Lovci záhad

Sami to vidíme – stále častější extrémní počasí, jako jsou povodně, sucha, nebo vichřice, které páchají obrovské škody. Příčinou je postupující globální oteplování. Růst průměrné teploty má i mnoho dalších nežádoucích účinků: tání ledovců, úbytek pitné vody, nové nemoci a noví rostlinní škůdci, neúroda a hlad. Marek s Michaelem si nejprve ujasní, jak funguje skleníkový efekt, který je příčinou oteplování zde na Zemi, na Venuši a na Marsu. Ekologové jim vysvětlí, jaké důsledky bude mít oteplování pro živočichy i rostliny kolem nás. Navštívíme výzkumné stanice v Beskydech i na Vysočině, kde napodobují podmínky zvýšené koncentrace oxidu uhličitého, jaká se předpokládá na konci tohoto století. Poznáme důsledky těchto podmínek pro růst rostlin a kvalitu jejich plodin. Na experimentu si to vyzkouší i Marek s Michaelem. Nad mapou světa se zamyslí, jak by se měl svět změnit, abychom nebezpečné oteplování dokázali alespoň zpomalit.

Marek je na stopě fenomenálního objevu! Na procházce lesem objevil na stromě kus šupinaté kůže a nedaleko i velké vejce. Že by prehistoričtí ještěři zcela nevymřeli? Honza ho pošle do Brna, kde prý v Ústavu přístrojové techniky uchovávají mamuta. Tam ale Marek zklamaně zjišťuje, že nejde o ono pravěké zvíře, ale o gigantický mikroskop. Díky němu je však možné důkladně prozkoumat jeho nález a do pátrání se zapojí i další kolegové z tohoto pracoviště, kteří se věnují kryogenice a magnetické rezonanci. K jakým závěrům nakonec společně dojdou?

Marek je přesvědčen, že jakákoliv dávka radioaktivity je pro naše tělo velkým nebezpečím. Když se mu zdá o jaderné havárii, je odhodlán přijít s Michaelovou pomocí tomuto pro naše oko neviditelnému záření na kloub. Pozná tak způsoby, jakými je radioaktivita pozorovatelná a měřitelná. Vydá se do více než kilometrové hlubiny uranového dolu v Rožné, kde se těží ruda pro následné využití v jaderné elektrárně. V Dukovanech se pak ocitne v těsné blízkosti reaktoru, kde vzniká neskutečné množství energie. Ani při jedné z návštěv se neocitá v bezprostředním nebezpečí – jak je to možné? Když ho na závěr Michael pošle na průzkum do Jáchymova, dokonce zjistí, že radioaktivita může být dokonce prospěšná našemu zdraví.

Miliony let před tím, než se první živočich vydal na svou cestu z moře na pevnou zem, byla souš osídlena jinými organismy – rostlinami. I lidská mysl v sobě nese toto poznání o prvotnosti rostlin a přetvořila ho v mýtus o Rajské zahradě. Nejstarší rostliny světa můžou dosahovat věku až 50 000 let. Bez rostlin by neexistoval život na Zemi – dávají nám kyslík, potravu, palivo, stavební materiál. Miliony let dávají a mlčí... Tentokrát budou Marek s Honzou pátrat po tajné řeči rostlin.

Marek si chce konečně užít slunečné a teplé dny. Blíží se léto, prázdniny. Jenže se u něj objeví prapodivné příznaky. Dokonce není ani schopný uvést svou vlastní internetovou show Lovci záhad a tak místo toho, aby si užil letní bezstarostnou jízdu, končí v čekárně u lékaře. Jeho tělo totiž bojuje s nesprávným vetřelcem. Marek je alergický, ale na co? A co to vlastně je alergie? Naši lovci záhad Michael a Honza se tentokrát vydávají na průzkum mikrosvěta lidského těla, tedy na průzkum Markova obranného systému.

Marek se zdá být už docela zkušeným lovcem záhad, ovšem bohužel zjišťuje, že jeho paměť přestává dokonale zaznamenávat vše, co se dozvěděl. Tolik záhad, tolik informací, to přece nemůže jeden mozek pojmout. Zneklidněn faktem, že si už dost věcí nepamatuje, nachází uspokojení ve starém dobrém pořekadle, že opakování je matka moudrosti. Na druhou stranu ho také zajímá, jak vůbec lidská paměť funguje, a proto mu Honza pomůže zjistit její tajemství u odborníka. — Funkce paměti se dá vyjádřit třemi slovy – vlož, podrž, vybav – chcete-li kódování, uchovávání, vybavovaní. Každá nová informace přicházející do paměti je kódována, přičemž součástí takového kódování je přiřazování významu. To probíhá na základě srovnávání s již uloženými informacemi. Nové zkušenosti, zážitky, zkrátka jakékoli podněty umožní přeskupení již existujících pamětních stop a tím i vytvoření nových informací a jejich používání. Díky tajnému pozvání Michaela Marek objevuje záhadný dům, iQlandii, kde si může všechny své nabyté znalosti zopakovat a vyzkoušet. Marek se cítí dosti znalým na to, aby mohl zastoupit prakticky jakoukoli odbornou profesi, proto se stává geologem, lékařem a třeba i chemikem. Podaří se mu nás přesvědčit o jeho genialitě?

Myslíte si, že hlína je takové to hnědočerné špinavé? Podívejte se pořádně. V dnešním díle Marek pátrá po tom, co se skrývá pod povrchem země - tajemný život hub a rostlin a jejich podivná přátelství. Zjistí, že nejen lidi, ale i houby se dělí na ty hodné a na ty zlé, a dozví se, jak by houby mohly zachránit svět. Ale proč kolem nich dělají vědci takové tajnosti? Na Marka čeká lov na lanýže, návštěva skryté laboratoře a další záludnosti.

Marek s napětím očekává útok nepřátelských mimozemšťanů, na které je vyzbrojen jedinou účinnou obranou – laserovou puškou. Jak souboj dopadne? A co to vlastně laser je? Jaký je rozdíl mezi běžným světlem a laserem? V laboratořích Akademie věd i na dalších pracovištích objevíme různou podobu laserů a jejich nasazení v každodenním životě: v přehrávačích disků Blu-Ray, při řezání kovů i při bezbolestném vrtání zubů. Největší ohromení však Marek zažije, když vstoupí do obrovské haly s jedním z největších laserů Evropy, zvaným PALS. Lovci budou sledovat, jak probíhají výstřely tohoto kolosu, který slouží jako nástroj dalšího bádání – při výzkumu buněk, nových materiálů i simulaci podmínek, jaké panovaly při zrodu našeho vesmíru. Také ale poprvé uvidí, jak se rodí srdce budoucího nejvýkonnějšího superlaseru na světě.

Netrpělivý Marek se rozhodne, že už nechce být vědcem. Propadne kouzlu literatury a poezie, ale zjistí, že umění básnické je vlastně taky docela věda. Vydá se proto po stopách českého velikána Karla Hynka Máchy. Při svém pátrání zjišťuje, jak se mu poznatky vědy mohou náramně hodit. Aby porozuměl tajnému Máchovu deníku, musí se naučit šifrování. Během svých toulek básníkovým krajem bude muset čelit loupežníkům i temným přízrakům, aby pak díky moderní vědě pohlédl velikánovi do očí! Co je to superprojekce? Jaké metody používá antropologie? A jaké jsou přednosti georadaru? Marek se skromností polní lilie bere poutnickou hůl. Rozjitřen májovým vánkem vyráží k Bezdězu se známou básní na rtech...

Marek si usmyslí, že se stane archeologem a učiní velkolepý objev. Hned začne s kopáním, ale brzy zjistí, že to tak snadné nebude. Kope vůbec na správném místě? Má vhodné nářadí? A co vlastně by měl najít? Archeologie není zrovna Michaelův obor, a tak pošle Marka do Archeologického ústavu Akademie věd. Marek se postupně dozvídá, co všechno archeolog musí znát, co ke své práci potřebuje i co je destruktivní a nedestruktivní archeologický výzkum. Navštíví laboratoře, ve kterých se nálezy datují, restaurují a konzervují. Vyzkouší, co obnáší experimentální archeologie, která například zjišťuje, jak u nás ve středověku lidé žili své každodenní životy. A také zjistí, jaká jsou pravidla amatérského archeologického výzkumu, a zda tedy vůbec může sám jen tak po něčem pátrat.

Marek je naprosto fascinován vesmírem. Ovšem jeho sen o cestování do vzdálených galaxií se rozplynul. Zjistil totiž, že pozoruje-li nějakou hvězdu, vidí vlastně pouhé záření, které k planetě Zemi putovalo i několik set tisíc světelných let, což znamená, že to, co vidí, dávno nemusí platit a hvězda už třeba neexistuje. Honza s Michaelem mu ovšem vlévají novou krev do žil. Pomocí tajného stroje času se všichni přesunou do vzdálené budoucnosti. Píše se rok 5015, Marek s Honzou získávají moderní vesmírnou loď SpaceTravel 600A a objevují zákoutí temného vesmíru. Dokáží přežít útok neznámé civilizace z kvadrantu X? Uvidíme.