Vzduchoplavec Kráčmera — Nad Prahou

Františkův praděda přistál v Praze v Královské oboře. Kde to bylo? Byl to dnešní park Stromovka. Tehdy prý byla Stromovka rájem klidu a odpočinku. Jezdilo se zde na kole, hrál se tenis, koncertovalo a hlavně se tu obdivovaly vzácné dřeviny z celého světa. Ve Šlechtově restauraci si dávali dostaveníčko zamilovaní a pořádaly se zde bály. Dnes je z tohoto kdysi oblíbeného a vyhledávaného podniku ruina. Doslova. — Na kole, in-line bruslích a s kočárky se tu jezdí stále. V létě je park plný lidí, hrají si tu, zpívají a baví se. V noci krásně kvákají žáby. A na nedalekém výstavišti je o zábavu postaráno. Pro Jubilejní zemskou výstavu roku 1891 bylo vybudováno Výstaviště s Průmyslovým palácem, Křižíkovou fontánou, Petřínská rozhledna a lanová dráha na Petřín. V roce 1908 se zde odehrála veliká výstava u příležitosti šedesáti let panování císaře Františka Josefa I. Praděda tu byl na jejím otevření. Tolik lidí pohromadě prý ještě nikdy neviděl! Výstavu navštívilo 2 460 000 lidí. Tato výstava měla ukázat v celé monarchii a vlastně i v Evropě, jaký pokrok udělali Češi zejména v oblasti průmyslové výroby. — A jak procházely dějiny letenskou plání? Dnes se tu prohánějí skejťáci a nedaleko se razí tunel Blanka, který má ulevit pražské dopravě. — František chce ještě najít místo, kde byl praděda ubytován jako voják. Stopy vedou do pražské Invalidovny. — Jako poslední místo z Prahy Františka v deníku zaujala Divoká Šárka. Už jenom to jméno a pověst, která ji oživuje. Prý se někde v tomto divokém údolí zjevovala velitelka Šárka z pověsti o Ctiradovi a Šárce. A Šárka se opravdu Františkovi zjeví znovu. Dědeček prý zažil oživování této pověsti přímo v přírodním amfiteátru. Od roku 1913 do roku 1924 zde Národní divadlo hrálo ryzí české divadlo. V Šárce vzniklo také koupaliště a v roce 2005 se obnovilo i divadlo.