Puccini pro světovou hudbu

Koncert k poctě Giacoma Antonia Domenica Michele Secondo Maria Pucciniho (*22. prosince 1858 Lucca – †29. listopadu 1924 Brusel), který se konal na Piazza San Marco 13. července 2024, uvádíme ke stému výročí úmrtí génia italské operní hudby. Tento skladatel byl představitelem zpěvoherního verismu. Jeho opery se těší trvalému zájmu publika a patří mezi nejčastěji provozovaná díla na celém světě. K nejznámějším patří Bohéma (1896), Tosca (1900), Madam Butterfly (1904) a Turandot (1924). Ukázky z nich uslyšíte v podání italské sopranistky Seleny Zanettiová a kanadského tenoristy Briana Jagdeho. Z tvorby dalších spřízněných autorů, z nichž Puccini vycházel nebo ho inspirovali, uslyšíte Rapsodii v modrém George Gershwina, Jízdu valkýr Richarda Wagnera a Triumfální pochod z Verdiho Aidy. — Hodnocení Pucciniho díla bylo vždy jablkem sváru mezi hudebními vědci a publikem. Zatímco obecenstvo obdivovalo silné dramatické příběhy, hudbu působící na city posluchačů a nádherné melodie vycházející z nejlepších tradic italského bel canta, muzikologové považovali jeho styl za prohřešek proti dobrému vkusu. Puccini vychází z tradice Verdiho, ale je zřetelně poučen operami Richarda Wagnera. Odvrhl dělení opery na sled jednotlivých árií. Opera je u něj kontinuálním tokem hudby a zpěvu. Vynalézavá instrumentace navozuje a dokresluje charakter scény i děje a zdůrazňuje jeho dramatické momenty. Stejně jako Wagner používá charakteristických příznačných motivů k označení postav či děje. Puccini měl neobyčejný melodický dar. Jeho melodie jsou snadno zapamatovatelné a velmi působivé. Kromě toho jsou mimořádně vděčné i pro zpěváky, kteří je často zařazují do programů operních recitálů.