Opera nás baví

Co je typické pro romantismus a tvorbu významného ruského hudebního skladatele Petra Iljiče Čajkovského? Jeho slavná opera Evžen Oněgin zkomponovaná podle jednoho z nejslavnějších milostných příběhů všech dob, románu ve verších, jehož autorem byl velikán ruské literatury, básník Alexandr Sergejevič Puškin, jitří lidské city nejen dramatickou dějovou zápletkou, ale především nádhernou, doslova velkou, emocionálně vypjatou hudbou. Že je rozdílné zpívat ve své mateřštině a v cizím jazyce, zjistíme u klavíru na krátké ukázce z árie Lenského, která pro porovnání zazní v ruštině, němčině a v češtině. A že není některým operním pěvcům a pěvkyním dobře rozumět? S vysvětlením přijde dnešní host – jazyková poradkyně v opeře Marie Kronbergerová. Závěr bude na jevišti patřit osudovému souboji Lenského a Oněgina, vzájemným sokům v jejich životní lásce k Taťáně.

Tento díl je nabitý operními ukázkami z tvorby německého skladatele Richarda Wagnera, v nichž se to hemží pohádkovými postavami, bohy a bohyněmi, králi, rytíři, obry, skřítky i rusalkami. Třeba v opeře Lohengrin vystupuje bájný rytíř svatého grálu, v opeře Zlato Rýna se objeví víly a závistivý trpaslík Alberich, kouzelný nápoj lásky navždy spojí Tristana a Isoldu a Bludný Holanďan se věčně toulá mořem, než ho vysvobodí skutečná láska. Jiřina Marková-Krystlíková nás seznámí se všemi zvláštnostmi Wagnerovy hudby a při miniaturní hodině zpěvu se dozvíme, jak správně při zpívání dýchat (i jak je to špatně). O Wagnerově práci, která byla výjimečná a přinesla do opery mnoho nového, bude nadšeně vyprávět jeho velký obdivovatel, Robert Jindra, dirigent Národního divadla v Praze a hudební ředitel Národního divadla moravskoslezského v Ostravě. Z jeviště se s námi tklivým romantickým sólem rozloučí Tannhäuser ze stejnojmenné Wagnerovy opery.

Lazebník sevillský italského skladatele Gioacchina Rossiniho patří k nejhranějším operám na světě. Zamotaný děj nabízí komické situace, a ty zase veselé, hravé a líbivé melodie, které dokazují Rossiniho vynikající práci s hudební harmonií. Výrazy „harmonie“ a „libozvučné a nelibozvučné akordy“ nám vysvětlí Jiřina Marková-Krystlíková a Dětská opera hned názorně předvede ať už v pěveckém sólu u klavíru, v půvabném sextetu nebo v závěrečném finále Lazebníka sevillského na jevišti. — Jako host přijde Pavel Přibyl, který je správcem hudebních nástrojů a hudebních materiálů Národního divadla v Praze a jehož profese nese název „kustod“.

Dnešní díl nás přenese do doby operního stylu belcanta. Zazní líbivé melodie z děl jeho významného představitele, italského mistra Gaetana Donizettiho Nápoj lásky a Don Pasquale, i smutnější tóniny další jeho slavné opery Dcera pluku. Ve zkušebně u klavíru prozradí Jiřina Marková-Krystlíková něco z tajemství dobré operní zpěvačky a její recept si na sobě hned vyzkouší trojice jejích svěřenců z Dětské opery. Pepa Nota trochu zápasí s parukami, proto rady hosta pořadu, maskéra Karla Langera z Národního divadla, mají cenu zlata. A veselou atmosféru podtrhnou i chytlavé tóny závěrečné ukázky z Nápoje lásky.

V cyklu Opera nás baví se dětští diváci vydají na výlet do světa opery. Nebudou tam ale samy, provázet je bude starý známý Pepa Nota a Jiřina Marková-Krystlíková. Tentokrát nás seznámí se šesti nejznámějšími Verdiho operami, a jak jinak než díky pěveckým ukázkám v podání souboru Dětská opera Praha. Biblický námět opery Nabucco vystřídá exotický z opery Aida. U klavíru se v ukázce představí tragická láska v opeře La Traviata, ale ani Rigoletto a Othello nejsou operami s veselým koncem. Na jejich partituře Jiřina Marková-Krystlíková zopakuje dětem, jak vypadá notová osnova, houslový a basový klíč a objasní, jak se ladí v orchestru a jak ladí své hlasy operní zpěváci. Hostem tohoto dílu je operní zpěvačka, mezzosopranistka Yvona Škvárová. A dokáže všem, že operní hvězdy nežijí jen na obláčku, ale musí stále každodenně pilně pracovat a cvičit svůj hlas.

Další díl cyklu nás naladí svátečně, a to hned první ukázkou z České mše vánoční hudebního skladatele Jakuba Jana Ryby „Hej, mistře…“. S pastýři poputujeme do Betléma poklonit se právě narozenému Ježíškovi a děti nám přečtou, jak talentovaný byl Ryba skladatel, jak musel ctít rodinnou učitelskou tradici, a to že mu vzalo všechny jeho naděje dostat se do světa a dál se hudebně vzdělávat. František Xaver Thuri, dnešní host pořadu, také skladatel a odborník na Rybovo dílo, potvrdí, jak svízelná byla pro muzikanty tehdejší doba, a prozradí, že spousta dalších nádherných Rybových skladeb ještě čeká na své znovuzrození.

Tentokrát se s králem italského bel canta (pěvecký styl kladoucí důraz na plnost a krásu tónu) Giacomem Puccinim projdeme několika jeho slavnými operami, které spojuje hlavní téma – osudová láska, zrada a smrt. Čínské exotické motivy zazní v ukázce z Turandot, japonské pak v Madame Butterfly. Příběh několika mladých umělců, nerozlučných přátel a půvabné Mimi vypráví o životě pařížské bohémy, podle které dostala opera i název – La Boheme. Árie pasáčka v podání talentované malé Sáry z Dětské opery Praha zase patří do opery Tosca. A na otázku, zda je vůbec možné skloubit práci všech umělců, kteří na operním představení pracují, odpoví host pořadu – operní režisér Tomáš Šimerda.

Nejen pro malé diváky, ale přímo pro dětské interprety zkomponoval český skladatel Jaroslav Křička operu Ogaři. Jednoduché, hravé melodie inspirované lidovými písněmi a tanečními žánry zaručují hudbu, která se dětem líbí, jak se diváci mohou přesvědčit třeba při hře na loupežníky, na pastvě u lesa v rytmu valčíku nebo čardáše. Na návštěvu přijde inspicient Ondřej Slavík, host s profesí trochu tajuplnou, která se při každém představení skrývá v zákulisí. Pro divadlo je ale velmi důležitá a nepostradatelná, protože každé představení řídí – od zvednutí opony až po svolávání sólistů nebo členů sboru na jeviště.

Operou, která při své premiéře úplně propadla, ačkoliv se dnes hraje po celém světě, dokázal Francouz Georges Bizet, který nikdy nebyl ve Španělsku, přesně hudebně vystihnout jeho atmosféru, nálady vášnivé Carmen i žárlivého Josého či slavného toreadora Escamilla. Jiřina Marková-Krystlíková vám s dětmi u klavíru vysvětlí významy italských názvosloví pro označení tempa a rozdíly mezi moderatem, allegrem nebo prestem vám hned zazpívají. Že celkovou atmosféru opery dotváří i pohyb zpěváků na jevišti, to potvrdí choreograf Michal Caban, host našeho pořadu, a malí i velcí zpěváci z Dětské opery to předvedou v závěrečné ukázce.

Operu Brundibár napsal skladatel Hans Krása přímo pro děti, a to nejenom k poslechu, ale i k hraní a zpívání, jak vám předvede Dětská opera Praha. A přestože ji s velkým nadšením hrály a zpívaly děti v terezínském koncentračním táboře, smutném prostředí plném strachu a nesvobody, je to opera veselá, zpívají v ní i kočky a vrabčáčci a na konci všechno dobře dopadne. Samozřejmě se dozvíte, kdo to Brundibár vlastně je, a čeká vás i překvapení! S dětmi si přišla povídat a jejich otázky zodpovědět paní Eva Herrmannová, která jako dítě hrála ve všech terezínských představeních. Závěrečnou ukázkou bude vítězný pochod Brundibár poražen, utíká do dáli…

Dnes je připraveno setkání s hudebním géniem Wolfgangem Amadeem Mozartem. Přijít na to, jak se v hudbě tvoří určitá nálada a atmosféra, vám u klavíru pomůžou Jiřina Marková-Krystlíková s dětmi. Uslyšíte operní ukázky nejen z Figarovy svatby, ale i z Dona Giovanniho a pohádkové Kouzelné flétny. Proměně zpěváka v operní postavu pomáhá i kostým, který si pro svou roli oblékne, a tak vás dnešní host – kostýmní výtvarník Josef Jelínek – seznámí s tím, co jeho profese obnáší a že je za ní spousta profesionální práce s návrhy, látkami, nitěmi a nůžkami a historickými znalostmi o době, ze které operní postavy pocházejí. — Jiřina Marková-Krystlíková byla dlouholetou sólistkou Opery ND v období od konce 70. let po rok 2001 a vytvořila zde role českého i světového repertoáru subretního, lyrického, mladodramatického až po dramatický obor. Koncertovala nejen doma, ale i v zahraničí. Neméně důležitá je její činnost pedagogická na pražské konzervatoři, je rovněž uměleckou šéfkou souboru Dětská opera Praha.