veveřička 5: Dobrý den, jmenuji se Veronika a ptám se, jestli se vám líbí na Antarktidě. Nenudíte se tam? Není vám moc zima a co jíte?

Ahoj veveričko 5, moc se nám tam líbilo. Čekalo tam spousta práce, takže jsme se nenudili. Všechno jídlo si vědci musí přivést na stanici s sebou, jídelníček je ale i tak bohatý: bylo například rizoto, těstoviny, steaky z argentinského masa a dokonce si vědci pečou vlastní chleba.

Citronka: Jsou tučňáci ve skupinách nebo sami?

Milá Citronko, tučňáci žijí ve velkých skupinách, kterým se říká kolonie. Jsou to upovídaní ptáci, co mají rádi společnost. :)

Mája: Kolik dní už tam jste a kolik vás je? Vzal sis sebou nějaké jiné kamarády? Zažily jste nějakou sněhovou bouři? Máš tam nějaké hračky? Kolik jich je? Díváte se na otázky od dětí každý den?

Milá Májo, expedice trvala 30 dní, byla to nejkratší expedice za celou dobu, co vědecká stanice funguje. Celkem bylo na stanici 11 lidí a pak jsem tam byl já s kamarádem tučňákem Johannem, který je v Antarktidě jako doma. Sněhové bouře nebyli tak velké, spíše jsme si užívali krásného slunečného počasí.

Leník: Ahoj Duháčku, mě by zajímalo, co děláte ve volném čase a taky jestli můžete posílat pohledy z Antarktidy? Já sbírám pohledy, ale odtud mi snad nikdy žádný nedojde :)

Ahoj Leníku, ve volném čase jsme si s Johannem sledovali ostatní zvířátka a hráli si. Vědci ale moc volného času neměli. Snažili se toho stihnout v Antarktidě co nejvíce. Přeci jen se sem vrátí zase až za rok. Získat pohlednici s razítky z Antarktidy je snem nejednoho sběratele. Pošta na mnoha stanicích funguje, takže šanci máš :)

Mad: Ahoj Duháčku, nestalo se nikomu nic? A kolik dětí (malých lachtanů)se může narodit za rok?

Ahoj Mad, všichni jsme se vrátili v pořádku a zdraví. U břehů Antarktidy žije pouze jeden druh lachtanů – lachtan antarktický. Každá lachtaní maminka má obvykle 1 miminko ročně.

erazim solc: Kolik vás je v Antarktidě 5? 10 310 anebo jiné číslo? Děkuju moc.

Milý Erazime, na českou vědeckou stanici se letos vypravilo 5 vědců z Masarykovy univerzity, 2 technici, 4 reprezentanti z Českého antarktického nadačního fondu a dva maskoti – já Duháček a můj kamarád tučňák Johann z nadačního fondu. :) Jinak je na ostatních vědeckých stanicích po celé Antarktidě mnohem více lidí.

Filip: Co všechno jedí kosatky?

Ahoj Filipe, kosatky dravé mají velmi pestrý jídelníček a hodně si vybírají potravu podle míst, kde loví. V polárních oblastech jsou to především mladí tuleni, lachtani a rypouši.

Natálka: Ahoj. Ako sa máš na Antarktíde? My sa tu u nás máme dobre. Čo tam takého robíš?

Ahoj Natálko, měl jsem se také moc dobře. Byla to skvělá zkušenost. Pomáhali jsme vědcům s výzkumy, vrtali do ledu, pozorovali tučňáky, tuleně a další místní zvířátka.

Mirek: Ahoj Duháčku, ako si sa dostal až na Antarktidu? Aká bola cesta? A ako by som sa aj ja mohol zúčastniť takejto expedície? Dá sa to vôbec? Majte sa krásne a nezamrznite tam :)

Ahoj Mirek, to bylo tak: Duháček se na cestu do Antarktidy přidal k českým vědcům (i když pravda, jeden z nich je Slovák J), kteří tam zkoumají změny klimatu, víš? Cesta byla prima, letělo se čtyřmi letadly a pak ještě 80 km vrtulníkem. Je fakt, že ne každý má šanci se zúčastnit takové výpravy, ale když se budeš moc dobře učit a staneš se vynikajícím vědcem, skvělým lékařem nebo šikovným technikem, svou příležitost můžeš taky dostat! Držíme Ti palce a měj se krásně! J

Kajuška: Ahoj Duháčku, na světě, jsem zjistila, že je 17 druhů tučňáků. Je to tak? Navíc je to moje oblíbené zvířátko.

Ahoj Kájuško, jsi blízko – na světě žije 18 druhů tučňáků, z toho 6 v Antarktidě a ostatní na sever od ní. V Antarktidě žijí tyhle druhy: tučňák oslí, kroužkový, uzdičkový, císařský, královský a žlutorohý. První 3 uvedené druhy dokonce Duháček potkal a taky si je hned oblíbil! Tučňáci jsou prostě super!

Nikola: Proč se říká Antarktidě Antarktida?

Ahoj Nikolko, to je tak: když kdysi dávno první cestovatelé začali objevovat své okolí, zjistili, že na severu je chladná polární oblast, kterou pojmenovali Arktida (je to z řečtiny a znamená to „medvěd“, to podle severních souhvězdí Malý medvěd a Velká medvědice). A protože v Řecku byli tehdy velicí učenci, kteří věděli, že je Země kulatá, domnívali se už tehdy, že daleko na jihu to bude vypadat podobně. A tak dali té zatím neznámé polární oblasti na jihu jméno Antarktida, to česky znamená „Proti-Arktidě“, a to dokonce několik tisíc let dříve, než ji první člověk vůbec spatřil! A už jí to zůstalo J Taky by se to dalo s nadsázkou doslova přeložit jako „proti-medvědům“, protože v Antarktidě fakt není lední medvěd ani jeden, zatímco Arktida je jejich přirozeným domovem J

Vendulicka: Ahoj Duháčku, mám pár otázek: Proč žijí lední medvědi především v oblastech za polárním kruhem? S žijí lidé v oblastech za polárním kruhem? Mne to moc zajímá. Měj se hezky

Ahoj Venduličko, to je tak, lední medvědi se přizpůsobili životu v severních polárních oblastech, proto je najdeš právě tam a ne jinde - jinde by jim bylo horko. Ale pozor, Duháček byl s českými vědci na jihu, v Antarktidě - a tam lední medvědi vůbec nežijí! Ti žijí na druhé straně světa, kde je zase úplně jiná polární oblast, která se jmenuje Arktida a tam zase nežijí tučňáci. Ony ty obě oblasti mají podobné jméno (Antarktida česky znamená „Proti-Arktidě“, víš?) a jejich zvířata se často dávají v zoologických zahradách vedle sebe, ale ve skutečnosti ledního medvěda kolem jižního pólu prostě nepotkáš, protože se tam neměl jak ze severu dostat. A s lidmi je to zrovna tak - na severu, v Arktidě, žijí domorodci, kteří se tamním podmínkám přizpůsobili. Jmenují se Inuité, ale říká se jim Eskymáci. V Antarktidě žádní domorodci nežijí, stejně jako medvědi se tam neměli jak dostat. Takže jejími jedinými lidskými obyvateli jsou vědci.

Anička: Milý Duháčku, proč je Antarktida tak ledová a proč jsou v ní ledové kry jo a ještě něco, proč tam není jaro, léto, podzim jako u nás? Proč Duháčku?

Ahoj Aničko, Antarktida leží daleko od rovníku, takže než tam sluneční paprsky doletí, cestou ztratí svoji sílu tím, že ohřívají vzduch celé naší planety Země. Pak jim už zbývá málo energie, aby ohřály ještě Antarktidu. Kromě toho je tam v zimě skoro na půl roku polární noc, kdy tam sluníčko nedosvítí vůbec! To se tam udělá veliká zima a sníh a led pak snižují teplotu celého kontinentu i v létě, kdy je sice celý den sluníčko nad obzorem (tomu se říká polární den), ale stejně je slaboučké, aby rozpustilo všechen led a sníh, víš? A tak je to rok za rokem J A je to dobře, protože bez ledové síly Antarktidy by to u nás vypadalo kdo ví jak - třeba jako na Sahaře! Ledové kry jsou kusy ledovců, které se utrhly a spadly do vody. A střídání ročních dob je i v Antarktidě - i když rozdíl mezi nimi není tak patrný jako u nás, přesto tam jsou podstatné rozdíly - hlavně v teplotě a délce slunečního svitu během dne.

Natálka: Máte tam nějaké elektrospotřebiče a perete si oblečení?

Ahoj Natálko, to víš, že ano, česká vědecká stanice je plně vybavená všemi potřebnými elektrospotřebiči od sušáku na boty až po elektrickou troubu a pračku. A v té si taky polárníci můžou vyprat oblečení - s použitím ekologicky odbouratelného pracího prostředku.

Janička a Terezka : Milý Duháčku, je na Antarktidě vidět duha?

Ahoj Janičko a Terezko, pravá duha je vidět, jen když někde prší - a déšť v Antarktidě je strašně moc vzácný. Takže když má někdo opravdu štěstí, říká se o něm, že by mohl i duhu v Antarktidě vidět J Zato je tam velmi snadno pozorovatelný překrásný duhový kruh kolem sluníčka, takzvaná sluneční koróna.

Martin Važík: Kolik lidí žije natrvalo na Antarktidě?

Ahoj Martine, v Antarktidě smí dlouhodobě pobývat jenom vědci a i ti musí jednou za čas za sluníčkem na sever, takže „trvale“ tam nežije asi nikdo. Přesto se najdou takoví, kterým tamní prostředí dělá tak dobře, že zpátky už nechtějí a ani nepotřebují - na spočítání všech takových lidí, kteří už pár let neopustili Antarktidu, by Ti ale určitě stačily prsty jedné ruky.

Eva: Jsou tam nějaké mořské ryby, a čím se živí?

Ahoj Evi, jasně, moře kolem Antarktidy jsou plná ryb! Rybí druhy, které žijí tam, nežijí nikde jinde, říkáme jim endemické. A živí se vším možným - většina požírá kril a plankton, některé ryby loví jiné ryby.

Eliška DIV: Je pod ledem tráva?

Ahoj Eliško, kdepak, není. V Antarktidě leží led už tak strašně dlouho, že pod ním nemůže žádná rostlina přežít. Kromě toho ani na místech bez ledu v Antarktidě tráva neroste, natož pod ledem... Ty nejzarostlejší kousíčky pokrývají mechy a lišejníky a to už je na zdejší poměry pořádný prales! Na trávu si budeme muset ještě počkat, třeba jí oteplování Antarktidu brzo otevře…

Kristynka: Ahoooj ráda bych věděla, jakou velikostí může dosáhnout Tučnák cisařský.

Ahoj Kristýnko, tučňák císařský může být až 115 cm vysoký - to je, co? J

Vojta: Chtěl bych vědět, jestli Ti tam Duháčku zapadalo sluníčko.

Ahoj Vojto, no jasně, česká vědecká stanice leží ještě před jižním polárním kruhem, takže tam sluníčko zapadá i v nejkratší den v roce - i když vydrží pod obzorem jen 4 hodiny, takže se vlastně skoro ani nesetmí. Ale už koncem ledna normálně sluníčko zapadá, jeho západy jsou vždycky krásné a trvají dlouho. A nejlepší na tom je, že jen pár hodin po nádherném západu je tady stejně překrásný východ! J

Verča: Jaké sporty se mohou na Antarktidě hrát?

Ahoj Verčo, třeba argentinští a brazilští vědci, které jsme na cestě potkali, moc rádi hrají fotbal. Ale všichni vědí, že Antarktida není žádné hřiště, je to především veliký přírodní poklad, který by neměl být zbytečně rušen. A tak se na sportovní akce musí vydávat zvláštní povolení - třeba pro horolezce, kteří chtějí zdolat nějakou horu, nebo pro lyžaře, kteří by chtěli v Antarktidě závodit na běžkách. Takové hlouposti jsou ale spíš pro turisty, protože vědci, kterých je tam naštěstí nejvíc, na takové věci obvykle nemají ani čas, snaží se co nejvíc z Antarktidy poznat, změřit, zvážit a odebrat co nejvíc vzorků.

Vojtěch Novosád: Co jíte?

Ahoj Vojto, máme s sebou zásoby trvanlivých a zdravých biopotravin (bulgur, kuskus, pohanku, špaldové kafe i špaldovou mouku, ze které pečeme chleba), k tomu máme zmražené a konzervované maso a chlazenou zeleninu. Z toho všeho si vaříme moc dobrá jídla, která krásně hřejí v bříšku a dodávají potřebnou energii pro práci venku.

Sára Anika: Jak jste se dostali na Antarktidu. Proč objevujete zrovna Antarktidu.

Ahoj Sárinko Aničko, do Antarktidy jsme přiletěli letadlem a pak nás ještě kousek popovezli vrtulníkem. Vědci sem jezdí proto, že je to nejméně probádaný kontinent a jeho poznáním se doplní veliký kus, který lidstvu ještě chybí pro pochopení všech zákonitostí planety Země - od podnebí (klimatu) a jeho změny, přes kosmické a magnetické záření, meteority a výšku hladiny světových oceánů, až po tajemství života a historie vývoje živočišných druhů v dávné minulosti. Je prostě moc dobrých důvodů, proč zkoumat zrovna Antarktidu J

míša: Jak to vůbec na Antarktidě vypadá?

Ahoj Míšo, místo, kde čeští vědci pracují, je na místní poměry velmi teplé, sníh a led na léto ustupují a odhalují skály, potoky, bažiny a mrazové pouště. Sem tam tu rostou mechy a lišejníky, v usazeninách se dají najít zkameněliny. Moře kolem je velmi studené a plují po něm ledové kry. Žijí zde tři druhy tučňáků, tři druhy tuleňů, lachtani a rypouši sloní. Po nebi krouží chaluhy, buřňáci, rybáci a albatrosi. Některé části Antarktidy jsou ale jen samý led a vítr - tam se ale Duháček nepodíval…

kiki: Ahoj Duháčku roztávají na Antarktidě hodně ledy?

Ahoj Kiki, ano, ledy v Antarktidě roztávají hodně, každý rok víc a víc.

tereza: Proč plave tučňák?

Ahoj Terezko, tučňáci jsou ptáci, kteří se přizpůsobili životu na ledě a pod vodou - nikdo jiný tam kdysi dávno nebyl a oni si řekli, to je prima, my se tu naučíme žít a bude nám tu dobře. Protože si vybrali ryby jako svou potravu (v Antarktidě pro ně snad ani není nic lepšího), museli se naučit plavat. A naučili se to tak dobře, že už nepotřebovali a časem i zapomněli létat. Představ si, že jsou to tak dobří potápěči, že se některé druhy potápějí za rybami až půl kilometru hluboko!

Gabinka2004: Ahoj Duháčku, chtěla bych se tě zeptat: 1.) jestli si tam viděl Tučňáka s vajíčkem, jak ho tam zahřívá. 2.)Ukázal bys nám fotky všech lidí a zvířátek co si viděl a vyfotil. 3.)Dalo se tam někde bruslit nebo lyžovat. Předem děkuji za odpověď. :-*

Ahoj Gábinko, tučňáci, které Duháček viděl, už měli mláďata z vajíček venku, ale na vajíčkách viděl sedět dravého ptáka, který se jmenuje chaluha jižní. Máš prima nápady, všechny Duháčkovy fotky dáme určitě někam na internet, aby se na ně mohly podívat všechny děti. A na bruslení a lyžování je sice Antarktida prima místo, ale ono se to tam nesmí, víš? Nemocnice jsou odtamtud pekelně daleko a všichni lidé tam proto na sebe musejí dávat dobrý pozor, aby se nezranili. Kromě toho je to vlastně něco jako veliký národní park - a tam se to taky nesmí, aby se nenarušila místní velmi křehká příroda, víš?

Ondra Blaha: Jak dlouho trvá, než se člověk dostane na Antarktidu?

Ahoj Ondro, to je jak kdy. Napřed se musí člověk (nebo Duháček) dostat na úplný jih jižní Ameriky, to trvá letadlem zpravidla 2 dny. Pak se musí počkat na správné počasí - to už je horší, protože mezi Jižní Amerikou a Antarktidou je bouřlivý Drakeův průliv. Letos nám cesta trvala 13 dní, to je celkem normální - ale dřív už padly i rekordy: nejkratší cesta trvala 4 dny a nejdelší 23.

Eliška Fidrová: Milí Duháčku padají u vás na Antarktidě ledovce?

Ahoj Eliško, kdepak, ledovce nepadají, ledovce jsou veliké vrstvy prastarého sněhu, který leží na horách a z nich se plazí směrem k moři - ledovce nemůžou odnikud padat. Leda, když se ulomí veliký kus ledu z čela ledovce do moře, to pak ano; tomu se říká lámání, nebo „telení“ ledovců, ale odlomený kus ledu se už nejmenuje ledovec, ale ledová kra. Ta potom pluje po moři, dokud se v teplejších vodách nerozpustí J

Martin Malý: Je na Antarktidě telefonní signál?

Ahoj Martine, i když některé bohaté cizí stanice mají tu možnost, na většině míst v Antarktidě není možné volat normálním telefonem. Vědci proto mají možnost spojení satelitním telefonem, který je mnohem větší a těžší než staré mobily, jaké ještě pořád užívají třeba některé babičky. Ale ten satelitní telefon je jen pro volání o pomoc, tak doufáme, že ho nebudeme nikdy potřebovat! J

Filip: Jak vypadá moře pod hladinou?

Ahoj Filipe, moře je tady kolem české vědecké stanice pod hladinou přes půl kilometru hluboké a moc krásné, i když je studené a temné a určitě ne tak barevné jako v tropických krajích. Žijí tu ježovky a různé hvězdice, taky spousta druhů ryb, které nepotkáš nikde jinde. Ale nikdo se tu nepotápí - to proto, že zde loví tuleň leopardí a kosatka dravá, dva velicí predátoři, kterým bychom jen moc neradi zpestřovali jídelníček J

Tom: Kolik musíte mýt na sobě vrstev oblečení.

Ahoj Tome, obvykle stačí tričko, tenká mikina, teplá mikina a bunda, na nohách dvoje ponožky, spodky, neprofoukavé kalhoty a pevné boty. Nesmí se zapomenout na čepici a sluneční brýle, protože místní sluníčko je kvůli ozónové „díře“ hodně ostré a mohly by nás pak bolet oči.

agentka tessie: Kolik váží mrož?

Ahoj Tessie, mroži lední jsou veliká zvířata, samci váží kolem 1210 kg a samice 830 kg. Ale pozor, nepoplést - mroži (ani lední medvědi) v Antarktidě vůbec nežijí, ti žijí na severu, v Arktidě - a tam Duháček letos nebyl! J

Vojta: Dobrý den rád bych se zeptal, proč se ozónová vrstva měří zrovna tady, když tam nikdo nebydlí.

Ahoj Vojto, to je dobrá otázka! Ozónová vrstva chrání celou naši planetu a nad Antarktidou je hodně oslabená. To může mít vliv i na zbytek světa, nejen na Antarktidu - vliv může být buďto přímý, jako že ztenčení této vrstvy, takzvaná ozónová „díra“ může z Antarktidy zasáhnout i jižní Ameriku, Afriku, Austrálii a Nový Zéland, kde lidé žijí, nebo nepřímý - přirozeně totiž dochází k pomalému „promíchávání“ celé ozónové vrstvy nad planetou, proto je dobré vědět, jak silná vrstva kde je, abychom mohli odhadnout, o kolik se ztenčí u nás, až k tomu „promíchání“ dojde. Kromě toho je dobré vědět i to, kolik sluneční energie se na Antarktidu dostane, protože teplo přijaté celou planetou je třeba spočítat, abychom věděli, jaký vliv na podnebí (klima) můžeme očekávat. I s tím souvisí potřeba měřit a zkoumat všechny možné věci v Antarktidě, i když zrovna tam nikdo nebydlí J

Nala: Jsou tučňácici hodní a byli jste se bobovat?

Ahoj Nalo, ano, jsou! Byli skvělí! Tučňáci v Antarktidě jsou zvědaví, důvěřiví a hodní. Zrovna vyváděli mláďata, tak jsme se snažili je moc nerušit. Bobování cestou z ledovce nám ale letos nešlo, všude bylo moc vody z tajícího sněhu. J

david: Ahoj Duháčku, jak jsou velké největší ledovce?

Ahoj Davide, ledovce jsou ty části ledu, které jsou na pevnině, nebo pokrývají mělká moře. Ty jsou v Antarktidě obrovské, můžou mít klidně velikost celé České republiky! To, co se z ledovců odlomí a pluje po moři, to jsou ledové kry, nebo ledové hory, ale už ne ledovce. Ty ukazují nad hladinu jen jednu desetinu svého objemu, devět desetin je schovaných pod hladinou. I tak ale můžou mít některé ledové kry nad hladinou obrovskou rozlohu - od maličkých kousků velikosti osobního auta, až po celá města! Někdy se ulomí fakt veliký kus, který pak doputuje po moři jinam - buď někde přistane a znovu přimrzne, nebo zapluje do teplejších vod a tam se rozpustí.

Monika Kédlová : Co se Vám líbilo v Antarktidě nejvíc??? Nějaké dobrodružství??

Ahoj Moni, Duháčkovi se v Antarktidě nejvíc líbili tučňáci - jsou to nelétaví ptáci, takže k nim má dost blízko. A on se líbil jim - barvy jsou v tom koutě světa moc vzácné, takže jeho pestrý kabátek právem přitahoval pozornost všeho živého kolem! A dobrodružství? Duháček byl s českými vědci na člunu, kterým se plavili mezi ledovými krami, na nichž odpočívali hroziví tuleni leopardí. Taky letěl vrtulníkem nad mořem a na ledovcích pomáhal vrtat díry pro ukotvení měřících tyčí. Jedno dobrodružství střídalo druhé, to se spolehni! J

kikina: Jak to že tučňáci ve vodě nezmrznou, když je ta voda ledová?

Ahoj Kiki, tučňáky chrání jejich podkožní tuk a hustodémonsky krutopřísná vrstva super peří, takže si (stejně jako všichni ostatní ptáci) udržují stálou tělesnou teplotu kolem čtyřiceti stupňů Celsia - když mají dost potravy, vydrží díky svému metabolismu úplně neuvěřitelné mrazy!

Anička: Ahoj můj Duháčku, vyhýbáš se studené vodě? Co dobrodružného jste zažili?

Ahoj Aničko, to víš, studené vodě se Duháček v Antarktidě vyhnout nemůže, je tady vlastně skoro všude: v moři, v jezerech i potocích. Ale neboj se, do žádné vody nespadl. Největší dobrodružství byla asi plavba s vědci na motorovém člunu mezi krami a let vrtulníkem, to se Duháčkovi moc líbilo!

klára: Stalo se, že by ses třeba na Antarktidě na chvíli ztratil?

Ahoj Klári, kdepak, vědci dávali na Duháčka moc dobrý pozor, s nimi se vlastně ztratit ani nemohl! J

Alice: Dobrý den, zajímalo by mě, co děláte na Antarktidě s odpadky? Vozíte je zpět do nejbližší civilizace?

Ahoj Alice, Antarktida je chráněné území a nakládání s odpadem tam má svá velmi přísná pravidla. Co může shořet, spálí se ve vysokoteplotní spalovně, všechno ostatní se třídí (popel-sklo-kov-baterie) a opravdu se odváží k ekologické likvidaci do nejbližší civilizace, kterou je v tomto případě Jižní Amerika.

Lucka Merčáková : Prečo sa kosatky dravé živia pravé tuleňmi a nie rybami alebo iným?

Ahoj Lucko, představ si, že všechny kosatky nejsou stejné, i když tak z dálky vypadají. Existuje druh kosatky, který se živí jen rybami a teplokrevné živočichy (jako jsou tuleni, lachtani, rypouši nebo potápěči) nechávají na pokoji, ale i druh kosatky, který by nad rybami jen ohrnul nos a dál by se pídil po nějakých teplých savcích... Tak je to v přírodě zařízeno a tuleni zdálky už po hlase kosatek poznají, která že se to k nim blíží. Proto všichni tuleni a teď i Ty budeš vědět, že ne každá kosatka jim chce ublížit a že se nesmí všechny kosatky házet do stejného pytle! J

Zuzka : Může roztát led na Antarktidě?

Ahoj Zuzko, led v Antarktidě by opravdu mohl časem roztát, všechno záleží na teplotě vzduchu a okolního moře. V tom mají všichni jasno, ale vlastně právě proto tam vědci jezdí, aby odpověděli na otázku, jak rychle by se to mohlo stát. Doufejme ale, že tam led ještě nějakou dobu vydrží, protože změny, ke kterým by tím došlo, by byly příliš veliké…

Alenka: Proč je na výlet na Antarktidu. A proč tam o tom není pohádka co. A mám ráda Duháčka. Ahoj

Ahoj Alenko, Duháček se zúčastnil výpravy českých vědců, kteří zde zkoumají měnící se podnebí (klima). Antarktida je velkým kontinentem (větším než Evropa) a proto je potřeba poznat a dobře rozumět všem změnám, které se ho týkají. Zvídavost a zájem o přírodu jsou důvodem jeho cesty; Duháček tam vyjel na pozvání svého kamaráda, plyšového tučňáka Johanna, maskota Českého antarktického nadačního fondu, který našim vědcům pomáhá už několik let. Máš moc dobré nápady, pohádku o jejich cestě bychom všichni taky moc rádi viděli! třeba se jí společně dočkáme… J

Elena Krkolomková: Ahoj chodím do 1 třídy a zrovna kreslíme kontinenty a já mám Antarktidu. Moc mě to baví doufám, že prozkoumáte něco zajímavého.Tak ahoj Duháčku tvoje Elenka a vyzkoumej prosím něco zajímavého.

Ahoj Elenko, moc děkujeme! Duháček letos přivezl důkaz o tom, že se Antarktida hodně otepluje; vědci v jeho výpravě naměřili teplotní rekord! To je určitě moc zajímavé a Duháček je tuze rád, že byl v tomhle „rekordním“ týmu!

Anežka Blažková: Dobrý den chtěla jsem se zeptat, jestli jíte celý den hlavně teplá jídla. Přeji hodně štěstí na Antarktidě.

Ahoj Anežko, to víš, že ano: k snídani pijeme špaldové kafe a celý den pak teplý čaj. K obědu a k večeři pak máme vždycky něco teplého, letos nejčastěji maso s bulgurem nebo kuskusem.

Barča Soukupka: Ahoj Duháčku! Chtěla bych se zeptat jestli jste už viděli, jak se odpojí menší ledovec z velkého ledovce. No doufám že víš na co se ptám :D Ahoj!

Ahoj Barčo, ano, ledovce se při vyšších teplotách od sebe mohou oddělit. Když se tak stane, nadělá to pořádný hluk. Nám se tato podívaná na letošní expedici nenaskytla. V okolí stanice nejsou ledovce tak strmé.

Aneta: Jak to tam vypadá?

Ahoj Anetko, Antarktida je moc pěkný kout země. I když tu toho není na první pohled moc k vidění, každý, kdo sem jednou přiletí, si to tu zamiluje. Podívej se na některou z reportáží, kterou jsme pro vás natočili a uvidíš.. :)

Liča: Bylo tam už -80 stupnů?

Milá Ličo, v okolí české výzkumné stanice naštěstí – 80°C nebylo. Takhle kruté mrazy se občas vyskytují spíše ve vnitrozemí.

Jonáš: Jsou tam tučňáci?

Milý Jonáši, tučňáčci tu jsou. Většina, jako i můj plyšový kamarád Johann, patří ke druhu tučňáků oslích, ale jsou tu i tučňáci kroužkoví, kteří na rozdíl od Johannových příbuzných mají bílé kroužky kolem očí a jsou o něco menší, proto se dají od sebe celkem snadno rozeznat.

Kateřina Kozová: Byla v Antarktidě zima?

Ahoj Kačenko, zima nám není. Máme teplé bundy a navíc je v této době na Antarktidě polární léto. V okolí stanice se teploty pohybují kolem – 2°C. Než přijde skutečná antarktická zima, naši stanici opustíme a vědci se sem znovu vrátí až příští „léto“.

Elieka: Ahoj, není mi jasné proč je Antarktida kontinent a Arktida ne. Kolik je druhů tučňáků?

Ahoj Elinko, aby se nějaké území mohlo označovat jako kontinent, musí to být skutečně velký kus země, který se tyčí nad hladinou moře. Což Antarktida je. Představ si, že je dokonce větší, než naše Evropa! Většina území Arktidy, která leží na protěší – severní straně zeměkoule, se nachází v Severním ledovém oceánu. Tento oceán je sice většinu roku zamrzlý, ale není to souvislá pevnina, abychom mohli Arktidu považovat za kontinent. Tučňáků žije na světě 18 druhů, z toho 6 druhů můžeš potkat v Antarktidě. Měj se hezky.

Eliška Zetková: Ahoj Duháčku, moc by mě zajímalo kde žijí tučňáci. Jakto že tam neumrznou?

Ahoj Eliško, tučňáci mají husté peří a silnou vrstvu podkožního tuku, který je před zimou chrání. Navíc žijí ve velkých skupinách, kterým se říká kolonie. Jsou to upovídaní ptáci, co mají rádi společnost. Když přijde zima, kolonie se k sobě přitulí, aby na ně mráz a vítr tolik nemohli. Když snesou vajíčka, zahřívají je tak, že si je položí na nohy a překryjí záhybem z kůže. Stejně tak rodiče hlídají a zahřívají malé tučňáčky po vylíhnutí. Když trochu povyrostou, mají v tučňáčích koloniích školky, kde se dospělí tučňáci o ty malé starají. Jsou zkrátka skvěle vybavení pro život. :)

Monča: Ahoj Duháčku, jak se ti líbí na Antarktidě, nezmrzl jsi? :)

Ahoj Mončo, v Antarktidě je krásně. Mám se tu dobře, poznal jsem nové kamarády. Hlavně tučňáka Johanna, který mě tu provádí a seznamuje s antarktickými zajímavostmi. Když jdeme ven, teple se oblékáme, abychom nemrzli.

Kryštof: Ahoj Duháčku! Chci se zeptat kolika roků se dožívá tučňák?

Milý Kryštofe, tučňáci se mohou dožít až 20 let, ale je to hodně závislé na druhu.

Simona Krahulíková: Ahoj duháčku, už jsi viděl i tučňáky? A tuleně? A nebo jaká zvířata už jsi viděl?

Milá Simčo, To víš, že ano. Kromě mého plyšového kamaráda tučňáka Johanna mě po přistání přivítali i další zvědaví tučňáčci. Kolem létají různé druhy ptáků: buřňáci, rybáci či chaluhy. U břehů se povalují tuleni a někdy také lachtani nebo rypoušové. V okolním moři plavou například kosatky a keporkaci.

Klára: Kde žiješ (bydlíš)? Čím se živíš? A takové ty další potřebné věci?

Ahoj Klárko, bydlíme tu na české polární stanici. Jídelníček je velice bohatý, i když si vědci musí všechno jídlo vozit do Antarktidy s sebou. U vaření se všichni střídají a soutěží, kdo uvaří nejlépe. Vaří si rizoto, těstoviny, grilují steaky z argentinského masa a dokonce si pečou vlastní chleba. Další potřebnou věcí je kadibudka se srdíčkem, kterou tu vědci používají. :)

Andrea: Ahoj Duháčku, vím jak to vypadá na Antarktidě, učili jsme se to ve škole. S jakým přítelem tam pojedeš ? :D :)

Ahoj Andrejko, to je skvělé, že vás to učí ve škole! Na Antarktidu jsem jel s kamarádem tučňákem Johannem, který mě tu se všemi seznámil.

Monína: Nebál ses ledních medvědů?

Milá Moníno, zde v Antarktidě se ledních medvědů nikdo bát nemusí, žijí totiž na opačné straně zeměkoule – v Arktidě. Oba póly vypadají na první pohled podobně, ale žijí tu rozdílná zvířátka. Antarktida je domovem například pro tučňáky, tuleně či rypouše.

Bohoušek: Ahoj Duháčku, máte s sebou hodně jídla a pití? Nebo se da tam něco koupit? Protože já mám pořád hlad.

Milý Bohoušku, máme s sebou tolik jídla, aby nikdo hlad neměl. Zde už se nic koupit nedá, takže se všechno musí přivést. S tím už ale mají vědci dlouholetou zkušenost, takže zásob mají dostatek.

Barča: Ahoj, chtěla bych se zeptat, jaká tam jsou zvířata? Nějaká zvláštní, ne jako lední medvěd atd... Děkuji moc

Milá Barčo, zajímavých zvířátek je tu plno, ale právě lední medvědi tu vůbec nežijí. Ty bys mohla potkat na severní straně zeměkoule – v Arktidě. Antarktida leží na jihu a jsou tu především tučňáci, tuleni, lachtani nebo rypoušové.

Eliška: Duháčku, líbilo se ti v Antarktidě, chtěl bys tam žít? A jaké jsi tam viděl zvířata?

Ahoj Eliško, Antarktida je nádherná, je to úplně jiný pohádkový svět, ale trvale žít bych tu nechtěl, těším se na vás, kamarádi, a na opravdové léto se sluníčkem a koupáním. Zdejší zvířata jsem si moc oblíbil, potkal jsem tučňáky oslí (to jsou Johannovi bráškové), tučňáky kroužkové, co se potápějí do největších hloubek i tučňáka uzdičkového, který má pod bradou krásný proužek. A zrovna včera se na nás přišla podívat zvědava tulenice, ale ta nám jen mávla ploutví, asi spěchala někam na ryby :-)

Lukáš: Co jste zajímavého objevili?

Ahoj Lukáši, naši vědci tady zkoumají a dělají spoustu hustých věci, vzali mě s sebou na ledovec i na moře mezi plovoucí kusy ledu veliké jako panelák. Hlavně tady pozorují podnebí, tedy měří teplotu vzduchu a sledují vliv oteplování na tání ledovců a růst mechu, ale hledají i nové bakterie. Nejvíc mě ale zaujaly zkameněliny, kterých je tu spousta - víš, že tu Češi vykopali i kostru plesiosaura, velikého mořského plaza, který pamatoval dinosaury? Tak ten je pro mě určitě nejzajímavější!

Vašík: Kde se vzali na Antarktidě tučňáci? Měj se hezky, Duháčku.

Ahoj Vašíku, to je tak: tučňáci jsou ptáci, kteří se přizpůsobili zdejším podmínkám. Na světě jich žije 18 druhů, z toho v Antarktidě 6. Nejsou všichni stejní, jak jsem si dřív myslel, je super poznávat rozdíly a dozvídat se nové věci o různých druzích. A věřil bys, že tady před mnoha miliony let žil i tučňák veliký skoro jako dospělý člověk? No fakt, i jeho zkamenělé kosti se tu na nedalekém ostrově našly! Díky za přání, Vašíku, taky se měj pěkně!

Samuel: Co tam jíte?

Ahoj Same, máme se tu skvěle, dostali jsme na cestu od kamarádů spoustu moc dobrých biopotravin, sušeného mléka a čokolády. Ze špaldové mouky peče náš pan doktor moc dobrý chleba, který zapíjíme špaldovým kafem bez kofeinu - nejvíc mi chutná fíková příchuť. K tomu jsme nakoupili mražené maso a zeleninu v Jižní Americe, nic nám nechybí. :-)

Tereza: Báli jste se jenom někdy anebo pořád? A zažili jste někdy něco moc nebezpečného, co mohlo ohrozit váš život?

Ahoj Terezko, kdepak, nebojím se ani trochu, protože jsem tady se zkušenýma profíkama, naši vědci nejsou žádná ořezávátka. Zkoumají tady spoustu hustých věci, vzali mě s sebou na ledovec, kde se může zkazit počasí jako nic, i na moře mezi plovoucí kusy ledu veliké jako panelák, mezi kterými pluji dravé kosatky. Letěl jsem s nimi i vrtulníkem nad horami a jel na terénní čtyřkolce přes rozvodněnou řeku. Říkali mi, že strach sem nepatří, ale nikdy nesmíme ztratit zdravý respekt a chladnou hlavu, protože Antarktida je určitě nebezpečné místo a proto je třeba být pořád ve střehu. A to oni jsou i za mě, takže si to tu s kámošem tučňákem Johannem můžeme pořádně užít! :-)

Venda: Je pravda, že kontrolujete tání ledovců a proč?

Ahoj Vendo, ano, úbytek ledovců je jedním z hlavních důvodů, proč sem vědci jezdí. Antarktida je veliká bíla plocha, větší než celá Evropa, a to, že je celá bíla díky ledovcům, určuje počasí na celém světě. Kdyby byla nebyla, bylo by všechno na světě jinak, než jsme zvykli - a na takovou změnu je třeba se dobře a hlavně včas připravit. Světově podnebí (klima) se mění a vědci potřebují odpověď, co se to vlastně děje, jak rychle se to děje, a co to bude pro lidstvo znamenat. Proto jsou vědci tady a zkoumají tohle všechno. Na první pohled to vypadá, že český výzkum tady dává jen malý kousek skládačky, ale když dají všichni vědci na světě svoje výsledky dohromady, budeme vědět všechno - nebo aspoň dost, abychom věděli, co nás za pár desetiletí čeká. Tak proto :-)

Zettik: Ahoj Duháčku, nevíš, proč lední medvědi nežijí v Antarktidě?

Ahoj Zettiku, moc se mi líbí, jak jsi zvídavý. Zeměkoule ma dva ""vrcholy"", kterým se říká póly, kolem kterých je zima, protože jsou daleko od tepla rovníku. Některá zvířata se mohla dostat do obou oblastí (třeba velryby), ale jiná žijí jen v jedné z nich. Na severu, v Arktidě, žijí lední medvědi, na jihu, v Antarktidě, zase tučňáci, kteří na severu nežijí. Důvodem je to, že nemůžou překročit horký pás kolem rovníku - dovedeš si představit, jak by dopadl lední medvěd plavící se na ledové kře kolem tropického ostrova někde v Karibiku? :-) Takže se medvědi a tučňáci spolu můžou potkat jedině v ZOO.

Fanda: Chtěl bych se zeptat jestli duháček půjde s týmem a jestli mu nebude zima. Protože na Aljašce je asi zima.

Ahoj Fando, jasně, Duháčka berou vědci všude s sebou. Zima mu není, pořídil si teplý duhový kožíšek - a když náhodou fouká, půjčí mu náčelník svou čepici. Hlavně se musí chránit před sluníčkem, protože nad Antarktidou je málo ozonu a tak tam slunce pálí mnohem víc, než by člověk čekal. Ale pozor na zeměpis, kamaráde, Aljaška je na severu, v Arktidě - a my s Duháčkem jsme úplně na druhé straně světa, až na dalekem jihu, v Antarktidě! I když je pravda, že mnoho věci je tu hodně podobných, je to jinde :-)

Tereza: Co jste zažili na Antarktidě pěkného a co hrozného nebo třeba nebezpečného? A báli jste se jenom někdy anebo pořád?

Milá Terezko, na Antarktidě jsme zažili moc pěkné setkání s tučňáky, kteří nás přišli chvíli po našem příletu ke stanici přivítat, jsou moc kamarádští a zvědaví. Určitě ještě mnoho zajímavého zažijeme. Vědci se nebojí, už to tu znají a já jsem se nejdřív bál, aby mi nebyla zima, ale je tu pěkně, takže už se taky nebojím.

Honza: Byly tam velké ledovce? A kolik tam bylo stupňů?

Milý Honzíku, ledovce v některých místech v Antarktidě dosahují výšky přes 4.000 metrů nad mořem. Ledovec co leží poblíž naší stanice měří 1.630 m n.m. Teď je v Antarktidě polární léto a teploty se pohybují kolem -2 stupňů.

Zuzana: Ahóóóóóój Duháčku, ptám se, jestli jsi už něco objevil.

Ahoj Zuzanko, objevil jsem spousty nových kamarádů mezi místními zvířátky – tučňáky, tuleně a spousty dalších. Je to tu moc pěkné.

Julinka Žitná: Kde berou domorodci jídlo a jak vypadá obytné iglú zevnitř?

Milá Julinko, v Antarktidě žádní domorodci nejsou. Jezdí sem pouze vědci a různí dobrodruzi, kteří nežijí v iglú, ale v polárních základnách, kde to uvnitř vypadají podobně jako třeba u vás doma. :) Iglú si Eskymáci staví u severního pólu, tady na jihu nikdo trvale nežije.

Jula: Kam chodí v iglú na WC?

Ahoj Julinko, Iglú si staví Eskymáci u severního pólu, tady na jihu nikdo trvale nežije. Ale my tu u stanice máme kadibudku se srdíčkem. :)

Michaela Veselková: Ahoj Duháčku. Máš se dobře na Antarktidě? Máš čepici? Nemrznou ti uši?

Ahoj Michalko,v Antarktidě je krásně. Mám se tu dobře, poznal jsem nové kamarády. Hlavně tučňáka Johanna, který mě tu provádí a seznamuje s antarktickými zajímavostmi. Když jdeme ven, teple se oblékáme. Všichni tu nosíme čepice, aby nám nemrzly uši.

Anička Jurčová: Ahoj! chtěla bych se zeptat jestli je s vámi nějaká služba ochrana přírody a zachrání ohrožené druhy?

Ahoj Aničko, žádná speciální služba ochrany přírody tu s námi sice není, ale všichni se snažíme zjišťovat o ohrožených druzích co nejvíce informací, abychom věděli, co jim prospívá a co naopak škodí. Proto tu vědci dělají tolik výzkumů. Čím více toho budou vědět, tím více budou moci ohrožené druhy chránit.

Antonín Boháček: Pobyt v Rio Gallegos je jistě zdlouhavý asi také drahý, můžete naznačit, jak se všichni bavíte, co děláte proto abyste byli fit. Sami vaříte nebo musíte jíst v bistru (hotelu)? Mohl byste poslat nějaké zajímavé fotky z této základny.

Ahoj Toníku, v Rio Gallegos jsme čekali jen pár dní. Čekání bylo příjemné. Na základně byl internet, poslouchali jsme muziku, četli si a povídali. Také jsme pro vás natočili video, které bylo odvysíláno ve Zprávičkách. V Rio Gallegos nám vařili. Teď jsme již na Mendelově polární stanici, kde si vaříme sami ze zásob bio potravin, které jsme si museli do Antarktidy přivést s sebou. V kuchyni se ve vaření všichni střídají a předhání se, kdo udělá lepší jídlo. Fotky a záběry ze základny snad brzy pošleme a uvidíš je ve Zprávičkách.

Viktorka: Proč je dnes Mezinárodní den tuleňů, lachtanů a velryb?

Milá Viktorko,mezinárodní den lachtanů, tuleňů a velryb se slaví každý rok 10. ledna už od roku 1946, tehdy se různé země domluvily, že už tato krásná zvířata nebudou lovit a zabíjet, ale začnou je chránit, jelikož jich v přírodě ubývá. Je proto důležité si toto rozhodnutí každoročně připomínat, aby jej dodržovali lidé i v dnešní době.

Lukášek Zedníček: Dobrý den, chtěl bych se zeptat co jste objevili? Není vám tam zima?

Ahoj Lukášku, letos zatím provádíme výzkum. Zapisujeme data z přístrojů, které tu měří počasí a ledovce v době, kdy je základna prázdná, odebíráme různé vzorky a testujeme například větrnou elektrárnu. V minulých sezónách čeští vědci objevili například kosti plesiosaura, obrovské hlavonožce – amonity (příbuzní dnešních sépií) nebo zcela novou bakterii. Zima nám tu není. Na základně si topíme a venku je v tuto dobu podobné počasí jako v České republice.

Šimon Tureček: Jaké jsou na Antarktidě nejnižší a nejvyšší teploty?

Milý Šimone, nejvyšší teplota v Antarktidě byla naměřena +14,6°C a nejnižší -89,2°C. Největší zima bývá ve vnitrozemí. Česká polární stanice leží u pobřeží. Teploty se tu pohybují mezi 3 až -15°C.

Elenka: Mohla bych sem se zeptat kolik stupnu je v Antarktidě?

Milá Elenko,v těchto dnech tu máme polární léto a teploty se pohybují kolem -2 stupňů.

Michaela Bendová: Dobrý den moc by mě zajímalo jaké nerosty jsou na Antarktidě.

Ahoj Míšo, nachází se tu například olovo, měď, cín, nebo také zlato, diamanty a mnoho, mnoho dalších. Právě kvůli velkému množství nerostného bohatství je zakázáno zde veškeré nerosty těžit až do roku 2048. Dokonce i vědci mohou z Antarktidy vyvážet jen opravdu malé množství vzorků pro výzkum.

Dan+Tereza: jaký je váš jídelníček? jake tam jsou zvířatka?

Ahoj Dane a Terezko, jídelníček je velice bohatý, i když si vědci musí všechno jídlo vozit do Antarktidy s sebou. U vaření se všichni střídají a soutěží, kdo uvaří nejlépe. Vaří si rizoto, těstoviny, grilují steaky z argentinského masa a dokonce si pečou vlastní chleba. Vyhlášené jsou také utopenci od vedoucího polární stanice Pavla Kaplera. Se zvířátky jsem se už v okolí české stanice setkal. Kromě mého plyšového kamaráda tučňáka Johanna mě po přistání přivítali i další zvědaví tučňáčci. Kolem můžeme potkat různé druhy ptáků: buřňáci, rybáci či chaluhy. U břehů se povalují tuleni a někdy také lachtani nebo rypoušové. V okolním moři plavou například kosatky a keporkaci.

Eliška Krejčí: Ahoj, jak se všichni máte? Zajímalo by mě, jaká jste viděli zvířátka, jestli tam jsou i jiní lidi než vy, co se Vám tam líbí nejvíc a kolik je tam stupňů? Děkuji, v pořádku se vraťte a užíte si to tam.

Ahoj Eliško, máme se všichni skvěle, děkujeme za optání. Hned po přistání nás přišli přivítat zvědaví tučňáci, také jsme už viděli tuleně a určitě nás ještě mnoho setkání se zvířátky čeká, v okolí jich žije více. V Antarktidě je nyní, v období polárního léta, spousta vědců z cizích zemí, ale na ostrově Jamese Rosse, kde stojí česká stanice, jsme většinu času jen my. V tuto dobu je tu kolem -2°C.

Petra Jorová: Chtěla bych se zeptat jestli jste už viděli tučňáky a nebo jiné zvířata. Jak se vám daří a jaký je stav ledovců.

Ahoj Péťo, tučňáci nás přišli přivítat hned po našem příletu, jsou velice zvědaví a chtějí se kamarádit. Také se tu a tam objeví tuleni. Setkání se zvířaty bude během doby, kterou tu strávíme, jistě víc. Daří se nám všem dobře a jsme zdraví. Z minulých návštěv víme, že se tání místních ledovců zpomalilo, protože v posledních letech tu byla větší zima. Dokonce i moře v zátoce rozmrzlo po třech letech až letos.

Pavel: Jak se Ti tam daří Duháčku, jaká je venku teplota?

Milý Pavlíku, daří se mi tu skvěle. Poznal jsem spoustu nových kamarádů. V Antarktidě je teď polární léto. Venkovní teplota je kolem -2°C.

Zuzka: Dobrý den, jeli jste už na své výpravě psím spřežením?

Milá Zuzko, bohužel, psí spřežení tu nemáme. Loni vědci dostali terénní čtyřkolky a jinak jezdí na motorových člunech nebo chodí pěšky. Psím spřežením po Antarktidě jezdily některé expedice v minulosti a dnes se s ním můžeme setkat hlavně na severní straně zeměkoule.

Filípek: Dobrý den na Antarktidě! Je vám tam zima? Kolik je tam stupňů? A žijí tam lachtani? Kolik metrů měří ledovce?

Ahoj Filípku, zima nám tu není. Teď je v Antarktidě polární léto a teplota je jen trochu pod nulou. Lachtani tu žijí, občas se s nimi i setkáme, je to lachtan antarktický. Ledovce v některých místech v Antarktidě dosahují výšky přes 4.000 metrů nad mořem. Ledovec v blízkosti naší stanice měří 1.630 m n.m.

Mikuláš Stanko: Dobrý den, chtěl bych se zeptat - co by vědci chtěli nejvíc na Antarktidě najít? Děkuji a ať to najdete.

Milý Miky, děkujeme. Vědci zkoumají spousty věcí a každý by si přál určitě najít něco jiného. Tvé přání jsem jim vyřídil a jsem si jistý, že teď už to určitě najdou!

Vojta: Je to tam hezky? Stíská se ti po Brně.

Ahoj Vojto, Antarktida je moc hezká. Někdy se mi zasteskne, ale vím, že se brzy vrátím, a proto se snažím si to tu užít, abych měl po návratu domů na co vzpomínat.

Kristýnka Šrůtová: Jaké nemoci vás trápí? Objevili jste nějaké nové živočichy nebo bakterie?

Milá Kristýnko, naštěstí jsme všichni zdraví jako rybičky a žádné nemoci nás netrápí. Zatím jsme letos ještě žádné nové živočichy ani bakterie neobjevili, ale ještě neodjíždíme, kdo ví, třeba zase nějakou objevíme. Například před 3 lety čeští vědci objevili úplně novou a neznámou bakterii, která dostala jméno po zakladateli stanice. :)

RADUŠKA: jak vypada Antranktida

Ahoj Raduško, Antarktida je nádherná země. Ve Zprávičkách od nás jistě uvidíš další obrázky.

Klára: Kde spíte? A kolik máte večer a přes den stupňů.

Milá Klárko, spíme na polární stanici, máme tu pokoje po dvou a je to tu moc pěkné. Občas se vědci musí vypravit na výzkum dál od stanice a pak musí spát ve stanech. Večer je tu obvykle -3°C a přes den -1°C.

Jan: je tam dnes den nebo noc.

Ahoj Honzíku, jsme blízko polárního kruhu, takže si tu můžeme užívat dlouhou dobu denní světlo a máme tu krátké světlé noci.

Verča: Duhačku proč si v Antarktidě je tam zima nebo teplo doufám když by tam byla zima že nenachladneš.

Ahoj Verunko, do Antarktidy jsem se vypravil s mým plyšovým kamarádem tučňákem Johannem, abych se o tomto dalekém kontinentě něco nového dozvěděl a poznal nové kamarády. Máme tu teď podobnou zimu jako Ty v České republice, kolem -2°C. Zatím jsme všichni zdraví jako rybičky.

Nikolka: Kolik je v Antarktidě živočichů? A roste tam vůbec nějaká rostlina?

Ahoj Nikolko, chvíli po přistání nás přivítali zvědaví tučňáčci. Kolem stanice můžeme potkat různé druhy ptáků: buřňáci, rybáci či chaluhy. U břehů se povalují tuleni a někdy také lachtani nebo rypoušové. V okolním moři plavou například kosatky a keporkaci. Takže živočichů tu žije docela hodně. Rostliny jsou tu také, ale ne takové, jako rostou u vás na louce. Tam kde není sníh nebo led rostou mechy a na kamenech také lišejníky, to jsou spíše drobounké houby. Ve vodě se tu velmi daří různým řasám, mořským i sladkovodním.

Daneček Rybníček: Ahoj polarnici, zajimalo by me, jak se vrta do ledu? A jak se vam jezdi na snehu se skutrem? Jezdi take s polarnim psim sprezenim?

Ahoj Danečku, do ledu se vrtá těžko, ale máme tu hodně siláků, takže se střídají a vrtají. Jde jim to krásně od ruky. Bohužel, psí spřežení tu nemáme. Loni vědci dostali terénní čtyřkolky a jinak jezdí na motorových člunech nebo chodí pěšky. Psím spřežením po Antarktidě jezdily občas expedice v minulosti a dnes se s ním můžeme setkat převážně na severní straně zeměkoule.

Nela: je na Antarkdyde teplo?

Ahoj Nelo, teď máme v Antarktidě polární léto, takže je tu nejtepleji za celý rok. Nejvyšší teplota v Antarktidě byla naměřena +14 stupňů. V místech, kde jsme my, je během polárního léta kolem 0°C.

Jeník Penn: Dobrý den, chtěl bych se zeptat, jak se jmenují rostlinky a jaká zvířata na Antarktidě žijí.

Milý Jeníku, rostliny, které tu rostou, jsou docela jiné, než jaké rostou u vás na louce. Tam kde není sníh nebo led rostou mechy a na kamenech také lišejníky, to jsou spíše drobounké houby. Ve vodě se tu velmi daří různým řasám, mořským i sladkovodním. V blízkosti stanice, kde nyní jsme, jsou zvědaví tučňáci. Kolem můžeme potkat různé druhy ptáků: buřňáci, rybáci či chaluhy. U břehů se povalují tuleni a někdy také lachtani nebo rypoušové. V okolním moři plavou například kosatky a keporkaci.