Pozorování Marsu

Mars je možné na obloze nalézt pouhým okem. Protože je jeho oběžná dráha výrazně excentrická, jeho vzdálenost od Země v opozici se mění v rozmezí 56 až 101 milionů km. Nejvýhodnější pozorování je období jeho opozice se Sluncem. Polární čepičky ukáže při opozici už malý dalekohled s objektivem o průměru 40 mm při 30-ti násobném zvětšení.

Velkou část povrchu občas pokrývá jinovatka, která vytváří rozsáhlé bílé skvrny. Oblačnost se dá pozorovat podle toho, jak se pod ní objevují a mizí známé objekty.

Návod na výpočet vzdálenosti mezi dvěma místy na Zemi pomocí ortodromy a sférického trojúhelníku

Pro výpočet vzdálenosti dvou míst na zemském povrchu je obvyklá situace, kdy místa mají různou zeměpisnou šířku i délku, tedy leží na různých polednících a rovnoběžkách. Vzdálenost pak vypočteme pomocí ortodromy a sférického trojúhelníku.

Ortodroma je nejkratší vzdálenost dvou míst na zemském povrchu (je částí kružnice, která má stejný poloměr jako referenční koule – 6371,1 km).
Sférický trojúhelník je dán třemi body – dvěma zájmovými místy, jejichž vzdálenost určuji, a jedním z pólů Země (vzhledem k poloze ČR uvažujeme pól severní).

Pro výpočet vzdálenosti použijeme kosinovou větu o straně cos v = cos δA x cos δB + sin δA x sin δB x cos Δλ, kde v je vzdálenost mezi dvěma místy, δA a δB jsou vzdálenosti daných dvou míst k severnímu pólu (δA = 90o - δA, δB = 90° - δB, δA a δB) jsou zeměpisné šířky daných dvou míst, pro místo na jižní polokouli a vzdálenosti k severnímu pólu počítáme se zápornou zeměpisnou šířkou místa) a Δλ je opět menší z úhlů, které přísluší oblouku mezi zájmovými místy (rozdíl zeměpisných délek, menší nebo roven 180°).
Výsledek vyjde ve stupních, které převedeme na kilometry.