Kapitolky o havěti — Komár

Léto, slunce, řeka – pohoda. Do chvíle, než z tichých říčních zátočin, břehů, rákosí nebo hustých porostů se ozve komáří pískání. Začíná to vždycky stejně – hladová samička si na nás nenápadně sedne, sosáčkem si najde nejlepší místo a pak bodne. Aby se jí lépe sálo, do rány vypouští sliny, které obsahují látku zabraňující srážení krve. Buďte si jisti, že jde o samičku, samečci komárů nikdy krev nesají, k životu jim stačí pouze sladké šťávy z rostlin. Samička nemá dostatek rezerv v těle, a protože se v ní tvoří vajíčka, musí nasát krev – ta obsahuje bílkoviny, tuky, cukry a další potřebné látky. — Život komára není ale vůbec jednoduchý. Ve všech vývojových stadiích má kolem sebe řadu přirozených nepřátel. Mnozí se dospělosti nedočkají. Jsou však součástí potravního řetězce, a proto jejich existence má smysl.