat svého pána, a uháněl bez přestávky přes Sibiř až do rodné Ameriky.”

… po břehu jistého afrického veletoku…

Co znamená slovo „veletok“? „Tok“ je něco, co teče, takže třeba potok, bystřina, strouha nebo řeka.„Vele“ naznačuje, že je to něco velkého, v našem případě opravdu velká řeka. Tohle krásné slovo tedy vzniklo sloučením dvou slov: „vele“ plus „tok“ rovná se „veletok“.

A co to znamená celé dohromady? Není to náhodou hádanka?

… po břehu jistého afrického veletoku… Znáte nějaký africký veletok? Ale ano, třeba Nil!

A svolal ihned novináře a všelijaké vykuky z továren na mastičky a mejdlíčka a bylo z toho plno senzace a slávy.

“všelijaké vykuky z továren” – kdo je vykuk? Někdo vychytralý, chytrák. Jak byste takového člověka mohli ještě nazvat? Co takhle „všemi mastmi mazaný“, nebo „“liška podšitá“?

Pan profesor byl roztržitý…

“roztržitý” – je člověk, který se nesoustředí na to, co právě dělá, protože přemýšlí o něčem jiném Slovo „roztržitý“ můžeme nahradit výrazem „duchem nepřítomný“ nebo například “nesoustředěný”.

Tu přišla uklízečka s kbelíkem a se smetákem a ta uviděla to mydýlko a povídá: „Konečně ten profesor vyrobil něco praktickýho!”

“praktický” – něco, co nám přináší užitek; je to k něčemu užitečné

Ale ježibaba jen mávla rukou: „S tím si nelámej hlavu. To my ti snadno zařídíme!”

S tím si nelámej hlavu – tím se netrap! „Lámat si hlavu“ neznamená, že by si někdo měl hlavu doopravdy zlámat, ale to, že někdo nad něčím usilovně přemýšlí, dělá si s něčím starosti, něčím se trápí.

„Na pokusy nemám čas, neb spěchám do školy! Za chvilinku začne vyučování!”

„Neb“ se používalo kdysi dávno. Dnes už mu moc nerozumíme, spíš bychom místo něj řekli “neboť” nebo ještě srozumitelněji “protože”.

Musíme se přizpůsobit, to znamená, naučit se rychlozaklínadla!

rychlozaklínadla – jsou rychlá zaklínadla; je to slovo složené z příslovce „rychlo“ a podstatného jména „zaklínadla“. Znáte nějaká další slova, složená z příslovce „rychlo“? (Rychlovlak, rychlodráha, rychloběžka, rychlozavinovačka, rychlokvaška, rychlobruslař, rychloměr… V dnešní rychlé době je jich opravdu hodně!)

“bačkory tleskaly o paty” – co to znamená?

Bačkory umějí tleskat? Mají snad nějaké dlaně? Ale ne! I když tvarem se podrážka bačkory takové dlani trochu podobá. A když bačkora plácne o podlahu, ten zvuk nám připomíná tleskání, proto tomu tak můžeme říkat.

Řekli mu:“Chuligánské ulepence nečistíme!”

Kdo je to chuligán? To je někdo, kdo se rád pere, rozbíjí věci na ulici, huláká…

Představte si, že kdysi existovala rodina Hooliganů a kluci z té rodiny byli hodně drsní, rvali se a dokonce i kradli.

“Pak všechny ctihodná matróna utišila a takto promluvila…”

Matróna – slyšíte to „mat“ na začátku slova? Mat-ka nebo mat-ička – no ano, slovo „matróna“ opravdu souvisí s „matkou“. Především v tom, že „matróna“ je žena, která si zaslouží úctu (proto to spojení „ctihodná matróna“). Říkalo se tak starší důstojné ženě, nebo taky starší paní silnější postavy. Možná nejtrefnější je český výraz „panímáma“.