Cestohrátky — Gibraltar

Španělsko postoupilo Gibraltar Spojenému království v roce 1713. V pozdějších referendech zdejší obyvatelé znovupřipojení ke Španělsku odmítli, a tak i nadále zůstává Britům. Na Gibraltaru žije jediná evropská kolonie opic – makaků bezocasých. Podle místní legendy prý bude Gibraltar tak dlouho britský, dokud zde budou makakové žít. Možná i proto jsou rozmazlováni a zřejmě i následkem hýčkání jsou tyto opičky vůči lidem pěkně drzé. Poloostrov je tak malý, že přes tamní mezinárodní letiště vede cesta pro osobní automobily a provoz je řízen semafory. Na Gibraltaru není zdroj pitné vody, ta se kromě sběru dešťové vody získává také destilací vody mořské. Žijí zde obyvatelé nejrůznějších národností, kteří spolu hovoří jazykem Lianito, což je zjednodušeně řečeno angličtina se španělskou výslovností. Gibraltar vypadá jako dokonalá pevnost. Skála nad ostrovem je provrtaná desítkami kilometrů tunelů a je v ní i krásná přírodní krápníková jeskyně.