S Hubertem do lesa

Na hájence u dědy se pořád něco děje!

Zloději kaštanů
Zloději kaštanů
Stránka pořadu

Soutěž s Hubertem o vyštěkané ceny!


Ahoj kamarádi,

děkuji vám za všechny krásné obrázky, které jste mi poslali. Vybrat 6 výherců nebyla vůbec legrace, naopak, trvalo mi to dloooouhu, ale nakonec jsem to rozštěknul a vybral těchto 6 autorů:
Anička Králová, Adam Kučera, Matěj Žižka, Edita Hrušková, Lenka Toušová, Vanda Turnovská
Moc vám gratuluji a vy ostatní nesmutněte i pro vás mám malou vyštěkanou cenou. ;)
Váš Hubert, haf!



Galerie obrázků


Bažant obecný
  • má modročernou hlavu a kolem oka rudou skvrnu
  • nežije v lese, ale nejraději má pole, husté křoví na okraji lesa nebo paseky
  • pocházejí až z daleké Asie a do Evropy byli dovezeni
  • v Česku se začali chovat v době středověku
  • živí se různými plody, semeny a rostlinami, někdy i žížalami (nejdříve sezobnou malý kamínek, který jim pomáhá potravu v žaludku rozmělnit, nahrazují také zuby, které nemají)
  • samičky se starají o kuřátka a musí být nenápadné, aby se schovaly před dravci
  • v přírodě si bažantí slípky staví hnízdo na zemi v houštině, do kterého snesou asi 10 vajíček
  • když se kuřátka vyklubou, hned začnou běhat a hledat si potravu, už za dva týdny se naučí létat
Srnky
  • běhají rychle a snadno, protože jsou lehounké jako pírko, váží asi 20 kg
  • nejvíce jsou vidět na poli, mezi remízky, ale i v lese
  • v zimě žijí srnci a srnky dohromady ve skupinách, v tomto období mají také na zadečku bílé skvrny – samičky ve tvaru srdce nebo kruhu a samečci ve tvaru oválu
  • na jaře si pochutnávají na hrášku, jeteli, obilovinách i bylinkách
  • jejich očím se říká světla, jazyku lízák, čumáku větrník a srnčímu zadečku zas zrcátko
Veverky
  • žijí opuštěně, úplně bez kamarádů a nepotkávají se ani u stejné studánky
  • vyskytují se v lesích, parcích nebo velkých zahradách
  • své pelíšky mají spíše nahoře na stromech, než v dutinách
  • hnízda jsou uzavřená, neprůhledná, mají dva vchody a jsou vystlaná trávou a mechem
  • živí se např. semeny šišek, houbami, oříšky a dělají si zásoby na zimu
  • mají huňatý ocas, který jim pomáhá udržet rovnováhu a slouží jako kormidlo i padák zároveň, také se jím přikrývají při spánku
Káně lesní
  • dravec, kterému se pro jeho oblíbený lov myší říká káně myšilov, smlsne si ale rád na čemkoliv a někteří z nich i na rybách
  • je to jeden z našich nejběžnějších dravců, není až tak hbitý, ale má naprosto dokonalý zrak a pro svůj lov hrabošů je velmi užitečný
  • loví na mnoha různých místech, krouží i nad loukami, umí prolétávat křovím nebo viset ve vzduchu jako kolibřík
  • hnízdo z větví buduje vysoko v koruně stromu
  • káňata i všechny ostatní dravce musíme chránit
Zajíci
  • tihle nohatí chlupáči dokáží pelášit rychlostí až 70 km za hodinu
  • jejich dlouhé uši jsou něco jako super výkonná naslouchadla
  • mají také supr čupr hmat – hmatají kolem sebe fousky, co mají na čumáčku
  • jsou to býložravci a ze všeho nejvíc chroustají bylinky a plevel
  • nemají rádi mokro a pohybují se tedy po stálých stezkách, které pravidelně zbavují rostlin proto, aby po dešti neměli mokrý kožíšek
Foto: ČTK
Divočáci – černí rytíři
  • prasata divoká mají rády staré listnaté lesy s hustým podrostem, protože se tam mají možnost rochňat a koupat v bahýnku
  • legračním čumákům, vypadajícím jako elektrická zásuvka, se správně říká „ryje“
  • na rozdíl od zraku mají skvěle vyvinutý čich a sluch
  • jejich srst je tvořena hustými štětinami, které je chrání před nepříznivými vlivy
  • jsou to všežravci, a co jim neuteče, to najdou, vyryjí a zbaští
  • k poměru svého těla mají nápadně velkou hlavu a krátké končetiny
  • malá selátka jsou první půlrok svého života pruhovaná
Foto: ČTK
Šelmy
  • liščí i jezevčí nory jsou na první pohled podobné
  • jezevci jsou čistotní a často si dělají záchod kousek od nory
  • lišky jsou nepořádnice a mají před vchodem zbytky z kořistí
  • jezevci žijí v početných skupinách v noře, která má spoustu chodeb, proto se jí říká jezevčí hrad
  • lišky mají ve srovnání s jezevci nory menší, ale někdy se liška spokojí i s částí jezevčí nory a nastěhuje se mu do ní, a tak liška a jezevec mohou občas obývat jednu noru
Foto: ČTK
Včely
  • včely mají v úlu přesně rozdělené role a za život si vyzkouší hned několik povolání
  • nejdříve je včela uklízečkou a její úkol je čistit buňky, aby do nich včelí matka mohla naklást vajíčka
  • potom se z ní stane stavitelka a staví nové buňky z vosku, který vylučuje ze zadečku
  • venku létají sem a tam včely-létavky, které sbírají pilně nektar a pyl
  • u vchodu do úlu se zdržují včely-strážkyně, které útočí, pokud je včelstvo v ohrožení
  • včely si mezi sebou dokáží pohybem těla popsat cestu k tomu nejlepšímu nektaru a ten může být i několik km daleko
Foto: ČTK
Les
  • v lese je příjemný chládeček i vůně a les je rozhodně lepší než klimatizace, navíc umí vlastně i prát, protože zachycuje prach a další škodliviny
  • stromy v lese jsou přírodní léčitelé, taková borovice třeba vylučuje látky, které ničí bakterie
  • stromy také skvěle pohlcují hluk
Ptáci
  • na našem území žije skoro 400 druhů ptáků, od těch úplně maličkých, např. střízlík, až po obry, třeba jako je drop nebo orel
  • říká se, že ptáci zpívají, ale oni i různě pískají, vržou, skřípou, syčí, klapou nebo kdákají a všechny ty zvuky něco znamenají
  • většina opeřenců jsou velcí cestovatelé, v zimě by tu nevydrželi, a tak za teplem a potravou dokážou od nás urazit stovky i tisíce kilometrů - třeba až ke Středozemnímu moři nebo do Afriky
Foto: ČTK
Muflon
  • podle zápisů v kronikách k nám byl muflon přivezen někdy v 17. století z Korsiky a Sardinie
  • říká se o něm, že je to prapředek ovce domácí nebo ovce zdivočelé
  • mufloni žijí u kamenů, a to proto, že si o ně zabrušují kopýtka, aby jim nepřerůstala
  • v jídle nejsou příliš vybíraví a spasou, na co přijdou
  • čertovské rohy rostou jenom mufloním klukům – a ti když mezi sebou bojují hlavičkami, zní to jako rány z brokovnice
Foto: ČTK
Netopýři
  • vypouští z tlamičky ultrazvukové signály, které se od stěn odráží jako pingpongové míčky a vrací se jim zpět do ucha – podle toho přesně ví, co je kolem nich
  • díky téhle „superschopnosti“ mohou létat i v noci jako stihačky
  • v jeskyních je naleznete jen v zimě, v létě se rádi schovávají ve vykotlaných stromech
  • živý se hmyzem a za potravou létají až 25 km
  • umí snížit svoji teplotu a zpomalit tep, aby šetřili energii, což se jim hodí v zimě, kdy upadají do zimního spánku
Foto: ČTK
Z rybníka
  • ryb u nás žije jako blech - více než 70 druhů, třeba okouni, candáti, cejni, kapři nebo sumci s vousy
  • všechna podvodní havěť má ploutve a žábry, umí plavat a většinou dýchat kyslík z vody
  • pod vodou žijí nejen ryby, které se živí travinami a řasami, ale také ryby - dravci
  • např. taková štika obecná je královna našich vod - schovaná o samotě čeká na to, co poplave kolem a co by si troufla schlamstnout, a když se jí zubiska opotřebují, tak jí narostou nové
  • štice se nejvíce líbí ve vodě s mělčinami, ale zvládne to i v bystřinách a řekách
Foto: ČTK
Jelen
  • každý rok na konci zimy shazuje svoje parohy, po nějaké době mu začnou růst nové a ty se za den můžou zvětšit až o dva a půl centimetru
  • čím je jelen starší, tím mu narostou větší parohy, ty váží třeba i přes 10 kg
  • pokud chce mít jelen příští rok malé kolouchy, musí si laně během říje pohlídat, ale když ještě žádné laně nemá, musí si je vybojovat – přímo na ostří parohů
  • díky své výšce si může jako jediné zvíře pochutnávat i na černém bezu, rád má také kůru stromů a ostružiny
  • trofejní jelen váží až 240 kg a ve zvířecí říši si na něj troufne málokdo, někdy se odváží vlci nebo medvěd
Foto: ČTK
Ježek
  • ježkům se daří skoro všude, jen nemají rádi rozlehlé lesy
  • naučili se žít blízko lidí, protože tam najdou dost dobrot k jídlu
  • jinak jsou ale ježci samotáři a společně potkáte jen samičku s mláďaty
  • ježek je noční hmyzožravec, ale v jeho jídelníčku najdete např. i žížaly a slimáky
  • bodliny ho chrání před nepřáteli – umí se do nich úplně schovat
  • ve hře na schovávanou by byl ježek přeborník, celou zimu prospí ve svém úkrytu
Foto: ČTK
Daněk
  • na podzim musí zvířata v lese nabrat tukové zásoby, aby snáze přečkala tuhou zimu
  • daňci si pochutnávají na šťavnaté řepě, na letnině, ovsi a na ovoci všeho druhu
  • samec má na hlavě paroží, kterému myslivci říkají lopaty
  • na podzim daňci rochají, a to znamená, že mají námluvy
  • daňčí samičce se říká daněla a na hlavě žádné paroží nemá
Foto: ČTK

Postavy

Nazdar, štěňata! Jmenuji se Hubert a bydlím s dědou na hájence. Na víkendy k nám z města jezdí Filip. Je to ještě takové lidské štěně. A je to můj kamarád! Venčíme se i s Eliškou, která bydlí kousek od nás. Tahle dvě štěňata úplně nejradši ze všeho vyčuchávají nové věci. A v tom já jim moc rád pomáhám! Vím toho totiž spoustu o lese a zvířecích kamarádech, kteří tam bydlí. Pojďte do toho s námi. Packu na to, že to bude zábavička!
Tohle lidské štěně jezdí za mnou a za dědou na hájenku odkudsi z města. Je tak trochu trdlo, ale jen tak něčeho se nezalekne, takže se společně s Eliškou venčíme, co to jde a v přírodě přitom zažíváme pořádně vyštěkaná dobrodružství.
Tuhle štěněčí krasavici známe s dědou od malička. Bydlí kousek od nás a rychle se skamarádila i s naším Filipem. Ti dva se spolu občas trošku kočkují, ale v naší trojce nám to spolu báječně běhá! Na mou duši, je to fakt legrace!
Páníček se na první pohled možná zdá jako starý jezevec, ale nápady má jako liška! Čenich mi to občas nebere, co všechno pro ta naše dvě štěňata nevymyslí! O zvířecích kamarádech z lesa toho totiž ví opravdu hodně. A když něco neví, já to vyčuchám!

Filipův videodeník


Eliščiny obrázky