Ptačí rodinky

To nejzajímavější z ptačího světa

Fotogalerie

Špaček

zpěvný černý pták s purpurovým a zeleným leskem, mláďata mají peří šedohnědé
rádi obývají řidší lesy, parky a nebojí se zahnízdit v okolí lidských obydlí
v teplém období se živí larvami, brouky a dužnatými plody, po zbytek roku spíše rostlinami
na 5–7 vejcích sedí oba rodiče asi 12 dní, ptáčata domov opouští po zhruba 3 týdnech
špačci jsou většinou tažní, odlétají v říjnu a přilétají v únoru a březnu

Hnízdění špačků

rádi hnízdí v dutině stromu, také je ale občas můžeme najít v budce
hnízdo si staví až z tisíce větviček, kořínků a slámy, vnitřek hnízda má vystlaný chlupy a peřím
špaččí maminka klade 5–7 vajec a v sezení na vajíčkách se oba rodiče po půl hodině střídají
zajímavostí je, že vajíčka špaččích maminek jsou krásně světle modrá
mláďata se vylíhnou po zhruba 12 dnech, jsou holá a slepá, avšak už po 3 týdnech opouštějí své hnízdo, a pak hurá do světa

Krmení špaččích mláďat

rodiče mláďatům přichystají hnízdo, kde se o ně zhruba 3 týdny starají a krmí
špačkové rádi létají pro potravu na pastviny, kde sbírají něco k snědku i pro mláďata
ptačí rodiče nasbírají potravu do zobáků a takhle ji přenášejí do hnízda
rodiče se při krmení malých ptáčat střídají
ptáčata mají rády především brouky, červy, housenky, motýly nebo třeba žížaly
z rostlin si pochutnávají především na dužnatých plodech – třešních, vinné révě a bezu

Stěhování špačků

špaček patří mezi tažné neboli stěhovavé ptáky, a tak každý rok odlétá do teplých krajin
oblíbené zimoviště špačků je jižní Evropa a severní Afrika
každý rok odlétají v říjnu nebo listopadu, do Čech se zase vracejí v únoru až březnu
cestují rychlostí kolem 30 km/hod, rychlost zlepšuje vítr v zádech
rojení špačků mnohdy tvoří krásné obrazce na obloze
při letu se celé ptačí hejno chová jako jeden tvor, důvodem je obrana před predátory – ti útočí pouze na osamocené ptáky

Poštolka

sokolovitý dravec velikosti holuba
samec má modrošedou hlavu, vrch těla červenohnědý s tmavšími skvrnkami, mláďata a samice mají vrch těla i hlavu rezavohnědou
živí se hraboši, větším hmyzem, ptáky, plazy, ale i měkkýši
poštolka loví tak, že se svým třepotavým letem zastaví nad kořistí a poté se střemhlav řítí k zemi, kde uchopí svou kořist do pařátů
poštolka vlastní hnízda nestaví, využívá hnízda jiných ptáků
většina poštolek je stálých, část přelétavých

Poštolčí mláďata

od konce dubna do poloviny června se začínají v hnízdě objevovat první vejce
obvykle snese samička 4-6 vajec, na kterých sedí zhruba měsíc
vejce poštolek jsou červenohnědá s četnými tmavými skvrnami
poštolka vajíčka snáší postupně v několikadenních intervalech, a tak jsou mláďata různě velká
mláďata poštolek jsou krmena rodiči celý měsíc, poté se ještě týden učí lovit
zhruba v červenci jsou mláďata nucena opustit hnízdo a začít si hledat potravu sama bez pomoci svých rodičů

Krmení poštolek

oblíbenou potravou jsou hraboši, poštolky jsou tedy velmi užitečné pro naše zemědělství
živí se také větším hmyzem nebo drobnými ptáky, které často chytá ve vzduchu
zajímavostí je, že poštolka dokáže ulovit i holuba
poštolky jsou velmi vynalézavé, především co se týče lovení
poštolka loví tak, že se svým třepotavým letem zastaví nad kořistí a poté se střemhlav řítí k zemi, kde uchopí svou kořist do pařátů
někdy také poštolky sedí na okapu nad hnízdem rorýsů, a jakmile spatří ptačí hlavu, vytáhne kořist z hnízda

Vlaštovka obecná

charakteristický je dlouhý vidlicovitý ocas a dlouhá křídla, je tedy výborně přizpůsobena pohybu ve vzduchu
svrchní strana těla je zbarvena do modra, hruď a břicho jsou bílé
jedná se o zpěvného ptáka, který neustále cvrliká
vlaštovky hnízdí v blízkosti lidských staveb - hnízda přilepují pod krovem na stěny uvnitř domů, dokonce i v místnostech, kde se zdržují lidé
loví potravu ve vzduchu, během léta pochytá až půl miliónu much či jiného hmyzu
přílet vlaštovek symbolizuje začátek jara

Krmení vlaštovek

vlaštovky loví potravu ze vzduchu, a tak jsou velmi závislé na počasí, když prší, hmyz nelétá, a tak vlaštovky trpí hladem
během léta vlaštovka pochytá až půl milionu much nebo jiného hmyzu
mláďata krmí oba rodiče po dobu dvou až tří týdnů
rodič přilítá do hnízda, aby nakrmil vždy jen jedno mládě, takhle postupuje do té doby, dokud nenakrmí všechna mláďata
po opuštění hnízda se mláďata ještě na noc k rodičům vracejí, poté jsou už ale matkou vyháněna a ponoukána k samostatnému životu

Čáp bílý

charakteristický je svým dlouhým krkem a dlouhýma nohama
je zbarven do bílé barvy, letky má však černé a zobák a nohy červené
typické je jeho klapání zobákem
rozpětí křídel má okolo 2 metrů
hnízdí na vyvýšených místech (komínech, střechách, sloupech elektrického vedení…)
čáp loví za chůze, jeho nejoblíbenější potravou jsou žáby, hraboši, krtci, užovky nebo hmyz

Hnízdění čápů

čapí hnízda jsou poměrně velká, v průměru mají okolo jednoho metru
čápi hnízdí jedenkrát do roka
snášejí dvě až šest vajec, v sezení na vajíčkách se oba rodiče střídají po dobu zhruba jednoho měsíce
čápi svá mláďata krmí nejrůznějším hmyzem, žížalami nebo žábami
hnízdí na vyvýšených místech (komínech, střechách, sloupech elektrického vedení…)
koncem léta odlétají čápi za teplem, překonají vzdálenost až 10 000 km

Ptačí zajímavosti

nejmenším ptákem na světě je kalypta nejmenší, jedná se o kolibříka žijícího na Kubě
nejmenším ptákem v Čechách je králíček obecný
největším ptákem na světě je pštros dvouprstý, váží více než 100 kg
největší rozpětí křídel má albatros stěhovavý, v průměru okolo 3 m
emu klade vejce, která mění barvu – nejprve jsou zelená, později černá
nejnebezpečnějším nepřítelem ptáků je člověk

Krmítko z grepu

Budeš potřebovat:

grapefruit
ptačí zob
provázek
lžíci
nůžky
nůž

1.
Uřízni horní třetinu grepu a dužinu vydlabej lžící.

2.
Ustříhni čtyři stejně dlouhé kousky provázku, v grepu udělej nůžkami čtyři malé dírky. Provázky jimi provlékni a zauzluj na dvakrát, aby dobře držely.

3.
Pevně svaž konce provázků a grep naplň směsí semínek.

4.
Pověs krmítko na strom a vyhlížej první strávníky!