Automatické mlýny a Josef Gočár

Josef Gočár, architekt, jehož stavby i urbanistické koncepce patří k vrcholům české moderní architektury 1. poloviny 20. století, se narodil v Semíně nedaleko Pardubic. Bylo mu 28 let, když navrhl pro pardubické podnikatele bratry Winternitzovy budovu Automatických mlýnů na břehu řeky Chrudimky, nedaleko historického renesančního centra města a na dohled bývalého pernštejnského zámku. Při tvorbě fasády se nechal inspirovat starobabylonskou branou bohyně Ištary. Vznikla vzhledově i funkčně unikátní stavba, která svému účelu sloužila více než 100 let. Provoz v ní skončil teprve v roce 2013 a o rok později byla vyhlášena národní kulturní památkou. Stejně jako řada dalších Gočárových staveb, do jejichž běžně nepřístupných prostor se podíváme. — Od podzimu 2023 nejsou ale Automatické mlýny jen industriální památkou, ale i živým centrem kultury, společenského života a vzdělání. Do roku 2026 se stanou i místem k bydlení a nákupu. Tento zcela unikátní, u nás naprosto ojedinělý projekt, mohl vzniknout jen díky úzké spolupráci předních českých architektů, soukromého investora (Nadace Automatické mlýny) a veřejného sektoru (město Pardubice a Pardubický kraj). O vzniku a cestě tohoto mimořádného díla i o životním příběhu lidí, kteří se o návrat Automatických mlýnů do života města zasloužili, vypráví dokument T. Mojžíše.