Pohádková příroda Madagaskaru se rozvíjela díky oddělení ostrova od africké pevniny před mnoha miliony let vlastní cestou. Proto nabízí jednu z nejpestřejších směsic zvířecích i rostlinných druhů, které nenajdeme nikde jinde na světě. Mezi vzácné zvířecí obyvatele tropického ostrova patří třeba lemuři, tedy nejstarší žijící poloopice, anebo chameleoni, kteří se podle místních dokážou dívat jedním okem do minulosti a druhým do budoucnosti. Lidé se zde věnují převážně zemědělství. Pěstují například voňavou vanilku, která se odsud vyváží do celého světa a samozřejmě také k nám, do České republiky.

Nový Zéland leží v jihozápadní části Tichého oceánu. Tvoří ho dva velké a dva menší ostrovy. Právě Jižní ostrov se v maorštině, jazyce původních obyvatel, kteří ostrovy osídlili, jmenuje Aotearoa, což znamená země dlouhého bílého oblaku. A tento název se v moderní maorštině používá i pro celý Nový Zéland. Vydáme se na ostrov, který je jednou velkou aktivní sopkou, takže zemětřesení zde nejsou ničím neobvyklým. Prozkoumáme, jak se pěstuje známé ovoce kiwi a zjistíme, že stejně se jmenuje i jeden zvláštní pták, který žije pouze zde. Pro záchranu tohoto vzácného tvora dělá vše i místní záchranná stanice, kde ptáky kiwi chovají od vajíčka a následně, když přijde čas, je vypouštějí do volné přírody. Jsou totiž velmi ohroženým druhem a stávají se snadnou kořistí přemnožených zvířat, která na ostrovy v pozdějších dobách přivezli bílí kolonizátoři. Kromě pohádkové přírody, známé i z mnoha slavných filmů, můžeme obdivovat také původní maorskou vesnici. Maoři nám předvedou svůj tradiční tanec chaka. Ten před lety proslavil i reprezentaci Nového Zélandu v rugby. Na rugbyový trénink se vypravíme též, a to do největšího města Aucklandu.

Skotsko leží v severní části ostrova Velká Británie. Zjistíme, jak zní jazyk zvaný skotská gaelština, dozvíme se, proč místní muži nosí sukně, kterým se říká kilty, a porozhlédneme se po krásné přírodě lemující jezera, která se zde nazývají „loch“. Nejslavnějším mezi nimi je bezesporu Loch Ness, v němž prý žije tajemná stejnojmenná příšera. Věrohodný důkaz o její existenci ale zatím nikdo nepřinesl. Voda z jezera odtéká do Severního moře a Kaledonským kanálem se dá tudy dopravit lodí až do Atlanstkého oceánu. Bohatou skotskou minulostí se nechal inspirovat už slavný dramatik William Shakespeare. Podíváme se proto i na hrad Cawdor, kde sídlil Macbeth. Nevynecháme ani věhlasné tradiční místní hry a slavnosti a speciální skotské tance.

Vypravíme se na australské východní pobřeží do Nového Jižního Walesu, kterému se říká „srdce země“. Je to proto, že toto území obývají převážně farmáři - a i když celkově australští zemědělci tvoří jen asi 5% obyvatelstva, produkce jejich přebytků má celosvětový význam. Většina půdy trpí nedostatkem vody a je třeba ji zavlažovat. Nejdůležitějšími plodinami pěstovanými právě v Novém Jižním Walesu jsou vedle obilí rýže, luštěniny a zejména bavlna. Také se zde těží vzácné opály. A protože jde o náročnou práci, lidé si ji zpříjemňují zábavou. Pořádají rodea a slavné závody kozích spřežení. Hlavním městem Austrálie je Canberra, kde sídlí australský parlament a kde se také razí mince. Přesto si ale spousta lidí hlavní město stále plete s jinou metropolí - se Sydney. Zřejmě proto, že právě Sydney má ze všech australských měst nejvíce obyvatel - téměř 4,5 milionu. Říká se jim Sydneysiders a je o nich známo, že milují svůj volný čas, na který si nenechají sáhnout. O víkendech pořádají pikniky a rádi plavou. Jsou také velmi pyšní na dvě mimořádné stavby ve svém městě, a to na slavnou budovu Opery a na přístavní most, kterému přezdívají „ramínko“.

Z mnoha ostrovů zvaných Shetlandské, které omývá Severní moře, je obydleno jen šestnáct. Lidé souostroví osidlovali už ve 4. tisíciletí před naším letopočtem. Dnes jde o nejsevernější území Spojeného království. Zhruba před dvěma tisíci lety začali ostrovy kolonizovat lidé ze Skandinávie a přivezli s sebou také poníky, které dál šlechtili. Dnešní shetlandské plemeno patří k nejsilnějším a nejodolnějším poníkům na světě. Speciální jsou také místní ovce, z jejichž mimořádně kvalitní vlny se pletou proslulé teplé svetry. Hlavní město Lerwick žádnou známou metropoli nepřipomíná, ale to je zcela pochopitelné s ohledem na to, že celé Shetlendy obývá na 23 tisíc lidí. Mnohé živí samozřejmě moře a vzhledem k tomu, jak zde umí být bouřlivé, patří k nejrespektovanějším zdejším profesím mořští záchranáři.

V Jemenské republice žije 24 milionů obyvatel, přičemž většina společnosti je rozdělena do stovek kmenů a ve městech do kast. Státním náboženstvím je zde islám a hlavním svátkem tedy ramadán. V této době lidé drží po celý měsíc přes den půst, od východu do západu slunce se nesmí jíst a společné slavnostní večeře se konají až v noci. Starodávná jemenská města, z nichž to hlavní vypadá jako upečené z perníku, ale obývaly i předislámské civilizace. Mnohá místa jsou proto spojena se známými legendami, třeba o moudré královně ze Sáby s prorockými schopnostmi, která se jmenovala Sibyla.

Thajské hlavní město Bangkok okouzluje svými starodávnými královskými paláci i současným rušným nočním životem. Turisty ale nejvíce láká pobřeží s malebnými plážemi a průzračnou vodou. Království Siam se stalo Thajskem v roce 1939. Současní obyvatelé této země rádi slaví a milují sport - třeba fotbal anebo slavný thajský box. Ale díky přírodě a tropickému klimatu zde můžeme obdivovat i exotické rostliny a zvířata, především uctívané slony indické. Ti byli se životy místních lidí vždy spjati, ale vzhledem k jejich nešetrnému využívání a kvůli pytlákům začaly počty rychle klesat. Dnes se situace výrazně zlepšila - v Thajsku nalezneme mnoho sloních rezervací a můžeme začít tuto zemi dokonce označovat za sloní ráj.

Maroko vypadá jako říše z pohádek Tisíce a jedné noci. Se svými starobylými městy a uličkami láká stále více turistů z celého světa. Na tržištích najdeme třeba lampy, které jsou možná stejné, jako ta slavná Aladinova. Berberští obyvatelé zůstávají věrni svým tradicím a ručně tkají překrásné koberce, které prý v pohádkách létají. Ve skutečném marockém životě se ale po věky věků o dopravu staraly především velbloudí karavany. Hlavním náboženstvím je tady islám, a tak uslyšíme i modlitby, které se místní krajinou nesou pětkrát denně z minaretů mešit. Zjistíme, jak se pěstují datle nebo fíky, a že je možné považovat za pochoutku dokonce i kaktus.

Tajuplné pohoří Karpat nabízí spoustu dobrodružných výletů, při nichž často narazíme na místní farmáře chovající stáda ovcí zvaných curkany. Ve zdejších horách můžeme ale stále potkat i nebezpečné šelmy, jako jsou vlci nebo medvědi. A na silnicích můžeme míjet nejen auta, ale i staré povozy, anebo oslíky, kteří místním lidem pomáhají nést různé náklady. Jak se zde na venkově, který jako by vzdoroval moderní době, dodržují prastaré tradice? Jak Rumuni nejraději slaví třeba Velikonoce? Co dobrého na jejich oslavách jedí a jak se tady zdobí vajíčka? Jakým zvukem vítají zdejší jaro čápi, když se do vesnic vrátí ze svých zimovišť? A co vše dokážou vykouzlit ze dřeva místní řezbáři?

Magická krajina a pohádková hradba hor vystupující přímo z vod Norského moře, takové je norské souostroví Vesterály, které se nachází za severním polárním kruhem. Tvoří ho několik ostrovů propojených sítí mostů a podmořských tunelů. Žijí zde stále potomci původních obyvatel, kteří se jmenují Sámové. Jejich život je spjat se zemědělstvím, chovem sobů a samozřejmě rybolovem. Dozvíme se příběhy o slavném starém národě Vikingů a také o jejich legendě, podle které náš svět vznikl z obra. Zjistíme, kteří vzácní ptáci na Vesterálech připomínají tropické papoušky, co jsou to fjordy a jak je možné, že i v zimě je zde klima mírné.

Uganda leží ve východní Africe. Je vnitrozemským státem bez přístupu k moři, ale nachází se zde ohromné vodní plochy, jakými jsou například Viktoriino, Albertovo anebo Edwardovo jezero. Ty jsou důležité nejen pro místní obyvatele jako zdroj sladké vody a rybolovu, ale staly se také rájem ornitologů, kteří sem jezdí pozorovat ptactvo. Jedno z jezer se dokonce přímo jmenuje Jezero ptáčků – Bunyonyi. Obyvatelstvo tvoří mnoho různých etnik a hovoří víc jak čtyřiceti jazyky - úřední řečí je ale angličtina. K jednomu z nejpočetnějších ugandských kmenů Karamodžongů se vypravíme. Uvidíme, jaké si stavějí chýše a zjistíme víc o jejich zvláštním zvyku zjizvování. Zjistíme také, jak se pěstuje káva nebo kakao, a dozvíme se i o místní delikatese - sarančatech, která zdejším lidem doplňují jídelníček. Hlavně se ale vydáme na skutečné africké safari a pozdravíme se se slony.