Pirátské vysílání

• média v širším slova smyslu: jsou jakékoliv komunikační prostředky, které umožňují přenos informace mezi minimálně dvěma stranami
• média v užším slova smyslu: sdělovací prostředky; nejdůležitější z nich jsou televize, rozhlas, internet, tisk, které označujeme také jako masová média
• masová se jim říká proto, že oslovují masy (hodně) lidí
• mezi média můžeme zařadit i knižní obaly, výlohy obchodů, veletrhy, obrazy, gramofonová deska…
• noviny jsou prvním masovým médiem, někdy se jim říká také periodický tisk (periodický – pravidelně se opakující)
• rozhlas a televize jsou média, která dokáže předat zprávy mnoha lidem v krátkém čase
• internet je nejmladší z rodiny masových médií, které popularita stále roste

• popisuje a zobrazuje skutečnost na základě faktů, většinou získaných přímou účastí nebo pozorováním
• autor reportáže (reportér) popisuje prostředí, osoby i předměty, které jsou pro reportáž podstatné, a zároveň tuto událost hodnotí
• náměty pro reportáže jsou neomezené – politické a kulturní události, cestování, příroda, historie…
• setkáváme se s ní denně v rozhlase, televizi, novinách i na internetu
• internetové zpravodajství má výhodu v rychlosti, kterou přináší aktuální zprávy; nevýhodou je, že tyto informace nemusí být ověřené a pravdivé

• existovala už ve starověku v ústní podobě – především na tržištích
• první reklamní inzerát se dochoval ze starověkého Egypta a týkal se otroctví
• podle použitého média známe reklamu televizní, novinovou, internetovou, rozhlasovou, letákovou a další
• výrobek (nebo služba), který se objeví v reklamě, se prodává mnohem líp, než ten, o kterém lidé nikdy neslyšeli
• jejím cílem je informovat a ovlivnit chování spotřebitelů, zaměřuje se přitom na různé cílové skupiny(děti, maminky, sportovce,…)

• média pomáhají šířit reklamu velkému množství zákazníků a možných zájemců
• důležitý je originální, poutavý, výstižný a stručný slogan, název i vzhled
• velké reklamy (reklamní kampaně) dnes vytvářejí reklamní agentury
• internet poskytuje neomezený prostor pro reklamu, nejčastější formou jsou bannery
• reklama na nás cílí také na sociálních sítích, internetové prohlížeče si navíc pamatují, jaké stránky sledujeme a podle toho nám nabízí reklamu „na míru“ – všude vyskakují reklamní okna
• virální reklamy – většinou mají formu videa, lidé si je mezi sebou z vlastní vůle posílají a to je sen všech šéfů reklamních agentur, taková kampaň je totiž nestojí ani korunu

• každá zpráva je závislá na tom, kdo a jak o ní informuje, např. bulvární média použijí jiná slova či obrázky než média seriózní
• špatný postup při tvorbě a šíření zprávy:
  matoucí titulek, který se snaží nalákat čtenáře, ale téměř vůbec nesouvisí s událostí
  předpojatost - redaktor není nestranný a dává do článku své vlastní názory
  „dobře informovaný zdroj“ - redaktor si mnohdy vymýšlí a zastírá to neznámým zdrojem nebo se ptá např. sousedů, kteří o tom „něco slyšeli“
• když se v článku odvolávají na odborníka, musí to být opravdu odborník na dané téma; pozor na „odborníky“, na které se novináři odvolávají a snaží se tak dodat důvěryhodnost své zprávě

• lidé spolu v historii často válčili, takže nejdůležitější zprávy byly právě o vítězství v bitvě
• v roce 490 př. n. l. přinesl zprávu o vítězství u Marathonu běžec Feidippidés; běžel tak dlouho a rychle, že hned po doběhu zemřel
• ve středověku byl nejoblíbenějším prostředkem pro rychlé doručování zpráv poštovní holub; pokud po cestě nepotkal jestřába, dokázal za den uletět i tisíc kilometrů
• v novověku byli pro prostý lid důležitým zdrojem informací dráteníci a jiní poutníci, kteří šířili novinky ze světa

Mystifikace v historii médií

• v roce 1938 americký režisér Orson Welles uvedl rozhlasovou hru Válka světů, která ohlásila invazi armády z planety Mars
• statisíce posluchačů tomu uvěřily, propadly panice a prchaly do vnitrozemí; Welles se musel veřejně omluvit, ale Válka světů se stala nejslavnější rozhlasovou hrou všech dob

• původně slovo celebrita označovalo člověka, který ve společnosti dosáhl vysokého uznání
• dnes je ale celebritou ten, kdo na sebe strhává pozornost médií; důvodem nemusí být jeho zásluhy, ale jenom jeho popularita, která má často velmi krátkou životnost
• mediální hvězdou se může stát kdokoliv, často i člověk bez talentu, který dobře vypadá nebo se chová provokativně
• média se obecně často více zajímají o sportovce, modelky, politiky a herce, než o jiné profese
• nejsnazší cestou jak se stát celebritou je zaujmout bulvár

• lidé rádi napodobují styl mediálně známých osob
• někdy se může stát, že i z ne právě slušivého oblečení udělá celebrita módní hit, stačí, aby se v něm objevila v médiích
• v dnešní době udávají celebrity módní trendy a mnohé značky s nimi rády spolupracují, jde o tzv. celebrity branding
• módní značky se snaží lidem prodávat pomocí reklamy s celebritami oblečení, které v nich má vyvolat pocit jedinečnosti – „kup si tohle tričko, budeš v něm výjimečný“ (i když se takových triček vyrobí milion kusů)
• někdy může vzhled celebrit ovlivnit i naše zdraví (extrémně štíhlé celebrity jsou jako vzor pro mladé dívky)

• reklama mnohdy neodráží skutečný svět, protože neukazuje skutečné lidi, jen jejich stereotypní obrazy
• stereotypy jsou ustálené, zažité a zjednodušené představy o druhých lidech, nebo o celých skupinách lidí, např. staří lidé jsou v reklamách ukazováni jako popletové, kteří nerozumí novým technologiím
• se stereotypy pracuje reklama, ale např. i karikatura, pohádky či politická hesla
• reklama cílená na muže je většinou zaměřená na sport nebo na ženy, které zaujmou např. tím, že jedí čipsy známé značky nebo se navoní drahým parfémem
• svět, který nám reklama ukazuje je sice lákavý, ale často může posilovat stereotypy či předsudky vůči ostatním lidem

• existují hry, které rozvíjejí fantazii a představivost ale i ty, které nerozvíjejí vůbec nic a jsou poměrně hloupé
• počítačové hry jsou zejména business, kde jde především o zisk, poučení a zábava jsou až na druhém místě
• závislost na hrách začíná tak, že vás hra moc baví a zaujme vás natolik, že je pro vás její virtuální svět důležitější než ten reálný
• zároveň se závislým hráčům může stát, že začnou zaměňovat skutečnost za herní svět, což může být dost nebezpečné
• závislost na hrách je často tak těžká, že vyžaduje léčbu

• na internetu můžete být anonymní nebo se vydávat za kohokoli
• internet se od reálného světa liší, např. komunikace na sociálních sítích si vytvořila zcela odlišná pravidla i vlastní jazyk (vzkazy plné zkratek ASAP, BTW,…)
• když vás někdo zajímá na facebooku nebo instagramu, začnete ho sledovat, v reálu by ale sledování vypadalo mnohdy jako pronásledování či stalking
• na sociálních sítích sdílíme s úplně cizími lidmi soukromé věci, či informace, které nikoho nezajímají, jako např. „Dneska jsem měl skvělou svíčkovou!“
• videa a fotky jsou nejvíce sledovanými posty (důvody jsou různé – většinou jde o vtipná až trapná videa)
• #hashtag se používá se na internetu k označení článků a dokumentů; pomocí nich lze třídit témata na sociálních sítích

• spam je nevyžádaný mail z neznámé adresy; některé vám zavirují počítač a jiné jsou jen podfuky
• trolling se vyskytuje hlavně na sociálních sítích; lidé trollují, protože je baví vyvolávat hádky
• hateři se vyžívají především v diskuzích pod internetovými články, jsou vždy proti všemu a všem

Jak se bránit?

• nejlepší je nereagovat a neodpovídat
• pokud by troller či hater nepřestal, můžete ho nahlásit správci sítě nebo v krajním případě i policii

• v České republice máme televizi veřejné služby (Česká televize), které se říká veřejnoprávní a pak televize komerční, neboli soukromé (Nova, Prima,…)
• v čele veřejnoprávní i soukromé televize je ředitel. Na ředitele veřejnoprávní TV dohlíží mediální rada, v případě soukromé TV jsou to akcionáři
• ředitel soukromé i veřejnoprávní televize má pod sebou ředitele programu, vývoje a výroby, pod nimi jsou dramaturgové (starají se o obsah pořadu) a produkční (stará se o výrobu a rozpočet)
• televize veřejné služby musí vysílat pro všechny diváky, má to nakázané zákonem, soukromá může vysílat, co chce, ale musí vydělávat peníze, takže ji zajímá hlavně sledovanost
• veřejnoprávní TV je financována z koncesionářských poplatků a soukromá si vydělává jenom reklamou

• seriály bývají hodně vzdálené od reálného života, ale lidé, kteří je sledují, si to často neuvědomují – o seriálových hrdinech a o tom, co prožívají, si myslí, že takhle vypadá skutečný život
• stačí sledovat kulisy seriálů (nový nábytek, všechno je uklizené, jako by tam ani nežili lidé,…)
• hlavním tématem bývají vztahy (v seriálech se hrdinové nikdy nebaví o zdražování rohlíků)
• některé scény v seriálu neuvidíte, např. bouračku, protože natočit ji je produkčně drahé
• zajímavé je, že seriáloví hrdinové nikdy nechodí na záchod a nikdy nemají stejná jména
• když je potřeba uvolnit herce z natáčení, tak ho nechají např. odvézt do nemocnice, ale pokud se herec pohádal s režisérem a skončil v seriálu definitivně, pak jeho postava většinou umírá