Faktor U

Skupina Skipping Boys

Martin Moudrý

Roman Dobřanský

Marek Smolka

Dvojčata Káka a Máka Kvasnicovy

Wakeboarding je vlastně snowboardování na vodě. Tento vodní sport byl vyvinut jako kombinace vodního lyžování a technik surfingu. Jezdí se na prkně zvaném wakeboard taženém lodí nebo kabelovým vlekem po vodní hladině. Pro jízdu na wakeboardu je nezbytné mít wakeboard (deska podobná snowboardu), plovoucí vestu, helmu, nějaké plavky nebo neopren. Wakeboarding hovorově WEJK je rozvíjející se sport, u kterého vznikají stále nové techniky jízdy. Vojta Krčmář patří mezi nejmladší wakeboardisty u nás. Je mu teprve 15 let, ale už má za sebou i závody světového poháru. Na wakeboardu jezdí od svých 5 let a říká, že jednou by se chtěl stát profesionálním jezdcem. Nejlepší český wakeboardista na vás čeká ve Faktoru U.

Honza Weber

Miloš Platek „Rico“

Myslíte si, že koloběžky jsou pro malé děti? V tom případě nevíte, co je freestyle scootering. Tato disciplína se rozjela asi před deseti lety ve Švýcarsku a teď už to smaží freestyloví scooteři po celém světě. A co vlastně dělají? Na svých koloběžkách provádějí triky podobným způsobem jako na skateboardu, a to jak ve skateparcích, tak i na ulicích. Když jednou začnete, nemůžete přestat! Své o tom ví i Michal Faldýn. Z mistrovství Evropy ve freestyle scooteringu si domů přivezl dvě první ceny. A v rakouském Linci skončil na šampionátu ve streetu jako druhý. Namířeno má ještě mnohem dál, a to na mistrovství světa do Anglie. Kromě sportovních triumfů se stal inspirací pro další kluky, takže jestli to chcete taky vyzkoušet, nezapomeňte si vzít helmu a chrániče a sledujte Faktor U.

Skateboard je deska se čtyřmi kolečky, která slouží pro sport zvaný skateboarding, ale to ví každý. Co možná nevíte, je, že první předchůdci skateboardu se objevili pravděpodobně již v průběhu 40. a 50. let 20. století, když si surfaři z Kalifornie vymysleli sport, který by byl podobný surfingu, ale nevyžadoval by čekání na vhodné vlny. A tak na surfovou desku přimontovali kolečka. Brzy jim pouhé ježdění sem a tam nestačilo, a tak vznikly první triky, móda, hudba – vše podřízené prknu na kolečkách. Dnes už se téměř ve všech městech dá jezdit v pohodových skateparcích. Své o tom ví i jeden z našich nejlepších skejťáků Daniel Kočíř, hvězda pořadu Faktor U, který je věnován právě skateboardingu.

Longboard se od skateboardu liší nejen svojí velikostí, ale i možnostmi, které nabízí. Jeho historie sahá až do roku 1950, kdy v okolí Santa Monicy a Venice Beach tehdejší jezdci hledali užší spojení mezi surfingem, skateboardingem a snowboardingem. Zároveň hledali elegantní dopravní prostředek, což je až do současnosti nejběžnější využití longboardu. Proč tomu tak je, pochopíte během několika sekund, kdy se na prkno postavíte. Na první pohled vypadá longboard podobně jako běžný skateboard, ale důležité jsou detaily, které z něho dělají něco extra. Jsou to především kola, která jsou větší a měkčí než kola skateboardů. Díky tomu je prkno stabilnější, má lepší přilnavost, přejede množství nerovností a lze na něm urazit velké vzdálenosti bez potřeby pohybu. Navíc nevytváří nepříjemný hluk jako většina městem projíždějících skateboardistů. Neméně důležité jsou trucky, tedy kovové části, které spojují prkno s koly a umožňují zatáčet pohybem v pase. Jsou širší a oproti běžným skateboardům mají tzv. offset, tedy otočené osy směrem ven. Díky tomu je velmi snadné zatáčet a přidávají na stabilitě. V neposlední řadě je to samotná deska. Ta je lisována z dýh pečlivě vybraných druhů stromů (např. kanadský javor). Díky tomu je prkno příjemně pružné a má dobrou odezvu. Obliba longboardingu u nás neustále roste. Přesvědčí vás o tom jedna z nejrychlejších longboardistek světa Lenka Salačová, která drží rekord v downhillu (80km/h), a její parta nadšených longborďáků.