110/111 Sametová revoluce
3:03 17. listopadu 2025
110/111 Sametová revoluce
V polovině osmdesátých let minulého století se odvážilo protestovat proti režimu jen nemnoho oponentů, kteří za to byli pronásledováni. Koncem osmdesátých let však začaly masové demonstrace v Praze – 21. 8. 1988, Palachův týden v lednu 1989 a v červnu toho roku vznikla podpisová akce Několik vět, žádající otevřený dialog. 17. 11. 1989 se vydal průvod studentů do centra Prahy a byl brutálně rozehnán. Lavina protestů se už ale nedala zastavit, do stávky vstupovali studenti, divadla a posléze i podniky. 19. 11. 1989 vzniklo Občanské fórum, hnutí opozice, jehož představitelem byl spisovatel Václav Havel. OF začalo jednat s mocí o vypsání svobodných voleb, odstoupení KSČ z pozice vládnoucí strany atd. 29. 12. 1989 byl zvolen prezidentem Václav Havel. Po padesáti letech diktatur přišla svoboda. Ne každý si s ní ale věděl rady.
95/111 Vznik Československa
3:02 27. října 2025
95/111 Vznik Československa
Skončila I. světová válka a vůlí vítězných mocností bylo Rakousko-Uhersko rozděleno na několik států. 28. 10. 1918 vznikla Československá republika. Největší zásluhu na tom měl T. G. Masaryk, který byl zvolen prvním prezidentem.
13/111 Svatý Václav
3:02 28. září 2025
13/111 Svatý Václav
Dnes si připomínáme výročí mučednické smrti knížete Václava, zbožného panovníka, který kulturně povznesl náš národ a uchránil jej před nepřáteli. Jeho mírumilovná vláda však byla trnem v oku mocichtivému bratrovi Boleslavovi. Ten si k cestě na trůn zvolil cestu, jež byla přesným opakem Václavových hodnot.
102/111 Osvobození
3:03 8. května 2024
102/111 Osvobození
V roce 1945 skončila druhá světová válka a oslavující Československo stálo před novou budoucností.
42/111 Jan Hus
3:02 6. července 2023
42/111 Jan Hus
Středověká církev byla pro některé její příslušníky trnem v oku kvůli nabízeným a bohatě využívaným možnostem odčinit své hříchy placením odpustků. Díky tomu církevní hodnostáři získávali majetek a bohatství a upoutávali se spíše k pozemním statkům než k čisté víře. Takzvaní reformátoři se snažili svým kázáním kritizovat tyto poměry, a ocitali se tak v nemilosti mocných. Mezi ně patřil i Jan Hus, kazatel z Betlémské kaple, jemuž se dařilo získávat davy přívrženců z řad prostého lidu. Zaplatil za své odvážné názory životem na hranici, zažehl však tím plamen takzvané husitské revoluce.
107/111 Pražské jaro
3:02 21. srpna 2022
107/111 Pražské jaro
Rok 1968 patřil k nejpřelomovějším v našich moderních dějinách. Spojuje se s ním pojem tzv. pražského jara – uvolňování totalitního režimu směrem k principům svobody a demokracie. Jenže cesta k socialismu s lidskou tváří byla trnem v oku sovětských vůdců a jako odveta následovala sprnová okupace Československa zeměmi Varšavské smlouvy, jež znamenala náhlý konec všech nadějí.
39/111 Karel IV. stavitel
3:02 9. července 2022
39/111 Karel IV. stavitel
Animovaný cyklus, který obsahově i výtvarně vychází ze stejnojmenné knihy Lucie Seifertové. O tom, jak je důležité znát historii, jistě není pochyb. Bez znalosti historie a historických souvislostí se lze jen těžko orientovat v současnosti. Forma kreslené animace dokáže výborně spojit informaci a zábavu v humorné nadsázce a naplnit tak i záměr tvůrců, jejichž snahou bylo, aby pohled na naše dějiny byl úsměvný a mírně, byť laskavě, ironizující. Vypravěčem Dějin udatného českého národa je, jak jinak, Český lev.
101/111 Protektorát
3:03 18. června 2022
101/111 Protektorát
Slovo protektorát znamená území pod ochranou jiného státu. V naší historii je spjato s obdobím německé okupace, která rozhodně nesloužila k ochraně našeho národa. Naopak byly plány po vítězné německé válce s Čechy jednou provždy zúčtovat. K tomu naštěstí nedošlo, i předtím však náš národ prožíval tvrdý útlak, jenž rozpoutal říšský protektor Heydrich. A následně i mocenští představitelé Třetí říše, kteří se mstili za smrt tohoto obávaného muže po atentátu zosnovaném domácími odbojáři.
109/111 Disent, charta, Osmdesátá léta
3:03 21. dubna 2022
109/111 Disent, charta, Osmdesátá léta
Průvodce pořadem Český lev nás tentokrát seznámí se situací po okupaci Československa v roce 1968, kdy u nás vládla jedna strana a vypadalo to, že se ke slovu žádná opozice nedostane. Ale přesto se už formoval disent a výsledkem bylo prohlášení pod názvem Charta 77. Tato listina požadovala po vládě dodržování lidských práv, k čemuž jsme se zavázali Helsinskou dohodou. V roce 1981 byl zvolen americkým prezidentem Ronald Reagan, který měl plán uzbrojit SSSR . A v roce 1985 se stal v SSSR nejvyšším představitelem Michail Gorbačov a vyhlásil perestrojku – tedy období velkých politických a hospodářských změn. Ty pomalu nastávaly i u nás. V roce 1987 vystřídal v roli generálního tajemníka KSČ Gustáva Husáka Milouš Jakeš. Nebyla to ale ještě příliš výrazná změna politického kurzu...
106/111 Šedesátá léta
3:03 14. dubna 2022
106/111 Šedesátá léta
V šedesátých letech to zprvu vypadalo, že je svět na prahu nové války s katastrofálními následky. Nakonec se vše urovnalo mírovou cestou a u nás se začaly poměry uvolňovat. Především v kulturní a umělecké oblasti bylo možné se vyjadřovat svobodněji a neobávat se ani kritiky nedostatků. Představitelé moci v čele s prezidentem Antonínem Novotným se občas ohradili. Jak se však ukázalo v roce 1968, nebyli příliš silní na to, aby zastavili touhu občanů po znavonastolení demokratických hodnot.
98/111 Velká hospodářská krize
3:02 31. března 2022
98/111 Velká hospodářská krize
Československo se ve 20. letech zařadilo mezi nejvíce prosperující země na světě. I na něj však měl dopad krach newyorské burzy, jenž rozpoutal hlubokou hospodářskou krizi. Trvalo několik let než se z ní naše hospodářství vzpamatovalo. Nespokojené a strádající obyvatelstvo se však mezi tím začalo houfně přiklánět k radikálním politickým hnutím, mezi nimiž dominovali komunisté a fašisté. I když se ekonomika poměrně rychle vzpamatovala, bylo zaseto na velké problémy, které republiku a celou Evropu v následujících desetiletích čekaly.
92/111 Soužití Čechů, Němců a Židů u nás
3:02 24. března 2022
92/111 Soužití Čechů, Němců a Židů u nás
Na území naší země po staletí žili po boku nejen Češi, ale i příslušníci německého a židovského národa. Až do 19. století to bylo soužití víceméně pokojné. Změna nastala s českým národním uvědoměním, kdy se začaly objevovat první česko-německé rozbroje. I tak byla Praha na přelomu 19. a 20. století tolerantním městem, kde se mohla rozvíjet kultura všech tří národností, které dodávaly městu neopakovatelnou tvář. Až vznik samostatného Československa a vzrůstající vliv Třetí říše znamenal definitivní konec vzájemné tolerance.
