Přihlas se a ukládej si oblíbené hry a videa.
Celé Déčko uhranuly kouzelné okuláry. Vylouply se kdoví okdud. Ale komu sedly na nos, ten se umělecky rozvášnil!
Stáhni si Zápisník umělce pro úúúžasné mladé talenty a začni tvořit.
Zápisník umělceDobroukovi přistál na nose úúúžasný narozeninový dárek. Tyhle kouzelné umělecké okuláry mu úplně vyrazily dech: zahlédl s nimi nekonečný oceán barev, tvarů a krásy – celý svět se mu proměnil v nekonečnou galerii! Ale taky zjistil, že i výtvarné umění má svá pravidla. Koukni tady na video, ať víš, jak ovládnout štětec tak, aby namaloval přesně to, co potřebuješ.
Zeptali jsme se Lucie Lomové, výtvarnice adventních kalendářů Déčka nebo her s Ančou a Pepíkem, jestli si při hodinách ve škole kreslila do lavice. A zdá se jí někdy o kreslení? A taky nám ukázala, jak se dá úúúžasně kouzlit s rozpíjením barev po papíře.
Našeho Záju by ani ve snu nenapadlo, že některé věci je lepší zazpívat než jen říct. Že to může být zábavnější, mocnější, dojímavější a zapamatovatelnější! A navedly ho k tomu zas ty kouzelné okuláry, které mu názorně předvedly, co všechno hudba dokáže. Koukni tady na video, ať taky víš, co hudba umí a jak se s ní dá kouzlit.
Taky jste si mysleli, že kapela musí mít aspoň tři členy? Nemusí. A nemusí mít ani zkušebnu. Honza a Bára jsou hraví a v obýváku s jednou hudební hračkou dokážou ve dvou rozehrát menší orchestr.
Kouzelné okuláry vyplavily našeho pana inženýra až na vzdálených a bohatých ostrovech napínavých dějů z knížek. A také veršů, které doslova rozkvétají! Slovy se dá opravdu čarovat a do vyprávění se dá ponořit jako do teplé vany a zapomenout na všechno kolem. Koukni tady na video, ať taky víš, jak kouzlit slovy a malovat souvětími.
Jasně, každý může mít svou vlastní cestu, jak se stát básníkem nebo spisovatelkou. My jsme ale vyzvídali, jak na to šel konkrétně pan Vojtěch Matocha, který napsal knížky o Prašině.
Zpráva měsíce: špunti našli zalíbení v úklidu! Ano, je to k neuvěření: co byla dřív děsná nuda a otrava, proměnily kouzelné okuláry v jiskřivý a ladný pohyb sršící energií. Krok, sun, úkrok, otočka – a je uklizeno! Tančit může úplně každý, kdo má tělo. Koukni tady na video, ať taky víš, jak tě tanec hbitě nabije energií.
Tanec můžeme najít doslova v jakémkoliv pohybu na světě! I obyčejná chůze nebo zamávání na pozdrav se může stát tancem, jak nám krásně ukázal vynikající tanečník Roman Zotov-Mikshin.
Kaččin byt zažil velkou proměnu: pod skly kouzelných okulárů se všechny věci změnily na umělecké předměty. Ale zároveň zůstaly stejné! Jak to? Kačka si totiž uvědomila, že každý hrníček, stolek nebo třeba koberec je dílem zkušeného umělce-návrháře, který mu dal podobu. Koukni tady na video, ať taky najdeš krásu schovanou v obyčejných věcech okolo sebe.
Lukáš Novák navrhuje krásné věci ze skla, třeba obláčkové skleničky, barevné vázy jako z mramoru nebo tajuplně měňavé „diamanty“ na zeď. Na začátku mu ale stačí obyčejný papír a tužka.
Venda: „Kdyby byla opona přes celou zeměkouli, byl by celý svět velkým divadlem.“ Okuláry: „Ale ono to tak je! Každý někdy hrajeme nějaké role, třeba když si venku s kamarády hrajeme na zombíky.“ Venda: „Máš pravdu, stačí herečka nebo herec a pár diváků a už je tu divadlo!“ Je to tak. Koukni tady na video, ať taky víš, jaké to je, být v každé roli někým jiným.
Co dělat, když nemáte zrovna skvělou náladu, ale potřebujete se za chvilku na jevišti proměnit v oslňující rozesmátou hvězdu? To nám krásně živě předvedla herečka Anna Kameníková.
Náš Bořík se proměnil v režiséra a kameramana v jedné osobě! Díky okulárům zjistil, že každý záběr ve filmu je vlastně malé umělecké dílo. Že je rozdíl, jak se kamera na herce nebo věci dívá. Bude to lepší z dálky, z ptačí perspektivy, přes klíčovou dírku, nebo snad úplně zblízka jako pod lupou? Koukni tady na video, ať taky víš, jak natočit dokonalý filmový záběr.
Abychom viděli, co vlastně obnáší filmové natáčení, koukali jsme režisérské dvojici – Elišce Kováříkové a Adamu Struhalovi – pod ruku přímo „na place“. Takže tam bylo o jednu kameru navíc.
Prgu kouzelné okuláry přímo vcucly do hry, až se z ní na chvíli stala kostičková postavička. A tak pochopila, že v počítačové hře jsi hrdinou nebo hrdinkou právě ty - hráč nebo hráčka! Ne jako ve filmu nebo knížce, kde hrdiny jen sleduješ nebo o nich čteš. Každý si tvoří svůj příběh ve hře sám. Koukni tady na video, ať taky víš, jak řídit svůj herní svět a pořád se v něm vylepšovat.
Může z klacku, uschlé makovice nebo prázdné šnečí ulity vzniknout počítačová hra? Jasně, stačí, když si výtvarník a herní vývojář v jedné osobě Jaromír Plachý pustí fantazii na špacír.
