Kapitolky o havěti — Komár

Léto, slunce, řeka - pohoda. Do chvíle, než se z tichých říčních zátočin, břehů, rákosí nebo hustých porostů ozve jejich obyvatel - komár. Začíná to vždycky stejně - hladová samička komára si nenápadně sedne na naši ruku. Sosáčkem si nás osahá a ve vhodnou chvíli ho zabodne do našeho těla. Při tom plivne do ranky svoji slinu, která obsahuje látku zabraňující srážení krve, aby se jí lépe sálo. Její slina je také původcem svědění, které nám znepříjemňuje život. Zadeček samičky se plní naší krví. Buďte si jistí, že jde o samičku, samečci komárů nikdy krev nesají, k jejich životu jim stačí pouze sladké šťávy z rostlin, které zvládnou pokrýt energii vynakládanou na let i páření. Samička, která vytváří vajíčka, nemá dostatek rezerv v těle, a proto se musí nasát krve, která obsahuje bílkoviny, tuky i cukry a také řadu dalších potřebných látek, např. hormony. — Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech svých vývojových stádiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel, a tak se mnoho z těch, kteří se někde ve vodní tůni narodili, dospělosti nedočká. Tím tvoří významnou součást potravního řetězce a jeho existence dostává smysl. — Námět a scénář: Doc. Dr. Ivan Gelbič, CSc.