Dějiny udatného
českého národa

V šedesátých letech to zprvu vypadalo, že je svět na prahu nové války s katastrofálními následky. Nakonec se vše urovnalo mírovou cestou a u nás se začaly poměry uvolňovat. Především v kulturní a umělecké oblasti bylo možné se vyjadřovat svobodněji a neobávat se ani kritiky nedostatků. Představitelé moci v čele s prezidentem Antonínem Novotným se občas ohradili. Jak se však ukázalo v roce 1968, nebyli příliš silní na to, aby zastavili touhu občanů po znavonastolení demokratických hodnot.

V roce 1945 skončila druhá světová válka a oslavující Československo stálo před novou budoucností. Kvůli hořkým vzpomínkám na mnichovskou zradu se republika přikláněla k orientaci východním směrem. Již v té době se však Stalin připravoval na budoucí pohlcení země do svého bloku. Nápomocná mu byla komunistická strana, jež připravila půdu pro budoucí politický převrat. Cestu jí otevřela neprozíravá demise prezidenta Beneše.

Československo se ve 20. letech zařadilo mezi nejvíce prosperující země na světě. I na něj však měl dopad krach newyorské burzy, jenž rozpoutal hlubokou hospodářskou krizi. Trvalo několik let než se z ní naše hospodářství vzpamatovalo. Nespokojené a strádající obyvatelstvo se však mezi tím začalo houfně přiklánět k radikálním politickým hnutím, mezi nimiž dominovali komunisté a fašisté. I když se ekonomika poměrně rychle vzpamatovala, bylo zaseto na velké problémy, které republiku a celou Evropu v následujících desetiletích čekaly.

Na území naší země po staletí žili po boku nejen Češi, ale i příslušníci německého a židovského národa. Až do 19. století to bylo soužití víceméně pokojné. Změna nastala s českým národním uvědoměním, kdy se začaly objevovat první česko-německé rozbroje. I tak byla Praha na přelomu 19. a 20. století tolerantním městem, kde se mohla rozvíjet kultura všech tří národností, které dodávaly městu neopakovatelnou tvář. Až vznik samostatného Československa a vzrůstající vliv Třetí říše znamenal definitivní konec vzájemné tolerance.

Po vzniku samostatného Československa se múzy nejen nad Prahou pořádně zapotily. Takový rozvoj kultury a umění naše republika dlouho předtím nezažila. Literatura se dostávala díky významným autorům na světovou úroveň, malíři se oddávali různým módním uměleckým proudům a drželi krok s Evropou, divadla přinášela nové a nové podněty. A do toho vznikly moderní filmové ateliéry, které každoročně přinášely desítky filmů s hereckými hvězdami. Dvacátá a třicátá léta také byla obdobím překotné proměny životního stylu, která souvisela s možností Čechoslováků více si užívat volného času.

Skončila I. světová válka a vůlí vítězných mocností bylo Rakousko-Uhersko rozděleno na několik států. 28. 10. 1918 vznikla Československá republika. Největší zásluhu na tom měl T. G. Masaryk, který byl zvolen prvním prezidentem. Jeho nejbližšími spolupracovníky byli E. Beneš, M. R. Štefánik, K. Kramář a A. Rašín. Vznikla ústava a konstituovány byly tři pilíře demokracie – parlament, vláda, soud. Volební právo měly i ženy. Idea Československa vycházela z představy, že jde o jeden národ a to byl zárodek budoucích problémů.

Animovaný cyklus, který obsahově i výtvarně vychází ze stejnojmenné knihy Lucie Seifertové. O tom, jak je důležité znát historii, jistě není pochyb. Bez znalosti historie a historických souvislostí se lze jen těžko orientovat v současnosti. Forma kreslené animace dokáže výborně spojit informaci a zábavu v humorné nadsázce a naplnit tak i záměr tvůrců, jejichž snahou bylo, aby pohled na naše dějiny byl úsměvný a mírně, byť laskavě, ironizující. Vypravěčem Dějin udatného českého národa je, jak jinak, Český lev. Lev má k české historii samozřejmě citový vztah, každou historickou osobnost důvěrně znal, proto je jeho komentář dost subjektivní. Zároveň má tendenci dějiny trošku vlastenecky heroizovat, což je občas v kontrastu s obrazem. Rozvržení cyklu, 100 x 3 minuty, je adekvátní obsahovému rozpětí, vždyť se vydáváme na cestu sahající od lovců mamutů až sametovou revoluci. Cyklus je určený celé rodině, dětem rodičům i prarodičům a všem, koho zajímá česká historie a rád si ji osvěží za pomoci úsměvné polohy, kterou seriálu dodali jeho tvůrci: Lucie Seifertová spoluautorka scénářů a výtvarnice, Pavel Koutský spoluautor scénářů a režisér, Jiří Lábus jako ten, kdo propůjčil hlas lvu a samozřejmě též hudební skladatel Petr Pancho Prchal.

V polovině osmdesátých let minulého století se odvážilo protestovat proti režimu jen nemnoho oponentů, kteří za to byli pronásledováni. Koncem osmdesátých let však začaly masové demonstrace v Praze – 21. 8. 1988, Palachův týden v lednu 1989 a v červnu tohoto roku vznikla podpisová akce Několik vět, žádající otevřený dialog. 17. 11. 1989 se vydal průvod studentů do centra Prahy a byl brutálně rozehnán. Lavina protestů se už ale nedala zastavit, do stávky vstupovali studenti, divadla a posléze i podniky. 19. 11. 1989 vzniklo Občanské fórum, hnutí opozice, jehož představitelem byl spisovatel Václav Havel. OF začalo jednat s mocí o vypsání svobodných voleb, odstoupení KSČ z pozice vládnoucí strany atd. 29. 12. 1989 byl zvolen prezidentem Václav Havel. Po padesáti letech diktatur přišla svoboda. Ne každý si s ní ale věděl rady.